Stavby z nepálené hlíny s sebou táhnou nálepku dávno překonaných lepenic, které patří nanejvýš do skanzenu, na ty současné laici pohlížejí jako na výplody všelijakých „bio maniaků“. Abychom opomíjený stavební materiál alespoň částečně rehabilitovali, osvětlí některé historické a technologické souvislosti v rámci tématu hliněného stavitelství kolektiv autorů z brněnského VUT.

Stavění z nepálené hlíny je staré jako lidstvo samo. Z dochovaných staveb víme, že z tohoto materiálu byla stavěna první obydlí, paláce i jádra mohutných hradeb raných měst starověku. Některé středověké a mnoho novověkých staveb z nepálené hlíny slouží svému účelu dodnes, což dokládá účelnost a životaschopnost této technologie. V průběhu historie se prokázalo, že nepálená hlína dokáže být při správném použití a adekvátní údržbě trvanlivým, kvalitním a nenáročným materiálem pro různé stavební techniky. Z celosvětového hlediska je nepálená hlína jedním z nejvíce používaných materiálů vůbec.

Pro stavební účely lze obecně použít jakoukoli hlínu. Vzhledem k odlišným vlastnostem lokálních hlín byly vyvinuty různé stavební techniky, které místní hlínu dokážou beze zbytku využít a odpovídají i klimatu a zvyklostem dané lokace.

Zdrojem pro hliněné stavby je vrstva hlíny, jež se nachází pod ornicí (humózní, zákonem chráněná vrstva, v níž rostou rostliny a žijí živočichové) a matečnou horninou (kamenitá, až skalnatá část). V některých oblastech může tloušťka vhodné hliněné vrstvy dosahovat několika desítek metrů, jinde se nemusí vyskytovat vůbec (skála vyčnívá až na povrch). Obecně jsou nejvhodnější stavební hlíny v nížinách a blízko říčních koryt. Z tohoto důvodu zde bývají historické hliněné stavby také nejčastěji umístěny.

Stavební hlína se v minulosti obvykle získávala z tzv. hlinišť, tedy z míst, kde ji bylo možné jednoduše těžit a kde ideálně měla i vlastnosti vhodné pro zvolenou technologii stavění. Dnes se hlína průmyslově těží v dolech standardní těžařskou technologií, lze ji však získat i jinak, například z výkopu stavby, recyklací a podobně. Stavební hlína ovšem nesmí být znečištěna, ať už chemicky, biologicky, či jinak.

Z hlíny získané v hliništi nebo vytěžené v dole se vyrábí hliněný stavební materiál. Postupů výroby je hodně a liší se podle toho, co bude výsledným produktem – například cihla, omítka, malta nebo výplňová hlína. To, co je na přeměně vytěžené hlíny v hliněný stavební materiál zásadní, je práce – dříve lidská, dnes z velké části strojní. I kdyby se do hlíny již nepřidala žádná příměs nebo přísada, kvalitní zpracování (rozmělnění, promíchání a změna konzistence za pomoci záměsové vody) z ní může vytvořit hliněný stavební materiál připravený pro vybranou technologii stavění. Naopak se dá říci, že bez adekvátního množství práce se kvalitní hliněný stavební materiál vytvoří jen těžko, a to i v případě obohacení nejrůznějšími příměsmi a přísadami. Práce, v minulosti velmi fyzicky náročná, je zásadní, a proto všelijaké metody rozbíjení hrud, šlapání a míchání přešly i do kulturních zvyklostí a folklóru.

Důvody, proč stavět z nepálené hlíny

Nepálená hlína je běžný, léty prověřený stavební materiál, který se u nás bohužel téměř přestal používat. Vůči hlíně stále přežívají předsudky z minulosti, namísto toho, aby se zvažovaly její stavebnětechnické vlastnosti, a tedy i vhodnost pro daný účel použití. V současnosti jsou hlavními důvody pro stavění z nepálené hlíny její ekologické (udržitelné stavění) a estetické vlastnosti a také příznivý vliv na člověka, který je s ní v kontaktu.
Hlína je při tradičním přístupu na rozdíl od ostatních materiálů nejen recyklovatelná, ale přímo znovupoužitelná (rozmočením a opětovným rozmícháním zase vznikne hliněný stavební materiál). Navíc je možno použít ji přímo z místa stavby, a proto může mít opravdu minimální uhlíkovou stopu. Vzhledem k tomu, že stavební průmysl se zásadně podílí na zněčišťování životního prostředí a obecně na produkci CO₂, může být změna stavebního materiálu jednou z cest, jak omezit negativní vlivy související s globálním oteplováním. Nízká uhlíková stopa se pravděpodobně v blízké budoucnosti také pozitivně promítne do ceny tohoto stavebního materiálu.

PRÉMIOVÝ ČLÁNEK

Chcete číst dál?