Vše

Nejčastější chyby při pokládce střešní krytiny


WIENERBERGER, 3.12.2020
Foto archiv firmy
766 vidělo         1 se líbí




Správná pokládka střešní krytiny ovlivňuje životnost střechy, a tím i ostatních částí domu. Aby střecha plnila svou funkci plnohodnotně a dlouhodobě, je nutné, aby celý střešní plášť byl realizován správně ve všech detailech. Odborníci ze společnosti Wienerberger upozorňují na nejčastější chyby při pokládce keramické střešní krytiny, kterých je potřeba se vyvarovat.


Krytina a doplňkové výrobky


Při realizaci střechy nestačí pouze vybrat kvalitní střešní krytinu, ale také doplňkové výrobky. Výběr samotné krytiny je samozřejmě stěžejní a závisí na sklonu střechy, jejím tvaru a členitosti. Kritickými místy při pokládce jsou spoje a přechody mezi střešní krytinou a doplňky. Tondach poskytuje ucelený a dobře fungující systém, který zaručuje kompatibilitu jednotlivých prvků. Použití levných doplňků, jež svými vlastnostmi neodpovídají požadované kvalitě, by mohlo narušit funkčnost střechy, případně zkrátit její životnost. Důležité je i kvalitní zabudování jednotlivých prvků, znalost norem a pravidel, a proto je nejlepší obrátit se na odborníky. Kvalitně provedená střecha, kterou není třeba opravovat, ušetří čas i peníze.


Kotvení krytiny – ochrana před větrem


Kotvení střešní krytiny má svá pravidla a vyplatí se je dodržet. Obecně kotvíme kaž­dou řezanou tašku v úžlabí či nároží, kolem otvorů a pod hřebenáčem a řadu tašek u okapového žlabu. Při nedostatečném kotvení totiž hrozí, že tašky při silnějším větru odletí. Keramické tašky kotvíme na štítech (každá krajní taška). Při sklonu nad 45° je třeba připevnit každou třetí tašku a při sklonu nad 60° každou tašku v ploše. Hřebenáče se standardně kotví příchytkami. Častou chybou je upevnění tašek v úžlabí a nároží nevhodným způsobem (například když jsou přilepené silikonem), případně žádným způsobem. Pro každý typ tašky Tondach je možné použít speciální příchytku, která v závislosti na místních podmínkách spolehlivě kotví skládanou krytinu k latím.



Odvětrání střešního pláště


Jedna z věcí, které výrazně ovlivňují životnost střechy, je odvětrání střešního pláště. Protože není zcela možné zabránit vlhkosti, aby pronikla do konstrukce střechy, je třeba ji odtud vhodně odvětrat. Vlhkost, jež se dostane do vzduchové mezery ve střeše, je odváděna větrací mezerou pod taškami a větracími taškami mimo střešní plášť. Pro vytvoření větrací mezery pod taškami je používána takzvaná kontralať o výšce minimálně čtyři centimetry. Častou chybou bývá použití kontralatí s nedostatečnou výškou, což zmenší provětrávací mezeru. Na to je třeba myslet i při montáži ochranného větracího okapního pásu, který zmenší odvětrávací plochu. U hřebene použijeme kovový větrací pás a větrací tašky, případně moderní systém liniového odvětrání střechy. Chyby mohou nastat také při dodatečné změně sklonu střechy, při použití nesprávné doplňkové hydroizolační vrstvy a při nedostatečném množství odvětrávacích otvorů. Proto je třeba dodržovat množství odvětrávacích prvků tak, jak je uvedeno v technickém listě. Správné odvětrání rovněž napomůže tomu, aby se v létě střecha tolik neprohřívala.


Doplňková hydroizolační vrstva


Tato nenápadná součást střešní konstrukce – nacházející se pod skládanou krytinou – chrání tepelnou izolaci a dřevěné konstrukce v podstřeší před srážkami a vlhkostí, ale také před nečistotami z vnějšího prostředí. Při jejím výběru se řídíme sklonem a tvarem střechy, typem tašek a místními podmínkami. Tondach poskytuje systémové řešení, které zajistí kvalitní zpracování rizikových míst a detailů, především prostupů přes střechu.


Spádování žlabů


Detail, o němž si často myslíme, že se snad ani nedá pokazit, je spádování žlabů. Pokud se po montáži nezkontroluje sklon vodováhou nebo praktickou zkouškou (nalitím vody do žlabu), může se stát, že žlab nebude vhodně vyspádovaný a voda – namísto toho, aby odtékala do kotlíku a svodových trubek – v něm zůstane stát. Tehdy hrozí jeho poškození, zanesení nečistotami, vytékání vody mimo žlabový kotlík a následné škody, jako je například poškození omítky na fasádě.


Protisněhová ochrana


Sněhová pokrývka sice potěší oko, avšak představuje potenciální nebezpečí jak pro konstrukci střechy, tak pro předměty a osoby v jejím okolí. Důležité je proto zajistit, aby sníh nepadal ze střechy nekontrolovaně a ve velkých masách. K tomu slouží protisněhové háky a mříže, které však nestačí jen rozmístit nad okapy v jedné nebo dvou řadách. Takové řešení totiž sesouvání sněhu ze střechy nezabrání, a ten navíc může jak samotnou protisněhovou zábranu, tak střešní krytinu a okapy poškodit. Je proto potřeba rozmístit tyto prvky celoplošně a v dostatečném množství. Tondach nabízí protisněhové háky přizpůsobené taškám, ale i kompletní protisněhové řešení se sněhovou mřížkou. U některých typů krytin lze využít také keramické protisněhové tašky. Pokud vaše stávající protisněhová ochrana není zcela vyhovující, Tondach nabízí systém, který se dá na střechu instalovat i dodatečně.


Jestliže plánujete výstavbu domu, jenž bude stát v oblasti s výskytem většího množství sněhových srážek, je vhodné navrhnout jednodušší střechu bez většího množství detailů, jako jsou vikýře, střešní okna a různé prostupy přes střechu, které patří k slabším článkům střešní konstrukce.


Vzdálenost latí a systém střídání tašek v řadách


Při stavbě i rekonstrukci je třeba dávat pozor na to, aby vzdálenost laťování odpovídala typu střešní krytiny. Nesprávné laťování způsobí nejen estetické vady střešního pláště, ale zejména snižuje schopnost střechy odvádět vodu. V důsledku toho hrozí i poškození doplňkové hydroizolační vrstvy a tepelné izolace. V takovém případě se pod krytinu mohou dostat srážková voda, sníh nebo nečistoty. Každá keramická krytina má předpis na montáž, kde je optimální vzdálenost latí uvedena.


Při rekonstrukci stávající střechy je nejlepší použít posuvné tašky Tondach, které mají flexibilní laťování. Vhodné jsou i na střechy složitějších tvarů, protože těsnost posuvných tašek je zajištěna i při maximálním rozpětí. Některé modely však nemají v nabídce poloviční tašky, ukládají se proto „na střih“. U klasických drážkových tašek (falcovek, francouzských tašek a podobě) se vždy pokládka provádí takzvaně na vazbu s použitím půlek.


Pokládka okrajových tašek


Na stavbách se rovněž můžeme setkat s chybami při pokládce okrajových tašek. Stává se, že jsou položeny bez dostatečné mezery mezi okrajem tašky a stěnou. V takovém případě hrozí poškození fasády způsobené stékající vodou.


Barevnost tašek


Keramické tašky jsou vypalovány ekologicky – zemním plynem v tunelových pecích při teplotě nad 1000 stupňů Celsia. V případě režných tašek je jejich přírodní barva dána také obsahem železa v surovině. Nejlepšího estetického dojmu střechy z režných tašek docílíte kombinací tašek z více palet, což je doporučováno výrobcem.



Výměna klempířských prvků v rámci rekonstrukce


Máte-li starší dům, kde chcete vyměnit poškozenou krytinu, nezapomeňte ani na ty části, jež se na první pohled jeví jako bezproblémové. Klempířské plechy totiž často bývají poškozené i v místech, která nejsou vidět (ze spodní strany, v místě ohybu, pod krytinou a podobně). Navíc životnost starších klempířských prvků bývá ve srovnání s novými velmi krátká, což může vést k tomu, že brzy bude nutné rekonstruovat celou střechu. Ideální je pravidelně střechu kontrolovat, a to odbornou firmou, nejlépe tou, která střechu pokládala, a dál postupovat podle jejích doporučení.


Problematika správné pokládky střechy není triviální, proto ji konzultujte s odborníky a při její realizaci postupujte podle předpisů. Pokud má střecha správně sloužit dlouhá léta bez nutnosti oprav, nevyplatí se na ní šetřit.


Kontakt:
WIENERBERGER
www.wienerberger.cz






FacebookSdílet
Líbil se vám článek? Nemusíte dávat like, dejte nám
o tom vědět kliknutím na ikonku srdce.



Podobné články







< zpět na přehled článků