Vše

INTRO diskurz No. 32: Od hmoty k syntaxi


Rozesláno 10. února 2026, 1.9.2026
17 vidělo         0 se líbí




Tereza Šváchová začala psát své newslettery v srpnu 2023. Její úvahy o tématech, která hýbou světem architektury nebo kterým by naopak měla být věnována pozornost, můžete měsíc co měsíc číst ve svých e-mailových schránkách. Protože nám přišlo škoda, aby tato zamyšlení končila kdesi v hlubinách kyberprostoru, řekli jsme si, že je budeme pravidelně zveřejňovat na našem webu. Budou k nim tak mít přístup i ti, kdo se k odběru newsletteru přihlásili třeba teprve včera. Zajímá vás, o čem Tereza psala ve svém dvaatřicátém newsletteru z února letošního roku?





Milí čtenáři,


mám slabost pro knihy. Ničeho jiného se u mě doma nehromadí víc než knih. Dřív jsem pro ty ještě nepřečtené měla vymezenou poličku a relativně se mi dařilo je z ní odbavovat, než se stačila zaplnit. Dnes na ně mám vymezenou speciální knihovnu a mám trochu strach, že se z této kategorie „want to read“ stává spíš permanentní kolekce pečlivě kurátorované sbírky, která tam zůstane „forever“.


Je mezi nimi docela dost prózy, ale ještě víc knih o architektuře. A nelze si nevšimnout, že tam čím dál častěji přibývají knihy, které napsali praktikující architekti. Posledním přírůstkem je čerstvě vydaná kniha DEVADE autorů Jana Bureše, Matěje Beránka, Radka Šrettra Úlehly a Adély Vaculíkové. Z ní jsem stihla zatím přečíst alespoň úvodní slovo a odložit ji na stolek vedle sofa a tím jí zachovat naději, že bude přečtena prioritně, protože za to stojí. A je krásná. Už tento čtvrtek má také křest své knihy Barokní minimalismus Ondřej Císler – architekt, který mě na Fakultě architektury ČVUT provázel téměř po celou dobu mého studia.


Čas od času se někdo i mě opatrně zeptá, zdali bych nechtěla nějakou knihu napsat. Chtěla, to víte, že jo! Dokonce jsem jednu předmluvu už i napsala (mrkám na tebe, tati!). Ale víte, jak to je. A tak svým kolegům architektům zatím jen tiše závidím, že to dotáhli do konce (jak, sakra?!). A napadlo mě, že se zamyslím nad tím, proč, jak a co architekti píší.


Máte i vy nějakou oblíbenou „archiknihu“?





Chcete pokračovat ve čtení? Přihlaste se k odběru newsletteru nebo se staňte předplatitelem INTRA.



Proč architekti píší?


Odpověď jednou větou je: Protože nad psaním, na rozdíl od navrhování, mají kontrolu.


Architektura je totiž elegantní způsob, jak pomalu a bolestivě přijít o vlastní nápad. Ten začíná vizí – a končí v excelu. V průběhu hry vstupuje do dění investor, statik, památkář, dodavatel, rozpočet, „tohle ne



PRÉMIOVÝ ČLÁNEK

Chcete číst dál?



Přihlaste se, zaregistrujte nebo se staňte našimi předplatiteli a zařaďte se do exkluzivního klubu fanoušků architektury.




Přidat se k předplatitelůmPřihlásit seZískat přístup




FacebookSdílet
Líbil se vám článek? Nemusíte dávat like, dejte nám
o tom vědět kliknutím na ikonku srdce.



Podobné články







< zpět na přehled článků