Cihla je přírodní stavební materiál s řadou pozitivních vlastností. Vypálená směs tvořená převážně hlínou je pevná, ale prodyšná, voděodolná, mrazuvzdorná, nehořlavá, trvanlivá, recyklovatelná a především zdravotně nezávadná – dokonce s antibakteriálním účinkem a schopností vyrovnávat ve vnitřním prostředí vzdušnou vlhkost. Jde o materiál prověřený stovkami generací, a přestože se cihly vyrábějí již přes deset tisíc let, nikdy neztratily na své popularitě.

Třebaže lze cihly obecně charakterizovat prostřednictvím uvedených vlastností, k nimž bychom ještě mohli přidat zvukově- a tepelněizolační schopnosti, existuje dnes na trhu množství nejrůznějších druhů, které se liší nejen velikostí, formátem či barvou, ale i dalšími specifiky, jako je například nasákavost nebo pórovitost, a účelem použití. Každý výrobce si pečlivě střeží svou recepturu, protože právě ta má stěžejní vliv na konečnou podobu cihlářského produktu. Nejde jen o technologii výroby, ale především o cihlářské suroviny, jimiž jsou třetihorní až čtvrtohorní jezerní usazeniny. Ty mohou obsahovat hlíny, jíly, slíny, pískovce, jílovce či hlínovce – přesné složení se liší v závislosti na dané lokalitě a ovlivňuje vlastnosti finálního výrobku. Obecně lze konstatovat, že čím jemnější surovina, tím může mít výsledný produkt tenčí stěnu.

K výrobě cihel dnešního typu však již hlína a voda nestačí. Vstupní surovina obsahuje ještě příměsi pro lepší tepelněizolační vlastnosti, kterými jsou ostřiva a lehčiva. Ostřiva, mezi něž patří škvára, křemičitý písek, kaly z galvanizoven, struska z metalurgického průmyslu, odpady z minerálních a skelných vláken či vápencové odpady, ovlivňují vlastnosti a tvárnost těsta během sušení a pálení (jeho smrštění, teplotu slinutí, deformaci, citlivost k sušení). Lehčiva, která snižují objemovou hmotnost vypáleného střepu, mohou působit nepřímo (svou nižší objemovou hmotností v surovinové směsi) anebo přímo (po výpalu vyhoří a vytvoří v cihle póry; například piliny).

Po vytvoření těsta dochází k lisování, sušení a výpalu cihel v pecích. První pece, které lidstvo používalo, byly polní nebo milířové, až v 19. století byla vynalezena Hoffmannova kruhová pec. V té se topilo uhlím nebo mazutem; dnešní tunelové pece jsou většinou na zemní plyn. Teplota výpalu se pohybuje mezi 700 a 1100 stupni Celsia a na výslednou podobu cihly a její vlastnosti má rovněž nezanedbatený vliv.

Zajímavosti v číslech

1883

Tradiční plná cihla, vyráběná ve standardním rozměru 290 × 140 × 65 mm, vznikla 14. 4. 1883.

18

V roce 1989 se v Československu nacházelo asi 117 cihelen. Dnes je jich aktivních 18, vyrábějí pod 4 firemními značkami a jsou zastoupeny v Cihlářském svazu Čech a Moravy.

1 550 000 000

Zásoba cihlářských surovin na území Česka je odhadována zrhuba na 1 550 milionů metrů krychlových.

Cihlářský svaz Čech a Moravy:
www.cscm.cz