Cihlová stopa Otakara Novotného
Foto rodinný archiv
Při vyslovení pojmů cihla a architekt (český) si automaticky vybavíme jména Jana Kotěry a jeho tří významných žáků a posléze i spolupracovníků Josefa Gočára, Pavla Janáka a Otakara Novotného. Ačkoli jim byl „otec moderní architektury“ věkem blízko (Jan Kotěra byl jen o devět let starší než Novotný a Gočár) a silně ovlivnil tvorbu celé generace, Otakar Novotný (1880–1959) vycházel také z jiných inspiračních zdrojů.
Mužná moderna
Všeobecně se traduje, že na Novotného silně zapůsobila anglická a zejména nizozemská architektura. V roce 1908 skutečně podnikl cestu po severním Německu a Nizozemsku. V Německu navštívil Behrensův ateliér, v Nizozemsku pak H. P. Berlageho, ale také stavby M. de Klerka nebo W. M. Dudoka. Vnímal typické rysy tvorby na konci prvního desetiletí 20. století, později nazvaného obdobím individualistické (někdy také racionalistické) moderny – kázeň a racionalismus severu, smysl pro rytmus, proporce, jednoduchost i monumentalitu zbavenou dekoru secese. Později zhodnotil vliv, který na něho samého cesta měla, v knize Jan Kotěra a jeho doba (1958): „… technika režné cihlové stavby, kterou jsem poznal na holandské cestě, mě má k tomu, abych se oprostil od takových zdobných prvků, jež z této techniky přímo nevyplývají. Vede to k přísné kráse, chladné střízlivosti a mužné drsnosti.“
PRÉMIOVÝ ČLÁNEK
Chcete číst dál?
Přihlaste se, zaregistrujte nebo se staňte našimi předplatiteli a zařaďte se do exkluzivního klubu fanoušků architektury.
Přidat se k předplatitelůmPřihlásit seZískat přístup
Sdílet
o tom vědět kliknutím na ikonku srdce.
Podobné články
< zpět na přehled článků