Odborná porota 17. ročníku soutěže Architekt roku 2025 vybrala pět finalistů, kteří se svým přístupem významně zasloužili o architekturu v České republice, ať již vynikající tvorbou, nebo podporou kvalitní architektury a profese. Ocenění laureáta a slavnostní vyhlášení výsledků proběhne 15. září 2025 v Centru architektury a městského plánování (CAMP) v Praze. I tentokrát bude předána cena Architekt obci 2025, určená architektovi a zároveň představiteli obce, kteří společně dlouhodobě usilují o dobrou architekturu a zlepšení kvality života obyvatel obce.

Každoročně udělované ocenění Architekt roku upozorňuje na význam a důležitost architektury pro náš život a pro rozvoj společnosti a rovněž na výjimečnou roli architektů, kteří úroveň výstavby svou činností zásadně ovlivňují. Od svého založení se cena snaží vyprofilovat jako prostředek k šíření osvěty a propagace současné kvalitní architektury. Cena Architekt roku tedy není oceněním za celoživotní dílo ani by neměla připomínat životní jubilea, ale snaží se ocenit významný počin v oblasti architektury z posledních pěti let. „Ocenění je určeno především praktikujícím architektům, ale nejen jim. Laureátem se může stát každý, kdo svým počínáním usiluje o příjemný prostor k bytí,“ říká Zdeněk Fránek, laureát ceny z roku 2020 a současný porotce.

O desítce letošních nominací na toto ocenění rozhodovali vítězové předchozích ročníků soutěže – architekti Zdeněk Fránek, Roman Koucký, Ivan Kroupa, Petr Stolín a dvojice Ladislav Kuba a Tomáš Pilař. Do finále se po zevrubné diskuzi o přínosech jednotlivých osobností probojovalo pět nominací. Stejně jako v předchozích ročnících sledovali porotci u finalistů komplexnost a kontinuální kvalitu práce a také morální i profesní integritu.

Finalisté ceny Architekt roku 2025 – odůvodnění poroty

Atelier 111 architekti

Barbora Weinzettlová a Jiří Weinzettl společně se svými kolegy z Atelieru 111 architekti pracují v Praze a v jižních Čechách. Opakovaně vzbuzují pozornost především svými projekty menšího měřítka a rekonstrukcemi venkovských stavení, které řeší s mimořádnou citlivostí k prostředí, historickým stopám a s vytříbeným smyslem pro detail. Zasloužené uznání a ocenění sklízejí zejména jejich realizace rodinných domů, a to za kultivovaný a inovativní přístup. Jako příklad uveďme rodinný dům Na Kozině v Trhových Svinech, rodinný dům v Jinonicích nebo archetypální chatu u rybníka na Vysočině. Ocenění odborné veřejnosti se dočkala ale třeba také průsvitná hmota dílen Opatov umístěných v zemědělském areálu nedaleko Svitav. V architektonických soutěžích architekti nejen vítězí, ale také zasedají v porotách.

Marek a Štěpán Chalupové

Bratři Marek a Štěpán Chalupové jsou stálicí na nebi české architektury. Jejich čistá, nekompromisní řešení obdivujeme již od devadesátých let minulého století jako vrcholný projev minimalistického přístupu, jenž se zapíše do historie české architektury. Prvními počiny, kterými na sebe „chalupáři“ upozornili, bylo zastřešení schodiště na zámku Orlík Karla Schwarzenberga z roku 1998. Směr svého tvůrčího počínání potvrdili i v delikátním vestibulu stanice metra Kolbenova v Praze. Dalšími mistrovskými díly jsou technicky unikátní hotel Metropol v Praze na Národní třídě, pavilon ČR na Expu 2000, banka ČSOB v Praze a další. Následují vyhrané soutěže z posledních let čekající na realizaci. Toto tvůrčí bratrstvo tvoří v duchu velmi sofistikovaného minimalismu s důrazem na detail a s jasným autorským rukopisem. Autoři zvolili kvalitu na úkor kvantity a místo dnes již tak dominující sebeprezentace se raději koncentrují na svou obdivuhodnou tvorbu. Prostřednictvím pedagogické činnosti také předávájí své zkušenosti mladé generaci.

David Kraus

David Kraus je výrazná osobnost české architektury – architekt, pedagog, výtvarník a publicista. Vystudoval Fakultu architektury ČVUT v ateliéru Miroslava Šika v rámci skupiny Nová česká práce a roku 2002 založil ateliér Architektura. Jeho tvorba se vyznačuje osobním, nemódním přístupem, materiálovou poctivostí a pevným vztahem k místu. Odmítá efektní gesta, věří v alternativní „českou cestu“ – jednoduchost, opravdovost, kontext a trvalou hodnotu díla. Experimentuje a pracuje s neobvyklými zdroji inspirací, obrazy a principy. Mezi jeho nejznámější práce patří oceňovaná betonárna ve Strančicích, mateřská škola Větrník v Říčanech a škola v Hradištku, domov důchodců Nový Bydžov a řada originálních rodinných domů. K architektuře přistupuje jako k autentickému výrazu funkce, materiálu a prostředí. Aktivně přispívá k oborové debatě texty, přednáškami a výukou. Inspiraci čerpá v bojovém umění, hudbě, plachtění i každodenním životě.

Sporadical

Sporadical, sympatická parta experimentující s moderní architekturou odpovědně, pečlivě a s empatií ke všem souvislostem. Od roku 2004 vedou ateliér Aleš Kubalík, Josef Kocián, Veronika Sávová a dříve ještě Jakub Našinec a Petr Janda. Sporadical roste v čase od malých, citlivě situovaných a navržených objektů ke stavbám a urbanismu většího rozsahu. Práce Sporadicalu v celé škále typologií a měřítek dlouhodobě drží vysokou kvalitu fyzické i nefyzické složky architektury. Mezi realizacemi zaujala především stříbrná kopulovitá stavba sportovní haly v Dolních Břežanech, terapeutická komunita Heřmaň, mateřská škola Podhrad v Humpolci, Brána do Borského parku v Plzni a řada kvalitních rodinných domů.

Jan Šépka

Jan Šépka patří mezi nepřehlédnutelné osobnosti české architektury už od devadesátých let minulého století. Jeho práce poutala pozornost již při vystoupení žáků Miroslava Šika v rámci skupiny Nová česká práce. Šépkovy návrhy jsou vždy založeny na originální a silné konceptuální úvaze a překvapivém použití materiálů až na hranici možného. Pevný a nekompromisní tvůrčí záměr transformovaný do reality uplatňuje důsledně a s nebývalou vůlí – naposledy v dostavbě Gočárových Automatických mlýnů v Pardubicích. Začínal jako společník ateliéru HŠH, v roce 2009 založil vlastní projekční kancelář. Známá je jeho vila Hermína s charakteristickým růžovým nátěrem, dům v ocelovém korzetu v Praze, dům v sadu v pražských Kyjích, úpravy zámeckého návrší v Litomyšli, posezení na soutoku Modravského a Roklanského potoka, ale také řadu let diskutovaný návrh Středoevropského fóra Olomouc (SEFO). Své zkušenosti předává jako pedagog, nejprve na FA ČVUT v Praze, poté na pražské umprum a FUA TUL v Liberci.

Finalisté soutěže Architekt obci 2025

Nedílnou součástí soutěže Architekt roku, kterou organizuje společnost ABF, je také ocenění Architekt obci, udělované Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, Českou komorou architektů, Asociací pro urbanismus a územní plánování ČR a časopisem Moderní obec. Cílem soutěže, do jejíhož finále letos postoupili tři architekti, je ocenit tandem architekt–obec a vyzdvihnout přínos jejich spolupráce, jíž se zasloužili o vznik kvalitní výstavby.

Nominace na cenu Architekt obci 2025 mohla veřejnost posílat do 30. června 2025 a následně je posoudila porota ve složení Josef Morkus, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Jan Kasl, Česká komora architektů, Petr Durdík, Asociace pro urbanismus a územní plánování ČR, David Mateásko, držitel ocenění Architekt obci 2024, a Ivan Ryšavý z časopisu Moderní obec, který je zároveň hlavním mediálním partnerem soutěže.

„Ocenění Architekt obci ukazuje, že spolupráce samospráv a architektů je velmi přínosná pro kvalitu prostředí v našich obcích a napomáhá jejich rozvoji správným směrem. Ministerstvo pro místní rozvoj je gestorem dokumentu Politika architektury a stavební kultury České republiky, jejímž cílem je podporovat utváření přívětivého, funkčního a krásného prostředí, které podporuje společné aktivity tamních obyvatel a vytváří nová místa k setkávání. Soutěž Architekt obci prezentuje příklady obcí, kde se to daří,“ vysvětluje architekt Josef Morkus z Ministerstva pro místní rozvoj ČR.

Veronika Šindlerová / Bílina

Porota oceňuje množství práce, kterou za šest let působení společně vykonalo vedení města Bílina, zastoupené v současné době starostkou Zuzanou Schwarz Bařtipánovou, a architektka Veronika Šindlerová. Spektrum činností je velice pestré a zahrnuje poradenství, spolupráci na výběrových řízeních, koordinaci rozvojových projektů a vyjadřování k jednotlivým záměrům i tvorbu metodik a materiálů pro rozvoj města. Řešené problémy se pohybují od drobných intervencí až po koncepční materiály. Spolupráce přinesla rovněž zapojení studentů vysoké školy do řešení problémů obce a v přiměřeném rozsahu jsou do diskuze zapojováni i obyvatelé města. Město má pro spolupráci s architektkou jasně stanovenou vizi a určená témata, jimž se bude v budoucnu věnovat. Samospráva je s prací Veroniky Šindlerové evidentně spokojena, o čemž svědčí i Cena rady města Bíliny za vynikající spolupráci při plánování územního rozvoje města. Z pohledu poroty ceny Architekt obci jde o vhodný příklad přínosu spolupráce samosprávy s městskou architektkou.

Lukáš Soukup / Jindřichův Hradec

Porota oceňuje kvalitní spolupráci samosprávy Jindřichova Hradce v čele se starostou Michalem Kozárem a městského architekta Lukáše Soukupa na strategických a rozvojových projektech, které se zaměřují na dlouhodobý rozvoj města, dále na drobných intervencích a úpravách, jež zvyšují kvalitu veřejného prostoru, a na šíření tématu kvalitní architektury, urbanismu a rozvoje měst formou vycházek, přednášek, výstav a diskuzí. Spolupráce přináší řadu témat a úkolů, které městský architekt příkladně iniciuje, koordinuje jejich přípravu a průběh a připravuje je pro další profesionální aktéry například z řad organizátorů soutěží, z řad kolegů architektů, projektantů nebo developerů. Městský architekt je též činný v oblasti drobných či dočasných úprav veřejných prostranství města, a přispívá tak ke zlepšení podmínek pro pobyt obyvatel a návštěvníků Jindřichova Hradce. Cennou aktivitou městského architekta jsou jeho snahy o zapojování veřejnosti formou prezentací a diskuzí do přípravy zadání například soutěží a studií. Velmi důležitou a unikátní aktivitou je tzv. skupina Teenagers, jež při příležitosti studie revitalizace sídliště zapojila početnou skupinu místní mládeže, přiměla ji k diskuzím a úvahám o místě bydliště a zahájila mezigenerační dialog. Zapojení obyvatel probíhá i formou tematických skupin na sociálních sítích. Porota dále oceňuje propojení s akademickou obcí a zapojení studentů vysokých škol architektury při hledání strategických a koncepčních odpovědí na rozvoj různých lokalit. Městský architekt též zapojuje město do celostátních přehlídek, jako je Den architektury nebo Zažít město jinak.

Tereza Šmídová / Vysočina

Porota ocenila dlouhodobou spolupráci samosprávy obce Vysočina, vedené starostou Tomášem Dubským, s architektkou Terezou Šmídovou, která vyústila v realizaci množství menších staveb a úprav, jež přispěly ke kultivaci veřejného prostoru, dnes sloučených bývalých samostatných obcí a osad, spravovaných obcí Vysočina. Přestože nejde o typickou spolupráci obec – obecní architekt, jenž je iniciátorem, posuzovatelem, organizátorem a mediátorem rozvoje sídla, ale o spolupráci s konkrétním autorem realizovaných řešení, je nutno konstatovat, že kontinuální práce na kultivaci veřejného prostoru, odpovídající charakteru daného území, je rozhodně přínosem pro obec a její obyvatele. Porota zejména ocenila, že spolupráce nevede k realizaci jednotlivých solitérních staveb, ale ke komplexnímu řešení podporujícímu kvalitu vystavěného prostředí.

Vyhlášení výsledků

Slavnostní ceremoniál s předáním cen laureátům ocenění Architekt roku 2025 a Architekt obci 2025 se uskuteční v pondělí 15. září 2025 od 19.00 hodin v Centru architektury a městského plánování (CAMP) v Praze. Porota během tohoto večera udělí rovněž jedno čestné uznání.

Vypisovatel soutěže Architekt roku: ABF, PVA EXPO PRAHA
Hlavní partneři: ALUPROF SYSTEM CZECH
Partneři: PREFA Aluminiumprodukte, BEMATECH, Material & Technology, DEKSTONE přírodní kámen, Klinker Centrum, JAP FUTURE, Swisspearl Česká republika, Antares, SOLODOOR, ALPI home s.r.o.
Mediální partneři: INTRO (hlavní mediální partner), ARCHITECT+, Moderní obec, ERA21, archiweb.cz, Stavitel, EARCH.cz, PROPAMÁTKY