Brilon je společnost s více než třicetiletou historií. K plynovým kotlům, s jejichž distribucí začínala, se postupně přidala i další technika pro vytápění a ohřev vody a dnes může firma nabídnout kompletní řešení v oblasti TZB, včetně technické podpory, servisu a poradenství. Jaké jsou v tomto odvětví aktuální trendy a jak se vývoj technologií promítá do architektonických návrhů, nám prozradil Jan Fučík, který je ve firmě vedoucím projekce.

Společnost Brilon působí v oboru od roku 1992. Jak se za tu dobu proměnila oblast technického zařízení budov?

Proměnila se technologicky, legislativně i filozoficky. Dříve šlo hlavně o to, zajistit základní funkce budovy jako vytápění, větrání, vodu a kanalizace, kdežto dnes se více dbá na komfort uživatele a minimalizaci dopadů na životní prostředí.

Jak na tyto změny reagujete jako firma?

Už dnes například nabízíme plynové kotle, které jsou takzvaně H₂ ready. To znamená, že jsou připraveny až na dvacetiprocentní příměs vodíku v zemním plynu bez nutnosti úprav. Dále máme v nabídce hybridní systémy, jež kombinují plynové kotle s tepelnými čerpadly, což zvyšuje efektivitu vytápění a optimalizuje náklady.

Co se týče samotných tepelných čerpadel, pak asi největší pokrok – a zároveň největší úskalí – vnímám v ekologizaci chladiv. Začínali jsme s chladivy R410, která se z důvodu nepříznivého dopadu na klima nahradila chladivy R32. Ta jsou sice o něco ekologičtější, ale při ohřevu teplé vody nebo při velmi nízkých venkovních teplotách mohou být méně účinná. Naše nejnovější stroje, jako třeba ADAPT MAX od Kronotermu, už v sobě mají propan (R290, pozn. red.), který je jako chladivo stabilní a nemá téměř žádnou ekologickou stopu.

Ruku v ruce s tím se neustále zlepšují i parametry čerpadel – právě Kronoterm nabízí absolutně nejtišší stroje na trhu, jež jsou zároveň jedny z nejvýkonnějších. Díky vysoké výstupní teplotě se hodí i na starší objekty. Navíc jsou propracované i po estetické stránce. Nabízíme je v několika barevných variantách – například corten, což je můj osobní favorit, se výborně hodí třeba do zrevitalizovaných brownfieldů. Je ale také nutno říct, že čím výkonnější stroj, tím je i náročnější na umístění, i když zrovna ADAPT MAX má připojení zespodu, takže se dá umístit i do prostoru.

Promítá se nějak vývoj technologií, o kterém mluvíte, i do architektonických návrhů?

Rozhodně. Technologie dnes výrazně ovlivňuje návrh stavby – prostorově, provozně i energeticky. V souvislosti s tím, jak jdou technologie kupředu, se zvětšují i nároky na technickou místnost, na což se někdy bohužel zapomíná. Často se tak setkávám s tím, že technická místnost je navržena příliš malá – tedy ve velikosti, která byla dostačující, když se do ní umísťovaly kotle. Dnes, kdy se sem musí vejít vnitřní jednotka tepelného čerpadla, zásobník teplé vody, akumulační zásobník tepla, vzduchotechnická jednotka a další, už tyto rozměry nestačí – pro nás projektanty je pak obtížné sem všechny technologie vměstnat. Samozřejmě rozumím tomu, že každý metr něco stojí, a tak se architekti snaží udržet dům co nejkompaktnější. To je problém hlavně u rodinných domů, kde se bojuje o každý metr, u administrativních budov toho místa bývá přirozeně víc.

Co se týče venkovní jednotky, někdy ji architekt umístí v návrhu někam, kam ji reálně postavit nelze. Typickým příkladem je propadlejší dvorek, z nějž se pak přes zimu udělá ledový bazén. Propanová čerpadla se zase nesmějí umísťovat například k oknům… To jsou ale všechno věci, se kterými můžeme architektům nebo projektantům poradit.

V jaké fázi projektu by vás měli oslovit, pokud potřebují navrhnout vytápění?

Ideálně ještě před přípravou dokumentace pro povolení stavby. Ta bývá často zpracována tak, aby to u stavebního úřadu zkrátka prošlo, ale vlastně to mnohdy nedává smysl. Už v této fázi se však může odchytat spousta chyb. Rodinné domy a obecně menší stavby nebývají tolik problematické jako středně velké a větší projekty, kam se dodávají tepelná čerpadla s výkonem nad 120 kW. Tam už je potřeba jít stroji naproti – tedy už při návrhu stavby počítat se všemi požadavky technologie. Pomůže to předejít technickým komplikacím a zbytečným úpravám v pozdějších fázích projektu.

Nedodáváme ale jen vytápění – umíme vyřešit v podstatě celou technickou místnost: od kotlů přes tepelná čerpadla, odvod spalin, zásobníky teplé vody až po hydraulické komponenty a tak dále. Víme, jak se naše produkty chovají, a umíme je navrhnout tak, aby fungovaly co nejúčinněji. U náročnějších staveb vytápěných pomocí tepelných čerpadel dokážeme například efektivně vyřešit problém s ohřevem vody, což je dnes za mě velmi podceňovaná věc. Rádi s klientem projdeme konkrétní parametry, zásady instalace i provozní chování zařízení, aby návrh odpovídal reálným požadavkům technologie. Pokud má architekt vlastní představu, například blokové schéma nebo designové požadavky, můžeme ji společně doladit. V opačném případě navrhneme vhodné řešení, které může zapracovat do projektu.

Zmínil jste, že u náročnějších staveb bývá problém s ohřevem vody. V čem konkrétně je to problematické?

Zásobník teplé vody se už nedá navrhovat jen podle obsazenosti domu, jak se to dělávalo dříve, ale je potřeba navrhnout ho takzvaně na míru konkrétnímu zdroji tepla. Častou chybou v návrhu je použití příliš výkonného tepelného čerpadla v kombinaci s malým zásobníkem teplé vody. Výsledkem je neefektivní provoz – čerpadlo se často spíná a vypíná, což snižuje jeho životnost a zvyšuje spotřebu. Řešením může být zásobník s externím tepelným čerpadlem, nebo tepelné čerpadlo, které je určeno výhradně pro ohřev teplé vody. Jde o kompaktní zařízení, kde je čerpadlo už přímo součástí zásobníku – je s ním konstrukčně spojeno, takže výkon a objem jsou ve vzájemném souladu.

Další možností je ohřev pomocí takzvaného boosteru. Ten se dá použít, pokud máme primární tepelné čerpadlo voda–voda, jež ohřívá vodu v akumulační nádrži. Odtud je voda vedena do sekundárního tepelného čerpadla, které ji dohřeje na vyšší teplotu. Výsledkem je topná voda vhodná pro aplikace s vyššími nároky – například pro přípravu teplé vody, ohřev bazénu a podobně. Jde o ideální řešení pro hotely a objekty s vysokou spotřebou teplé vody, protože je to stabilní, spolehlivý a prostorově nenáročný systém.

Vraťme se ještě k inovacím. Mluvil jste například o takzvané H₂ ready technice, hybridních systémech nebo ekologizaci chladiv v tepelných čerpadlech. Co plánujete do budoucna?

Zajímavým krokem kupředu je systém tepelných čerpadel pro bytové domy, který chceme během pár měsíců uvést na trh. Jde o způsob vytápění pomocí centrálního čerpadla voda–voda, jež by topnou vodu ohřívalo na nižší teplotu, přibližně na dvacet stupňů. K tomuto okruhu by pak byla připojena ještě samostatná tepelná čerpadla, instalovaná do jednotlivých bytových jednotek, která by vodu dohřívala podle potřeb jejich uživatelů. Toto řešení tak jednak zamezí tepelným ztrátám, k nimž by v případě, že by celý objekt vytápělo jedno centrální čerpadlo, docházelo ve stoupačkách, a jednak přispěje i ke snížení energetické náročnosti budovy. Vnitřní jednotky čerpadel se dnes navíc dají schovat do speciálních skříní, takže instalovat je v bytech, které nemají technickou místnost, už nepředstavuje estetický problém.

Pokud bych měl ještě navázat na předchozí otázku, pak třeba právě tohle je věc, kterou by měl architekt zohlednit už v návrhu – tedy počítat s tím, že bude zapotřebí zvětšit stoupačky, mít dostatečnou nosnost střechy, aby tam čerpadlo mohlo stát, a tak dále.

Když ještě zůstaneme u tepelných čerpadel – na trhu jich je nepřeberné množství od nejrůznějších výrobců. Podle čeho si vybíráte značky do vašeho portfolia?

Snažíme se, aby všechny výrobky, které nabízíme, byly zajímavé a nebyly jinde na trhu. Zároveň spolupracujeme výhradně s evropskými výrobci, takže v našem portfoliu můžete najít stroje z Francie, Itálie, Německa, Španělska nebo Slovinska. Do Česka v současnosti přichází obrovská záplava tepelných čerpadel z Číny, jež se dají pořídit za mnohem nižší cenu, jejich nevýhoda ale spočívá v tom, že nemají tak vysokou životnost a velmi těžko se na ně shánějí náhradní díly. Častým nedostatkem jsou také chybějící nebo neúplná schémata zapojení, komplikovaná komunikace přes Modbus nebo jiný protokol a příliš se neřeší ani hlučnost, ani vizuální stránka čerpadel.

Oproti tomu třeba slovinský Kronoterm, výrobce zmiňovaného ADAPT MAXU, má na svém webu dostupné všechny potřebné parametry, podle nichž lze za pomoci filtru najít přesně to čerpadlo, které odpovídá vašim požadavkům. Stroje této značky mají také velmi dobře vytvořenou Modbus mapu, a tak se dají celkem snadno integrovat do řídicího systému inteligentních budov. A navíc jsou zde k dispozici i veškerá schémata ve formátu DWG, takže je lze jednoduše přímo vložit do stavebního projektu – to je za mě obrovská úspora práce.

V oboru TZB pracujete jako projektant čtyři roky. Co vás osobně na navrhování vytápění baví nejvíce?

Odjakživa mě bavilo řešit problémy. Přestože občas cítím tlak na to, abych jel v zajetých kolejích, rád hledám nové cesty. Mám radost, když se dostanu k něčemu, co jsem ještě nedělal, k něčemu, kde je potřeba přijít s nějakým novým technickým řešením a snížit tím třeba i náklady na vytápění. Většinu času sice sedím u počítače a kreslím, ale není to stereotyp a sem tam se můžu podívat i na nějaké zajímavé stavby…

Máte nějaké typologie raději?
Každá je něčím unikátní. Ale třeba jsem ještě neprojektoval zoologickou zahradu. Udělat si nějaký pavilon, to by bylo hezké.

Brilon
www.brilon.cz
Více o tepelných čerpadlech Kronoterm zde