Každý rok průměrné teploty rostou. Každý den se u nás zastaví 10 ha půdy. Jak bojovat se vznikajícími tepelnými ostrovy, ochladit interiér stavby a pozitivně ovlivnit své okolí?

Změny klimatu, rostoucí průměrné teploty, velké sucho a prakticky neexistující jaro a podzim pociťujeme bezpochyby všichni. Všechny problémy však spojuje jeden jmenovatel – voda. Zastavěné plochy ve městech a jeho okolí jednoduše nedokáží zadržovat srážky a vše se odvádí kanalizací ven z města a mimo území státu. Důsledkem jsou přehřáté plochy, které zvyšují teplotu objektu uvnitř i ve svém okolí.

Má-li však objekt zelenou střechu nebo fasádu, dokáže zadržet vodu v místě dopadu a ta zbytečně neodtéká do kanalizace. Místo toho se při teplých slunných dnech začne odpařovat a ochlazuje tak nejen plášť budovy, a tedy i její interiér, ale i své nejbližší okolí. Zelené plochy se nepřehřívají. Teplota střechy pod vegetační vrstvou v letních měsících obvykle nepřesáhne 25 °C, a je tak až o 55 stupňů nižší než teplota povrchu vystaveného přímému slunci, který se v létě může rozpálit i na 80 °C.

Jak zelené střechy fungují?

Zelené střechy fungují jako přírodní ekologická klimatizace. Nejenom, že ochlazují a zvlhčují okolní vzduch a tím narušují jev městských tepelných ostrovů, ale mimo to zachycují polétavý prach, okysličují okolí a chrání konstrukci a izolaci střechy, čímž výrazně prodlužují její životnost. Hydroizolace je tak chráněna před UV zářením a dalšími vnějšími vlivy.

Vodu střecha dokáže zadržet jednak v samotném substrátu, ale především také ve spodní vrstvě skladby zelené střechy, ze které pak postupně rostliny vodu získávají zpět a uvolňují odparem do okolí.

Pokud má střecha plnit především funkci i tepelně izolační a být bezúdržbová, jedná se o extenzivní zelenou střechu, kde se volí z hlediska vegetace suchomilné rostliny, jako jsou různé druhy rozchodníků a trav, kterým nevadí dlouhodobé sucho. Tloušťka substrátu díky této skladbě rostlin může být relativně malá a tím pádem i staticky nenáročná. Mimo své funkce a přínosy je střecha především velmi estetickým prvkem.

Má-li střecha být rozmanitější, co se flóry týče, a zelenější, pak je ideálním řešením intenzivní zelená střecha, kde je díky větší tloušťce souvrství více prostoru pro kořeny a rozmanité druhy rostlin. Tyto střechy je možné osázet prakticky čímkoliv, je pouze potřeba počítat s adekvátními nároky na údržbu, stejně jako tomu je u běžných zahrad.

Jaký typ zvolit, jak zajistit správnou statickou únosnost stávající konstrukce, případně navrhnout novou, nebo jak střechu osázet je rozhodně odborná záležitost a měla by proběhnout pod dohledem odborníků.

Zelené střechy jsou jen špičkou ledovce

Zelené stavění není jenom o střechách. Velký boj s místem ve městech nás nutí přemýšlet dále. Vyvíjíme tak i vlastní řešení zelených fasád, tedy vertikálních zahrad, které je možné aplikovat jako kotvené do obvodové zdi nebo samonosné předsazené konstrukce. Zelená fasáda s sebou přináší stejné výhody jako střecha, je však více na očích, a tak se jedná kromě energetického přínosu především o záležitost estetickou, která zvelebuje své okolí a krásně voní. Velkými přednostmi fasád je zachycování polétavého prachu, celkové čištění vzduchu ve svém okolí a řešení problému dnešních měst, pohlcování hluku. Vlastní systém předpěstovaných fasádních košů a jejich montáž nám dovolují vymýšlet atypická řešení, vhodná pro rozmanité druhy staveb a konstrukcí.

Dalším krokem vývoje, který nazýváme Návrat ke kořenům moderní cestou, je vlastní patentovaný systém střešních i fasádních kořenových čistíren odpadních vod. Ty umí zpracovat odpadní vodu produkovanou v objektu a pomocí kořenového systému ji proměnit zpět na vodu užitkovou, vhodnou pro provoz nebo například pro závlahový systém fasád a okolí.

Vývojové centrum LIKO-Noe (na fotografiích) je důkazem funkčnosti našich zelených systémů. Ztvárňuje přírodní tepelnou stabilizaci budov a jejich principů ke svému prospěchu. Na něm jsme v posledních letech vše vyvíjeli a měřili, abychom v roce 2019 mohli světu ukázat revoluční Živou stavbu v podobě výrobní haly LIKO-Vo. Nová hala je ukázkou toho, jak my vidíme stavitelství v 21. století, a to ve spojení s přírodou.

Kontakty:
LIKO-S, a.s.
U Splavu 1419, 684 01 Slavkov u Brna
http://www.liko-s.cz