Mrak v poušti
Vizualizace ©: Jan Hostinský
Návrh Českého pavilonu pro Expo 2020 v Dubaji se vztahuje k systému S.A.W.E.R., který je srdcem a technologickým jádrem objektu. Jeho podstatou, projevující se na mnoha úrovních, je transformace. Proměňuje vzduch ve vodu, suchou poušť v kvetoucí zahradu i pohled lidí na Českou republiku.
Český pavilon pro Expo Dubaj 2020
Veřejné a kulturní stavby
Místo: Spojené arabské emiráty, Dubaj
Autor: Jan Tůma, Jindřich Ráftl
Klient: KGK – Kancelář generálního komisaře účasti České republiky na Všeobecné světové výstavě EXPO
Užitná plocha: 1 227,5 m2
Zastavěná plocha: 717 m2
Náklady: 84 mil. Kč / asi 3,4 mil. eur
Projekt: 2018
Plánovaná realizace: 2020
Vizualizace ©: Jan Hostinský
Technologie je přirozeně integrována do organismu pavilonu a společně s ním tvoří silnou manifestaci hybridního ekosystému, v jehož rámci interaguje příroda a technologie. Prolínání těchto dvou na první pohled odlišných světů vytváří nečekanou symbiózu. Objekt se stává ztělesněním proměny a metaforou technologie, kterou neskrývá v uzavřených prostorách, ale vystavuje ji na odiv ve formě mraku potrubí neboli Sawer Cloud, jenž propojuje všechny jeho části.
Trajektorie mezi jednotlivými místy procesu proměny jsou cévami organismu pavilonu a tvoří základ organické formy. Struktura není jen pasivní dekorací, ale její jednotlivé části jsou napojeny na systém S.A.W.E.R. Stává se tak aktivní součástí systému, který reprezentuje. Pavilon není pouze mrtvou schránkou, ale je živým organismem, jehož metabolismem je proces proměny.
Komplexní forma mraku propojuje nejen součásti systému, ale myšlenkově se vztahuje k tématu Expa 2020 – Connecting Minds, Creating Future. Konektivita je další z vlastností systému S.A.W.E.R. Množství toků uvnitř systému je na první pohled těžko pochopitelné. Díky struktuře, která vše propojuje, je i porozumění procesu proměny jednodušší.
Potrubí, jež v exteriéru tvoří mrak, přechází do interiéru, kde se prolíná s dalšími technologickými rozvody, které jsou ve většině ponechány jako pohledové.
Důraz je přitom kladen především na součásti kultivačního systému, které jsou umístěny v přímé vazbě na těžiště pavilonu. Přiznání technologie je v pavilonu povýšeno na její vystavení.
Návrh pavilonu společně s jeho expozicí je založen na obsahu a příběhu, který je inspirován podstatou fungování systému S.A.W.E.R. Fyzikální princip je transformován do prostoru, jenž se stává novým médiem pro komunikaci s návštěvníkem.
Přímo za účelem práce na návrhu pavilonu účasti České republiky na světové výstavě Expo 2020 v Dubaji byl vytvořen mezinárodní multioborový tým, v němž mají stejně důležité slovo lidé z akademického prostředí i technologické praxe. Tým nemá hierarchii v pravém smyslu slova; jde o synergii pohledů a přístupů – propojení myslí. Autory návrhu pavilonu jsou architekti Jan Tůma a Jindřich Ráftl, zakladatelé tvůrčího studia R/FRM a architektonického ateliéru Formosa AA. Oba jsou doktorandy na Fakultě architektury ČVUT. Díky tomu je jejich práce propojena s výzkumem a vyznačuje se inovativním přístupem a častým využíváním nových technologií. V posledních letech se hlavním motivem prací autorů stal přístup „Driven by Environment“. Princip se zhmotnil především v projektech, které se staly součástí pavilonu České republiky na světové výstavě Expo 2015 v Miláně; instalace Laboratorium Silencii vycházející z rozjímavé atmosféry českého lesa a expozice Land of Stories** pracující s digitální simulací erozních procesů. Projekty jsou ukázkou mezioborové spolupráce napříč spektrem, která je pro práce studia charakteristická.
Rozhovor s Jindřichem Ráftlem
PRÉMIOVÝ ČLÁNEK
Chcete číst dál?
Přihlaste se, zaregistrujte nebo se staňte našimi předplatiteli a zařaďte se do exkluzivního klubu fanoušků architektury.
Přidat se k předplatitelůmPřihlásit seZískat přístup
Sdílet
o tom vědět kliknutím na ikonku srdce.
Podobné články
< zpět na přehled článků