Příběh rodinného domu se začal odvíjet ideálně, klienti oslovili autory již ve fázi hledání toho správného místa pro svůj nový domov. Mezi kusy pole, označenými jako stavební pozemek, se za vysokou dřevěnou ohradou zarostlou psím vínem objevila i malá zahrada – zapomenutý a trochu bezútěšný pozemek v těsné blízkosti železnice, ale ještě v historickém jádru města, od náměstí co by kamenem dohodil. Architekti ihned věděli, že tento neprodejný kout je přesně to, co pro klienty hledali, a přesvědčit o tom investory nebylo zase tak těžké.

Pozemek o rozloze 673 metrů čtverečních v historickém jádru Českého Brodu, spadající pod ochranu památkové péče, byl v nejbližším místě vzdálen 17,5 metru od osy vnější koleje.

Rodinný dům je díky povolené výjimce umístěn na severní hranici pozemku, což odpovídá okolní městské zástavbě a zároveň ponechává maximální plochu zahrady na jihu volnou. Přízemní objekt je řešen jako dvoutrakt, zastřešen je pultovými střechami. Oba trakty jsou na pozemku umístěny podélně, ve směru východ–západ. Trakt podél železnice, který se k severu sklání pultovou střechou a okny se otevírá na jih a západ, vytváří pro jižní trakt akustickou zeď, svojí hmotou chrání i terasu a zahradu. Nachází se v něm hlavní obytný prostor a obsluhující místnosti včetně vstupu do domu. V jižním kratším traktu jsou situovány ložnice a terasa s pergolou. Podkroví severního traktu je otevřeno do hlavního obytného prostoru a částečně je řešeno jako galerie. Vzhledem k vlakům na náspu nebylo vhodné navrhovat dům do patra; podkroví, jež vzniklo také kvůli požadavku na šikmou střechu, je zvenčí řešeno jako ochranný akustický štít domu a uvnitř jako prostorová rezerva, něco malého navíc – pracovna, herna pro děti či příležitostná ložnice pro hosty.

Stavebnětechnické řešení se odvinulo od požadavku na akustický útlum konstrukcí. Zásadní roli sehrály pohledové cihly, které vytvořily ideální těžký plášť. Zároveň mělo jít o městský dům, což není v případě přízemního domu jednoduché, a cihly v tom měly pomoci. Pro ozvláštnění a také trochu ze strachu, že by celek mohl připomínat podnikatelské baroko, jsou cihly skládány na rybinu, šedobéžová barva se má co nejvíce blížit starým betonovým cihlám, které lze vidět na mnoha doplňkových stavbách v zahradách prvorepublikových vil. Cihly stavbu prodražily, ale investor se do nich zamiloval na první pohled. Zároveň přinesly zásadní zlepšení akustiky, jejíž bilance dopadla nad očekávání dobře.

Objekt je založen na základových pasech, nosné konstrukce jsou z keramických cihel a z masivních celodřevěných panelů. Vnější nosné zdivo představují akustické keramické cihly, zateplené minerální vlnou tloušťky 200 milimetrů, cihelná přizdívka je odvětrána a jištěna nerezovými kotvami do nosného zdiva. Na jižní fasádě – v místech, kde nejsou vysoké akustické nároky – jsou na fasádu použita modřínová prkna, stejně jako na terasu s pergolou. Vnitřní příčky a strop nad obsluhujícími místnostmi tvoří dřevěné panely. Střecha severního traktu je nesena dřevěnými panely tloušťky 140 milimetrů, jež podstatně zlepšují akustický útlum v interiéru a jsou pohledové, shora zateplené tuhou izolací DEKPIR 22. Krytinu tvoří betonové tašky s odvětranou mezerou. Okna jsou dřevěná s trojsklem, bez předsazené montáže, která se u vyšších nároků na akustiku nedoporučuje. Podlahy jsou z průmyslové dubové mozaiky a dubový je i vestavěný nábytek.

Dům je navržen jako nízkoenergetický s rekuperací. Podlahové topení temperuje prostor, krbová vložka je používána jako hlavní zdroj tepla, kterého není díky oknům na jih potřeba mnoho.

Dům u trati

Místo: Český Brod, Česká republika
Autor: Šárka Sodomková / Sodomka Sodomková architekti
Klient: manželé Štěpánovi
Užitná plocha: 135 m²
Zastavěná plocha: 182 m²
Projekt: 2015
Realizace: 2017
Náklady: neuvedeny
Foto: Petr Karšulín
https://www.sodomka-architekti.cz/