Vše

Ani kámen nazmar: rozhovor se Zdenkem Sendlerem


Hřbitov v Dolních Břežanech
Připravil Petr Volf pro INTRO 04 – KÁMEN, 21.2.2023
Foto Zdenek Sendler
401 vidělo         0 se líbí




Jak jste se dostal k návrhu a realizaci hřbitova v Dolních Břežanech?
Oslovil nás starosta Dolních Břežan Věslav Michalik. Je to člověk s vizí, s jakými se setkáváme spíše velmi výjimečně. Už jsme pro Dolní Břežany navrhovali dva parky a dá se říci, že se z nás během těch let stali přátelé. O myšlence vybudovat hřbitov hovořil poměrně dlouho. Uvažoval o tom, že by bylo dobré vyčlenit nějakou vhodnou plochu, v jejímž rámci by mohl hřbitov vzniknout. Od počátku říkal, že by nechtěl, aby to byla jenom nějaká kostka v rámci území obce, jak je to obvyklé, ale aby měl budoucí hřbitov v sobě energii, odrážel tradici místa a posloužil k dalšímu rozvoji Dolních Břežan. Takový otevřený, velkorysý přístup architekta vždy inspiruje.


Navrhovali jste předtím nějaký hřbitov?
Nový nikdy. Jen nějaké úpravy stávajících. Hřbitovy mě ale zajímají. Chápu je jako svébytný fenomén. Když někam přijedu a chci dané místo blíže poznat, zajdu se podívat na místní hřbitov. Přes něj lze dojít k identifikaci lidí, obce, národa. Je to naše zrcadlo. Mám hřbitovy rád, ať už jde o hřbitovy katolické, evangelické, nebo židovské, vnímám jejich rozdíly i to, co je všechny spojuje. Nedávno jsem byl nad Dalečínem, na malém upraveném evangelickém hřbitůvku nad vesnicí s kostelíkem, podobných se mnoho nedochovalo. Podle toho, jak se chováme k předkům, vidíme, jestli má obec budoucnost, nebo už se jí zřekla. Hřbitovy odrážejí mentalitu lidí, stav společnosti, její kulturu, hodnoty. Současné hřbitovy plné nevkusu a umělých kytek jsou toho nepříliš radostným svědectvím.


Co bylo prvotní na vašem návrhu?
Prvotní bylo pole. Do nekonečna zorané pole od okraje obce. Měli jsme zadání spočívající ve velikosti plochy, její hranici a pár základních údajů. Od počátku jsme uvažovali o měřítku, harmonii, o prostoru, kde bude hřbitov jeho nedílnou součástí. Vzniklo rychle několik koncepcí lišících se především tvarem vlastního hřbitova, který byl vždycky součástí krajinářského parku, založeného na jednoduchém rastru stromů a keřových skupin. Podle velikosti, podle počtu předpokládaných hrobů nám pak vyšla určitá velikost, tedy zhruba dva hektary z předpokládaných čtyř. Vedení Dolních Břežan jsme předložili náš návrh, který se jim zamlouval, a vzápětí jsme ho rozpracovali do podrobného projektu. Na jeho základě si obec zažádala o dotaci na zeleň, jež v sobě ještě neměla obsažen hřbitov, ale už se s ním prostorově počítalo. Druhá část se týkala vybudování systému kamenných zdí a cest, přípojky vody a elektriky. Myslím, že se nám za získané peníze, což bylo necelých třináct milionů korun, podařilo vytvořit celkem kompaktní životaschopné dílo – někde jinde by za to zvládli možná jednu hřbitovní bránu. V této částce jsou zahrnuty cesty, parkoviště, rozvody vody, elektřiny, lavice, stovky stromů a keřů, zdi, oplocení.


Musel jste si předem nastudovat nějaké předpisy týkající se zakládání hřbitovů? Existují vůbec k této stavební tématice předpisy?
Přiznávám, že jsme k tomu přistupovali co možná nejsvobodněji. Vycházeli jsme ze zadání obce a vlastního návrhu. V rámci zadání jsme dostali metodiku, která se týkala velikosti hrobových polí, konkrétně typ



PRÉMIOVÝ ČLÁNEK

Chcete číst dál?



Přihlaste se, zaregistrujte nebo se staňte našimi předplatiteli a zařaďte se do exkluzivního klubu fanoušků architektury.




Přidat se k předplatitelůmPřihlásit seZískat přístup




FacebookSdílet
Líbil se vám článek? Nemusíte dávat like, dejte nám
o tom vědět kliknutím na ikonku srdce.



Podobné články







< zpět na přehled článků