Kanceláře Agrosemillas

Komplex se nachází v agroprůmyslové krajině nedaleko malé obce El Peral, od níž ho odděluje státní silnice. Charakter místa vychází jak z těchto územních podmínek, tak z klimatu definovaného výraznými sezonními rozdíly a opakujícími se obdobími přívalových dešťů.

Projekt řeší potřebu vytvořit pracovní prostory, které by dokázaly stimulovat koncentaci a podpořily technický rozvoj a zároveň obsáhly zázemí vhodné pro běžné schůzky – to vše v prostředí, kterému dominuje hluk, prach a intenzivní logistika. Budova zajišťuje podmínky pro širokou škálu uživatelů – od skladníků až po inženýry zapojené do výzkumu a inovací –, jejichž úkoly a rozvrhy se v průběhu roku mění. Kanceláře proto musely být navrženy dostatečně flexibilně, aby mohly vyhovět různým potřebám a zároveň si zachovat jasnou prostorovou organizaci. Současně musely zachovat přímý vztah s okolními sklady, a vytvořit tak určitou formální kontinuitu s průmyslovým komplexem.

Nová budova je koncipována tak, aby odrážela probíhající transformaci společnosti Agrosemillas. Ta je historicky spjata s produkcí osiv a zároveň nyní vstupuje do nové fáze, zaměřené na technologické inovace a environmentální odpovědnost. Architektura se s tímto momentem přechodu explicitně zabývá a vyvažuje kontinuitu mezi stávajícím odkazem firmy a otevřenější, mladistvější a neformálnější identitou. Tento postoj je mimo jiné vyjádřen i použitím firemních barev společnosti – zelené a žluté – přímo na fasádě. Ta je členěna pomocí kruhových otvorů, opatřených ručně ovládanými kruhovými okenicemi, které budově umožňují otevřít se okolí, nebo se před ním zcela uzavřít.

Spolu s kancelářemi bylo postaveno také více než 4 500 metrů čtverečních nových výrobních a skladovacích prostor, přičemž byly uplatněny tytéž stavební systémy, materiály a stavební postupy. Do realizace byli zapojeni místní řemeslníci i zdejší stavební týmy, které vycházely z lokálních znalostí. Právě toto rozhodnutí se ukázalo jako rozhodující moment při formování technických rozhodnutí projektu a posílilo záměrně strohý architektonický přístup.

Prostorové uspořádání budovy vychází z jasného a opakovatelného systému. Čtyři znovu použité přepravní kontejnery, otevřené podél dvou stran, spočívají na betonovém soklu sdíleném s přilehlými průmyslovými sklady. Jejich uspořádání vytváří pilovitý profil střechy, který funguje jako sled světlíků a do interiéru přivádí měkké, rovnoměrné denní světlo, čímž vytváří překvapivě bohatou prostorovou atmosféru. Přísun přirozenného světla zajišťují také severně orientované otevřené plochy.

Kolmo k této posloupnosti strukturují plán tři pásy uspořádané v mřížkovém rastru: jeden je věnován otevřeným pracovním prostorům, druhý technickému zázemí a třetí zasedacím místnostem a laboratorním pracovištím. Vstupy jsou odděleny podle logistických a pracovních toků, zatímco mezilehlé střešní plochy nesou pásy experimentálních plodin, které fyzicky propojují výzkum, výrobu a architekturu v jednotném rámci.