Projekt pracoval se dvěma základními premisami: zaprvé s historickou, zadruhé s politicko-kulturní.

Historická: Ve městě na pobřeží Baltského moře stála už od počátku 17. století dřevěná budova alžbětinského divadla. Autor čelil úkolu postavit přibližně po čtyřech stoletích divadlo nové – na témže místě, ale v urbánním a krajinném kontextu naprosto odlišném – a vzkřísit ho ze stop archeologických nálezů svědčících o jeho dávné přítomnosti.

Politicko-kulturní: Polsko vstoupilo v roce 2004 do Evropské unie a začalo své pohledy namísto k Východu upírat k Západu. Došlo tedy k obratu o 180 stupňů. Ještě tentýž rok byla vyhlášena mezinárodní architektonická soutěž o návrh na nové shakespearovské (alžbětinské) divadlo. Jako by toto nové divadlo mělo symbolizovat rozlet Gdaňsku k novým protipólným horizontům.

Divadelní budova je z formálního a funkčního hlediska rozdělena do tří hlavních částí:

1/ Vnější okruh

V praxi to znamená volně přístupný průchozí prostor po celém obvodu objektu. Tato nová pochozí veřejná plocha leží šest metrů nad vstupní úrovní. Výška nabízí nové úhly pohledu na historickou i moderní část města v celé šíři kontrastů a doslova kompozičních kontrapunktů. Funkčně splňuje podmínku únikové trasy. Tento „chodník“ spojuje všechny úrovně komplexu včetně suterénu, který leží pět metrů pod rovinou nula.

2/ Divadlo

Exteriér

Při pohledu zvenku je silueta divadelní budovy charakterizována třemi základními aspekty: objemem, zděnými žebry a otvíravou střechou.

Z objemu vystupují dvě zřetelně oddělené části. První představuje shakespearovské (alžbětinské) divadlo, které dosahuje výšky 12 metrů. Druhou je osmnáctimetrová vyhlídková věž. Technické a systémové možnosti spolu s požadavky na její symboličnost z ní dělají nejvyšší bod panoramatu. Když je střecha divadla otevřená, je z věže vidět do útrob sálu.

Zděné žebroví obvodových stěn podtrhuje objemové vyznění divadelní budovy a vyhlídkové věže. Zvnějšku opisuje rytmus vnitřní modulární konstrukce. Funkčně absorbuje svislé tlaky otevřených „křídel“ střechy a zároveň odolává působení severních větrů.

Otvíravá střecha vychází z typologických a symbolických potřeb. Když jsou obě její křídla otevřená v krajní vzpřímené poloze, horní hrany dosahují výše 24 metrů a završují vertikální stoupavost jednotlivých úrovní (6, 12, 18, 24 metrů). Půdorysně jsou hlavní osy orientovány východozápadním směrem. Vyhlídková věž příčně odděluje divadelní a administrativní část. Její centrální umístění omezuje průchod po chodnících vedoucích po vnějším okraji

Interiér

V kontrastu k mocnosti a kompaktnosti obvodových stěn je interiér budovy proveden ve světlém dřevě. Pro divadlo byl navržen typologický model 2,8 × 2,8 × 2,8 metru, který vzešel z archeologického nálezu na staveništi. Půdorysně se opakuje šest modulů po obou dlouhých stranách a pět na krátké, což vytváří jakési široké písmeno U. Celkem je zde 51 modulů pro přibližně 600 diváků. Dřevem obložené sloupy (25 × 25 centimetrů) skrývají vnitřní ocelovou konstrukci a jsou umístěny v souladu s rytmem modulárního systému galerií. Alžbětinské a Italské jeviště jsou plně mechanizovaná, aby se dala přizpůsobit individuálním potřebám různých představení.

Technologie obsluhující pohyblivá pódia je ukryta pod podlahovou deskou. Pódia jsou mobilní a téměř napodobují střešní křídla. Prostor foyer tvoří rozsáhlý, přes dvě úrovně vysoký zavěšený box, který kompenzuje venkovní hmotu. Klene se nad prázdnými prostorami, odkud se vchází do různých částí budovy – muzeem v suterénu počínaje a galeriemi v divadelním sále konče. Když jsou střešní křídla otevřená, sluneční paprsky mohou dopadat až do suterénu.

3/ Administrativní část

Zde se naplňuje dvojjediná funkce divadelního provozu – kanceláře, ostraha, restaurace, šatny a podobně. Dvoupodlažní objekt se střešní terasou, na niž navazuje venkovní obchozí okruh, po kterém lze na střechu, odkud se otevírá pohled na celé město, dojít. Jiné a nečekané reprezentační místo. Třetí „pódium“.

Čtvrté „pódium“ je v každém z nás, kdo upíráme pohledy k nebi nad Gdaňskem, k nebi, v němž dlí sám Shakespeare.

Pokračování v článku Akustika divadla v Gdaňsku a v rozhovoru s Monikou Arczyńskou