Pokud se nás někdo zeptá na součásti teplovodního ústředního vytápění, většinou si vzpomeneme na zdroj tepla, rozvodné potrubí a otopná tělesa. Voda, která v systému koluje, je tak běžná a všudypřítomná, že zůstává v našich myslích upozaděna.

Jednoduché ústřední vytápění bychom našli už u starých Římanů, kteří ohřátý vzduch od topeniště rozváděli pomocí kanálů v podlahách, a temperovali tak jednotlivé místnosti. Tato takzvaná teplovzdušná varianta ústředního vytápění se v podobě krbových vložek s vzduchotechnickým potrubím používá dodnes. Vzhledem k malé tepelné kapacitě vzduchu (a souvisejícímu požadavku na prostorné šachty, které teplý vzduch vedou) se postupně prosadily systémy parní a teplovodní. Pára zůstala v dálkovém vytápění a voda jako teplonosné médium v otopných soustavách budov.

Funkce vody v teplovodním vytápění

Díky vysoké měrné tepelné kapacitě se voda perfektně hodí jako médium pro transport tepla mezi zdrojem tepla a topnými tělesy (radiátory, podlahovým topením a podobně). Pro představu: běžnou 18mm měděnou trubkou o vnitřním průměru 16 mm se při teplotním spádu 45/35 ˚C a rychlosti proudění 0,5 m/s (teplovodní topení pracuje nejčastěji od 0,2 do 1,0 m/s) přenáší přes 4 000 W.

Tepelná kapacita vody se využívá samozřejmě i u zásobníků teplé vody (TV) a u akumulačních zásobníků. Jedna tuna vody (zhruba 1 m³) pojme při ohřátí o 1 ˚C asi 1,16 kWh energie, což pro nádobu (nádoby) o objemu 2 000 l a pracovní teplotě pohybující se v rozsahu 25 až 55 °C znamená 70 kWh. Relativně nízká tepelná vodivost zároveň umožňuje teplotní vrstvení (stratifikaci) uvnitř zásobníku. Zajímavá je i finanční stránka věci. Zatímco investice do zmíněného zásobníku bude v řádu desetitisíců, baterie o stejné kapacitě by při dnešních cenách vyšly i na půl milionu.

Hustota vody závislá na teplotě otevírá cestu k návrhu topné soustavy s přirozeným (samotížným) oběhem vody, kde díky rozdílné hustotě kapaliny v přívodní a vratné větvi vzniká v systému takzvaný samotížný nebo také účinný vztlak, který pokrývá tlakové ztráty při proudění vody.

Nepřeberné možnosti tepelného čerpadla

Teplovodní vytápění s sebou přináší též obrovskou flexibilitu. Výměnou plynového kotle za tepelné čerpadlo přejdeme z vytápění plynem na vytápění elektřinou. Zdroje mohou zůstat dokonce oba a spouštět se v závislosti na aktuální ceně elektřiny, plynu a okamžitém topném faktoru tepelného čerpadla. V době levné energie si teplo můžeme uložit do akumulačního zásobníku a tak dále. Tepelné čerpadlo, fotovoltaická elektrárna a ústřední vytápění, ve kterém obíhá voda, je zároveň takřka ideální kombinací pro maximalizaci energetických úspor. Vítaným bonusem může být i „bezplatné“ chlazení v létě využívající vlastní vyrobenou elektrickou energii.

Nová generace Vitocal 15X-A a 25X-A

Tepelná čerpadla vzduch/voda Vitocal 15X-A (25X-A) s výstupní teplotou až 70 °C představují novou generaci tepelných čerpadel, vyvinutou speciálně pro modernizaci otopné soustavy starších domů. Stávající radiátory lze využívat i nadále. Podlahové topení není nutně potřeba. Tepelná čerpadla se vyznačují vysokou energetickou účinností, tichým provozem, komfortním ovládání přes aplikaci, trvale udržitelným provozem a přívětivým designem.

Tato moderní tepelná čerpadla od společnosti Viessmann pracují s patentovanou hydraulikou Hydro AutoControl, která se stará o maximální účinnost po celou dobu životnosti. Jedinečná konstrukce neslouží pouze k tomu, aby mohl odborný topenář tepelné čerpadlo s OptiPerform namontovat mnohem rychleji, a tím pádem levněji. Vyžaduje i mnohem méně místa, protože je o 60 procent menší než obdobné systémy.

Viessmann
www.viessmann.cz