Vlnitý vláknocement se v současné výstavbě opět prosazuje jako funkční a architektonicky hodnotný stavební materiál. Díky své nízké hmotnosti, odolnosti vůči povětrnostním vlivům a variabilitě provedení nachází uplatnění nejen na střechách, ale i jako fasádní obklad. Jeho současné využití navazuje na tradici minulého století, zároveň však odpovídá požadavkům moderní doby.

Za vynálezem vláknocementu stojí rakouský průmyslník Ludwig Hatschek, zakladatel továrny Eternit-Werke, jenž na přelomu 19. a 20. století hledal ideální materiál pro střešní krytinu – náhradu za přírodní břidlici. Výsledkem jeho několikaletého výzkumu se stal vláknocement – revoluční kompozitní materiál, který si nechal patentovat v roce 1900. O tři roky později si zaregistroval značku Eternit, pod níž se vláknocement začal vyrábět a rozšířil se do celé Evropy. V českých zemích se jeho průmyslová produkce rozvinula zejména ve dvacátých letech 20. století, a to především v Šumperku a Berouně. Za relativně krátkou dobu jeho existence se z něj stala jedna z nejoblíbenějších střešních krytin. Dnes je ceněn pro své vynikající vlastnosti, recyklovatelnost i možnosti designového zpracování.

Vláknocement jako zlatý střed mezi keramickou a hliníkovou krytinou

Současné vláknocementové desky jsou vyráběny technologií odpovídající požadavkům moderního stavebnictví – ať už z hlediska požární bezpečnosti, udržitelnosti, vztahu k životnímu prostředí, nebo estetické adaptability. V porovnání s tradičními materiály používanými jako střešní krytina je životnost vláknocementu srovnatelná s životností pálené tašky, avšak na rozdíl od ní je tento materiál mnohem lehčí. Jeho nízká hmotnost (přibližně 12 kg/m²) ho předurčuje pro použití na lehkých konstrukcích a je také ideální volbou pro rekonstrukce. Oproti hliníku, jenž rovněž patří mezi lehké krytiny, přináší vláknocement větší akustický komfort (za deště je méně hlučný) a není náchylný k deformacím při extrémních teplotách. Zároveň jde o ekologický, nehořlavý materiál (třída A1 dle EN 13501-1) odolný vůči mrazu, vodě, UV záření i mechanickému poškození, který se vyznačuje snadnou instalací a difuzní otevřeností – to napomáhá regulovat vlhkost v interiéru a přispívá k lepšímu vnitřnímu klimatu a dlouhodobé trvanlivosti staveb.

Tvarová i barevná variabilita

Podoby vláknocementových výrobků mohou být rozmanité – k dostání jsou v nejrůznějších velikostech s hladkým, jemně strukturovaným nebo vlnitým povrchem. Velkoformátové vlnité desky lze použít na šikmé střechy, jako fasádní obklad s výraznou plasticitou, který může připomínat látku, i na celoplošné opláštění budovy bez nežádoucích přechodů a rušivých linií. Rytmizovaný povrch reaguje na světlo a během dne vytváří dynamickou stínohru. Trendem posledních let je využití jednoho typu obkladového materiálu pro střechu i fasádu, což přináší nejen estetickou kompaktnost, ale i technické výhody. Právě vlnitá vláknocementová krytina umožňuje vytvářet architektonicky silné koncepty s jasnou linií a strukturou, a to při zachování funkčních vlastností a dlouhé životnosti. Díky široké nabídce povrchových úprav a odstínů lze volit šablony v moderních šedých či antracitových tónech, přírodních odstínech i nápadně sytých barvách pro expresivní architektonické vyjádření.

Vlnitý vláknocement, který byl zpočátku považován za materiál určený pro průmyslové objekty, zažívá od osmdesátých let 20. století renesanci, a to především ve švýcarské a nizozemské architektuře, kde se uplatňuje v bytové i veřejné výstavbě. U nás dnes nachází uplatnění jak na rodinných domech a chatách, veřejných budovách, jako jsou školy, knihovny a komunitní centra, tak na rekonstruovaných objektech nebo modulárních a dočasných stavbách, jež vyžadují lehké, rychle realizovatelné a estetické opláštění. Vlnitý vláknocement tak představuje univerzální a spolehlivý materiál, jehož znovuobjevení není nostalgickým návratem do minulosti, ale vědomým posunem k poctivému řemeslu.

Swisspearl Česká republika
www.swisspearl.com/cz