Travertinová fasáda jako klenot Pařížské
Foto archiv firmy
Praha se může pyšnit novou architektonickou perlou, která zásadně proměnila charakter i atmosféru Pařížské ulice. Za unikátní rekonstrukcí sídla někdejšího Mezinárodního svazu studentstva stojí světoznámý architekt Viktor Udzenija, jenž si pro svůj první český projekt vybral společnost Kámen Engineering Hradec Králové. Ta na historický dům vytvořila a nainstalovala fasádu z římského travertinu.
Projekt Pařížská 25 vznikl přestavbou ikonického brutalistního domu, který se nachází na nároží ulic Pařížská a 17. listopadu. Bývalé sídlo Mezinárodního svazu studentstva bylo postaveno v roce 1974 podle návrhu proslulého architekta Stanislava Hubičky. Poslední roky však tento architektonický skvost chátral. To se naštěstí změnilo v roce 2018, kdy osmipodlažní dům koupila společnost Kaprain a začala s přípravnými pracemi jeho přeměny. Projekt byl svěřen prestižní projektové společnosti MFS Digital CZ.
Dominantou celé stavby je fasáda z římského travertinu, která patří k největším svého druhu na světě. Kamenný plášť vznikl díky píli a konstruktivnímu přístupu společnosti Kámen Engineering, jež vedle realizace vlastního kamenného obkladu zajistila i projekt a dodávku originální nosné ocelové konstrukce fasády.
Od červeného mramoru k travertinu
Projekt Pařížské 25 vzešel z ateliéru Viktor Udzenija Architecture + Design. Ten ve svých pracích často kombinuje přírodní materiály s tradičním řemeslem a nejmodernějšími stavebními technologiemi. Jinak tomu nebylo ani v tomto případě. Autor projektu původně navrhl fasádu domu ze sytě červeného mramoru, to však památkáři zamítli. Následně zvažoval alternativy jako sytě zelenou či okrovou. „Mramorová fasáda se do místních klimatických podmínek nehodí, a to zejména kvůli riziku poškození způsobeného mrazem,“ objasňuje Karel Dušek, ředitel společnosti Kámen Engineering a současně zástupce již třetí generace kameníků v rodině.
Architektovi nakonec učaroval luxusní vzhled travertinu. Mezi oslovenými kamenickými firmami, které měly předložit cenovou nabídku, byla i společnost Kámen Engineering. „I přes mé letité zkušenosti v oboru byl pro nás projekt obrovskou výzvou a já osobně jsem z něj měl velký respekt. Na fasádě budovy byste totiž nenašli rovný prvek – tvoří ji složité průniky ploch, jež nejsou v pravém úhlu,“ popisuje členitost fasády Karel Dušek, který se rozhodl vyrobit s kolegy přímo v areálu firmy ve Stěžerách u Hradce Králové vzorek fasády v měřítku 1 : 1, jenž by co nejvěrněji odpovídal vizualizaci s římským travertinem. Prototyp následně osobně předvedl architektovi i zástupcům investora a všichni s ním byli spokojeni.
Estetika a zase estetika
Karel Dušek přiznává, že spolupráce s architektem Udzenijou byla zpočátku velmi složitá, jelikož nehodlal slevit ze svých nároků. Na rozdíl od jiných architektů však neřešil cenu díla, což bylo na druhou stranu velmi osvobozující. Jediné, co ho zajímalo, byla estetika. Vhodný kámen hledali společně v největších travertinových lomech na světě, jež se nacházejí v italském městě Tivoli Terme nedaleko Říma. „První bloky jsme vybírali v době největších covidových omezení, kdy byl problém se do Itálie vůbec dostat. Architekt měl představu co nejsvětlejší fasády s jemnou kresbou, které jsme se snažili maximálně přiblížit. Z lomové stěny o výšce patnáct metrů však tomuto požadavku odpovídala pouze jedna vrstva, vysoká asi metr a půl, jež se nacházela uprostřed, a tak jsme museli počkat, dokud lomaři velkou část stěny postupně nevytěží a bloky z této vrstvy nám nedají stranou. Trvalo to více než rok a vytěžená plocha v lomu je větší než několik tenisových kurtů,“ vypráví Karel Dušek.
Nový konstrukční systém
Tím to však pro společnost Kámen Engineering neskončilo. „Dům byl v době svého vzniku řešen jako masivní ocelová konstrukce, která se rekonstrukcí kompletně obnažila. V líci fasády byla zkorodovaná a zcela dožilá. Musela být tedy odstraněna a v úrovni jednotlivých podlaží bylo nutné vytvořit nový nosný systém z masivních svařených profilů. Na základě statických výpočtů se zjistilo, že možné průhyby ocelové konstrukce v líci fasády budou až devětadvacet milimetrů. Stáli jsme tedy před problémem, jak tuto odchylku snížit na povolené dva milimetry. Navrhli jsme tedy nové statické řešení nosného systému, který jsme opět ověřili na dalším vzorku fasády v naší provozovně. Řešení bylo přijato, a tak jsme se stali dodavateli i ocelové nosné části fasády. Konstrukci vyrobila firma Elektro Mosev, s níž spolupracujeme již třicet let. Prováděcí dokumentaci kamene i nosné ocelové konstrukce řešil v naší firmě Miloš Batěk, a to více než rok. Kotvení kamene je v dnešní době jednou z nejnáročnějších činností, která se řídí určenou normou ČSN 73 3251 – Navrhování konstrukcí z kamene. Travertin je křehký a měkký, takže nesnese chybu,“ dodává Karel Dušek.
Přirozenou krásu kamene podtrhlo fládrování
Ojedinělý vzhled propůjčuje fasádě takzvané fládrování kamene ve vodorovném i svislém směru. Tato technika umožňuje vytvořit unikátní strukturu, jež zdůrazňuje přirozenou krásu materiálu. „Fládrování travertinu se provádí tak, že se velký blok kamene nejprve rozřeže na desky o tloušťce třicet, čtyřicet, popřípadě padesát milimetrů. Očíslované desky se nesmějí přehodit, jinak by došlo k posunutí kresby kamene. Následně jsou jednotlivé páry desek vybroušeny vždy na styčné ploše a po jejich odklopení směrem od sebe se objeví zrcadlově obrácený obraz – jako když otevřete knihu. Dalším krokem je navrhnout umístění obkladové desky na surovou kamennou desku tak, aby kresba plynule navazovala z jedné na druhou. Toto je třeba provést ve vodorovném i svislém směru, přičemž na délku budovy je spára dlouhá téměř osmdesát metrů a na výšku jde o osm podlaží. Použito k tomu bylo několik desítek velkých bloků, z nichž každý měl odlišnou kresbu, takže je bylo nutné řadit k sobě tak, aby kresba co nejpřirozeněji navazovala. Zní to možná jednoduše, vtip však spočívá v tom, že se kresba v bloku kamene vždy posunuje v obou směrech a vy musíte výrobek v první desce umístit tak, aby se vám požadovaný formát výrobku vešel i v té poslední, třeba čtyřicáté. Když se to nepodaří, celý blok se může vyhodit. Zvládnutí této techniky – jíž se věnuje jen pár lidí – vyžaduje nejen velkou představivost, ale i pečlivou přípravu. Frézovací schémata jsem po večerech v dílně připravoval rok a půl. Tuto techniku mě naučil táta,“ říká Karel Dušek.
Montáž kamenné fasády
Fasáda Pařížské 25 je řešena jako zateplená, zadem provětrávaná, zavěšená na nerezových kotvách, které jsou připevněny k pozinkované ocelové nosné konstrukci, zavěšené na stropních deskách.
Na ocelové nosné konstrukci je rovněž upevněna tepelná izolace z hydrofobizované čedičové vaty. Kamenný obklad ji chrání před nepřízní počasí a větraná mezera odvádí vlhkost z interiéru. Montáž větrané fasády probíhala pomocí geodetického systému, který firma Kámen Engineering mnoho let vyvíjí. Tato metoda umožňuje vytyčit a zafixovat body v líci fasády a podle nich osazovat jednotlivé desky s chybou několika milimetrů ve všech třech osách souřadného systému. Díky této metodě, kterou se řídí všechna řemesla pohybující se na fasádě, dochází k eliminaci chyb a k urychlení montáže. Jde o technicky náročný proces vyžadující přesnost a koordinaci.
„Nejprve jsme provedli přesné měření stávajícího stavu budovy, na jehož základě se vytvořil její 3D model. Ten posloužil jako východisko pro další kroky. Na strategická místa – na horním a dolním okraji budovy – jsme poté nainstalovali geodetické konzoly, které fungovaly jako referenční body pro další měření a montáž. Následně se začalo s osazováním oken, dalších nosných prvků fasády a s montáží tepelné izolace. Nakonec jsme namontovali vlastní kámen,“ vysvětluje Karel Dušek.
Překonání tradičního kamenického řemesla
Pařížská 25 v sobě snoubí krásu přírodního kamene a sofistikovaných kotvicích a montážních technik, které překonávají tradiční kamenické řemeslo. Díky originálnímu pojetí travertinového pláště, jenž budovu náležitě zdobí, je tato stavba skutečně reprezentativní vstupní branou do historické Prahy.
„Přírodní kámen vnáší do prostoru nezaměnitelnou krásu, kvalitu a atmosféru, kterou nenahradí ani moderní technologie, ani nejlepší 3D tiskárny. Krása kamene je navíc trvalá, což lze doložit třeba na příkladu pražské administrativní budovy OMG Panorama Centrum nad Národním muzeem, jejíž fasádu, rovněž z římského travertinu, jsme realizovali před více než pětadvaceti lety a stále vypadá, jako by byla namontována včera. Je obrovská škoda, že na současných vysokých školách se o použití přírodního kamene v architektuře téměř nepřednáší. Řada šikovných mladých architektů, s nimiž se setkávám, kámen používat neumí a kolikrát ho ani nerozeznají od keramiky. Věřím, že pokud bychom opět začali domy oblékat do plášťů z přírodního kamene namísto uniformního skla a hliníkových profilů, česká architektura by pokračovala v tradici minulých období,“ uvažuje Karel Dušek.
Kámen Engineering
www.kamenengineering.cz
Sdílet
o tom vědět kliknutím na ikonku srdce.
Podobné články
< zpět na přehled článků