V horské krajině Moravských Kopanic, v legendární Žítkové, vznikl dům, který je svým pojetím i technickým řešením zcela výjimečný. Srub z masivního dřeva, navržený architekty ze studia Šercel Švec, je odpovědí na přání investorů bydlet v domě z ryze přírodních materiálů a být maximálně energeticky soběstační. Právě zde sehrála klíčovou roli masivní akumulační kamna s hliněnou omítkou – prvek, jenž spojuje architekturu, řemeslo i udržitelnost.

„Od začátku bylo jasné, že v tomto domě nebudou kamna jen doplňkem interiéru,“ vypráví kamnář Jan Křivonožka a dodává, že ačkoli prvotní úvahy investora směřovaly nejdříve k elektrokotli a tepelnému čerpadlu, postupně dozrála myšlenka využít dřevo jako lokální, obnovitelný zdroj tepla a elektřinu ponechat pouze pro dodatečné vytápění. „Investor chtěl, aby se ústředním prvkem stavby stal krb, potažmo oheň, a aby objekt dokázal většinu roku fungovat prakticky bez technologií závislých na elektřině,“ objasňuje. Výsledkem jsou tak masivní kamna, která dnes vytápějí takřka celý dům.

„Navrhli jsme je tak, aby zvládla nejen vytápět obytný prostor, ale aby dokázala spolupracovat i s teplovodním systémem,“ popisuje Křivonožka ze stejnojmenného kamnářství a upřesňuje: „Jejich součástí je teplovodní absorbér, který ohřívá užitkovou vodu v bojleru a pomáhá s dotápěním koupelny. Vše bez složité techniky a bez závislosti na elektrické energii.“

Konstrukční provedení

Z konstrukčního hlediska jde skutečně o masivní akumulační celek. Šamotové ohniště je dimenzováno na jednorázovou dávku až dvaceti kilogramů dřeva. Oheň je viditelný ze dvou stran, a to díky designovému tunelovému prosklení s dvířky Hoxter GT 63/51. Kamna tak mohla být přirozeně začleněna do prostoru mezi obývací částí a kuchyní a stala se prvkem, kolem nějž se odehrává život v domě – přesně jak si investor přál.
Kamna jsou vybavena prostorným ležením, pod nímž je skrytý zmiňovaný teplovodní absorbér, dále pečicí troubou přístupnou z kuchyně a dřevěnou lavicí orientovanou do obývací části. „Ta je zavěšena na konzolách, které jsou součástí konstrukce kamen,“ říká Jan Křivonožka. Povrch celého tělesa je sjednocen hliněnou omítkou v přirozeném světlém odstínu.

Hlína jako logická volba

Hlína se v tomto domě neomezuje jen na kamna – hliněné omítky jsou použity v celém interiéru srubu. Nejen kvůli estetice, ale především z důvodu zkvalitnění vnitřního prostředí. „Hlína skvěle pracuje s vlhkostí, interiér je díky ní stabilní a příjemný,“ vysvětluje kamnář a zdůrazňuje, že tento materiál „má úplně jinou vůni, je jiný na dotek a od běžných povrchů se odlišuje i svou energií“.

Hliněnou omítku na kamnech realizoval Bohdan Nebesař, který si materiál připravuje sám, vždy na míru konkrétnímu projektu. V tomto případě byla zvolena kontrastní barevnost, aby kamna v interiéru vynikla. Povrch je navíc opatřen speciální voskovou úpravou pro vyšší otěruvzdornost.
„Na kamnech není vrstva hlíny tak silná jako na stěnách domu, neboť zde plní spíše designovou funkci, než že by regulovala vlhkost. Ve srovnání s klasickým štukem je však rozdíl znát na první pohled i dotek,“ doplňuje Jan Křivonožka.

Přiložit jednou za den

Z provozního hlediska jsou kamna navržena s důrazem na jednoduchost a komfort. Většinu roku stačí jedno přiložení denně. „Plně se naloží topeniště, dřevo dohoří a kamna pak sálají ještě minimálně čtyřiadvacet hodin. Teplo je sálavé, rovnoměrné a nepřetápí interiér. Je to přesně ten typ tepla, který k roubenému domu a hliněným povrchům patří,“ popisuje Křivonožka.

Celý systém funguje bez elektřiny. Žádné ventilátory, žádná regulace závislá na síti. Jen oheň, hmota a akumulace. „Pro investora to znamená skutečnou nezávislost. Stačí pár metrů suchého dřeva na rok a dům funguje. V dnešní době je to nejen návrat k osvědčeným principům, ale i velmi aktuální cesta, jak přemýšlet o bydlení,“ uzavírá kamnář.

Banador
www.banador.cz