Na Železnorudsku, uprostřed hlubokých lesů, vyrostla moderně vybavená rekreační chalupa, která přesto ctí venkovského ducha. Stavba umně propojuje současné architektonické pojetí s atmosférou starých šumavských chalup a její skutečnou duší se stala kachlová kamna s plotnou, na níž lze vařit stejně jako za časů našich babiček.

Na návrhu objektu pracovalo několik architektů, mezi nimi i Filip Lišhák – člověk s neobvyklým profesním zaměřením: je totiž nejen architekt, ale také kamnář. Právě on stojí za návrhem i realizací kamen, jež se stala funkčním centrem domu. „Mým cílem bylo vytvořit srdce chalupy. Místo, které nejen zahřeje, ale také se u něj budou společně setkávat všichni obyvatelé domu,“ říká Lišhák.

Kamna jako dominanta prostoru i sjednocující prvek

Kachlová kamna, citlivě začleněná do dispozice, propojují kuchyň, jídelnu, obývací prostor i otevřené atrium s galerií v patře. Navzdory tomu, že jde o technicky mimořádně náročnou stavbu, působí v interiéru přirozeně a harmonicky.

„U takto složitých kamen nestačí jen dobrá myšlenka,“ vysvětluje kamnář a dodává: „Každý detail musí být promyšlený předem – od volby tahového systému až po napojení na nosné konstrukce. Venkovská kamna sice vycházejí z tradice, ale bylo třeba pracovat i s respektem k moderní stavbě a jejím požadavkům.“

Spojení tradice s moderními technologiemi

Pro práci Filipa Lišháka je kombinování technického přístupu s moderním pojetím tradiční estetiky charakteristické. A právě tento princip uplatnil i zde: vznikla tak kachlová kamna s duchem starých šumavských pecí, avšak s netradičními technologickými řešeními.

Použití dvou ohnišť značky Ortner – rohového kamno­vého a bezroštového sporákového – není v kamnářském odvětví obvyklé. Propojením výrazné hmoty kamen s praktickou plotnou vznikl celek, který odkazuje na venkovskou tradici vaření, ale zároveň splňuje nároky moderního domu.

Komín mezi nosníky a řešení spalinových cest

Největší technickou výzvou byla práce s prostorem a umístěním dvojkomína sevřeného mezi nosnými prvky monolitického stropu. Sporáková část má netradičně vyvedený sopouch v úrovni ohniště – spaliny tedy nejprve stoupají nad troubu a poté se vracejí zpět pod úroveň plotny. Takové řešení nebývá běžné, a proto vyžadovalo precizní projekt i provedení.

Kamnová část byla navržena tak, aby obešla nosný sloup a přivedla spaliny až do kuchyňského prostoru. Tam byl vytvořen další vstup nad pracovní plochou – vedle indukční varné desky. Na tu navazuje keramika na stěně, která obě varné technologie – moderní i tradiční – vizuálně sjednocuje.
„Pro mě je důležité, aby uživatelé vnímali kamna jako přirozenou součást domu,“ doplňuje jejich autor. „Když v kamnech praská dřevo a v troubě se peče chleba, je to atmosféra, kterou žádná moderní technologie nenahradí.“

Do detailu propracovaný celek

Součástí projektu byly také ocelové prvky, které vznikaly na zakázku ve spolupráci s majitelem domu – odborníkem na kovovýrobu. Výsledkem je harmonický celek, kde se potkává jemný keramický detail, masivní šamotová hmota i precizní řemeslná práce.

Banador
www.banador.cz