Společnost WPC-WOODPLASTIC není jen výrobcem teras, plotů a obkladů z kompozitního materiálu. Svou činností se chce podílet i na proměně veřejného prostoru a zasadit se o to, aby v Česku vznikalo více staveb světového formátu. Pod vedením nového generálního ředitele začíná firma se změnami u sebe. „Naším cílem je tvořit projekty s trvalou hodnotou, které budou lidem dělat radost a současně do našich měst vnesou více lehkosti,“ říká Tomáš Jursa.

Vaše společnost prošla v posledním roce řadou změn. Na trhu se nyní prezentujete pod novou značkou Terafest®. To je poměrně zásadní krok. Co vás k tomu vedlo?

Původní název produktu WOODPLASTIC, tedy WPC neboli Wood Plastic Composite, začaly pro své výrobky z kompozitního materiálu používat i další firmy. Jejich receptura se však od té naší výrazně liší. Nejen poměrem dřeva a plastu, ale i výrobní technologií, která má zásadní vliv na kvalitu výsledného produktu a jeho vlastnosti – tedy na to, jak prkno vypadá, jak se používá a jakou má životnost. Vystupováním pod značkou Terafest® jsme chtěli dát najevo, že náš výrobek je jiný, a vymezit se tak vůči těm nekvalitním WPC produktům dostupným i na českém trhu.

S novou značkou se pojí i nové logo, které je ve srovnání s tím stávajícím „zelenější“. Jakou to má symboliku?

Snažíme se jít cestou, která by se dala označit jako „environment-friendly“. Proto ta zelená barva. Člověk, který si na našem webu přečte, že šedesát procent materiálu tvoří dřevo a čtyřicet procent plast, si pravděpodobně bude lámat hlavu s tím, kde je v tom ten prostor pro ekologii. Proto bych rád upřesnil dvě věci. Dřevo, které využíváme, pochází z pilin, což je vedlejší produkt dřevovýroby. Je to tedy vlastně odpad – kvůli nám se neporazil jediný strom. Stejně tak je to s plastem. Nevyrábí se speciálně pro nás, opět jde pouze o vedlejší produkt rafinace ropy. Mnohé firmy si zakládají na tom, že vyrábějí netoxický materiál, bohužel už nedodají, odkud ten materiál pochází a že jeho výroba toxická být může. My pracujeme s takzvaným HDPE (vysokohustotní polyethylen, pozn. red.), který je zdravotně nezávadný – vyrábějí se z něj například kojenecké lahve nebo vodovodní potrubí.

Přesto by mnozí mohli namítnout, že „dřevo je dřevo“. Proč ho nahrazovat imitací?

Dřevo je poměrně náročné na údržbu. Musí se pravidelně brousit, natírat. Pokud si někdo vybere náš produkt, dostane od nás záruku dvacet pět let, ačkoli laboratorní testy ukázaly, že jeho životnost může být až dvakrát delší. Za tu dobu vymění ten, kdo dá přednost dřevu, prkna na svojí terase i třikrát. A znovu musím zopakovat, že je potřeba si uvědomit, že jde o prkna, kvůli kterým se kácejí stromy. Proto se lidem, kteří mají rádi dřevo, snažíme ukázat, že mají i možnost ekologičtější alternativy a že mohou mít doma produkt, který je strukturou, barvou, ale i na dotyk dřevu velmi blízký, je recyklovatelný, pomáhá chránit naši planetu, a navíc si svou hodnotu udrží dlouhodobě a bude přinášet radost i několika generacím.

Jak je to tedy s jeho údržbou?

Prkna je potřeba omývat od nečistot, stejně jako jakýkoli jiný povrch. To je celé. Nemusejí se brousit ani natírat, a to navzdory tomu, že nejsou napuštěna žádnou chemikálií, což je další ekologické plus. Navíc jde o bezpečný materiál, na kterém si mohou hrát i děti, je protiskluzový, nekroutí se a nevznikají na něm třísky.

Je to tedy ideální materiál pro pochozí plochy kolem bazénů, stavějí se z něj terasy i ploty. K vidění je například na pražském nábřeží Edvarda Beneše nebo na střeše Národního zemědělského muzea v Praze. Mohou mít prkna Terafest® i jiné využití?

Rozhodně! Dají se využít jako velice efektní obklad fasád a v zahraničí se z nich stavějí protihlukové stěny. Výsledný dojem je naprosto jiný než u běžně používaných betonových panelů. Působí to odlehčeně, přírodněji, tepleji. Tohle netradiční využití by podle mého názoru mělo dostat víc prostoru i u nás.

Myslíte v Česku?

Ano. V zahraničí už totiž potenciál WPC dávno objevili. A nejen to. Neříkám, že u nás nevznikají architektonicky hodnotné stavby, naopak si myslím, že se to rok od roku zlepšuje, ale ve srovnání se zahraničím tu bohužel stále máme určité rezervy v tom, jak nakládáme s veřejným prostorem. Měli bychom se mu více věnovat, přemýšlet o dopadu nově vznikajících budov na okolní prostředí, vnášet do měst například více zeleně. V Singapuru, a nejen tam, vznikají mrakodrapy s terasami a balkony, které se doslova topí v zeleni, což je na pohled nejen příjemné a osvěžující, ale přináší to radost i samotným uživatelům. Nemluvě o tom, že to má značný přínos i pro životní prostředí.

Těší mě, když se někdo rozhodne dělat věci po svém a jinak – i přesto, že to třeba stojí víc peněz. A architektura je oblast, do které se rozhodně vyplatí investovat. Proto je pro naši společnost spolupráce s architekty a urbanisty velice důležitá a osvěžující. Bohužel ve srovnání se zahraničím jsou v tomhle Češi ještě trochu pozadu. Jsme málo hrdý národ, málo popouštíme uzdu fantazii, přitom umíme být světoví a dokážeme dělat velké věci. Naše prkna jsou na trhu téměř deset let, ve světě nejde o žádnou novinku. Přesto u nás nejsou využívána v takové míře jako v zahraničí.

Možná že čeští architekti materiál WPC zatím prostě jen neobjevili…

A právě to bychom chtěli změnit. Aby mohlo v Česku vznikat více staveb světového formátu, měli by architekti vědět o všech dostupných možnostech, materiálech a řešeních. Chtěli bychom jim ukázat, že neděláme pouze privátní terasy okolo bazénů, ale podílíme se na spoustě velkých projektů, které mají architektonickou hodnotu.

Vedle změn, o nichž jsme se bavili v úvodu, bych rád zmínil ještě jednu věc, a sice to, že v brzké době bude mít naše firma sídlo v paláci Špork. Nejenže jde o kulturní památku a architektonicky hodnotnou stavbu v centru Prahy, ale je to i ideální prostředí pro pořádání workshopů a meetingů s architekty, příležitost, jak s nimi navázat dialog. Například v Polsku už taková diskuze započala a ze strany architektů je o ni velký zájem, za což jsme velmi rádi. I na Slovensku vznikají unikátní projekty, například bytový komplex NIDO v Bratislavě (2018, Grido – architektura & design, pozn. red.) nebo bytové domy Herberia v Košicích (2018, ar.chitect, pozn. red.). Materiál jsme dodávali i na Taneční školu Reggiolo v Itálii (2018, Mario Cucinella Architects, pozn. red.) či na střešní terasu v Bank of East Asia v Hongkongu. Stále je ale důležité mít na paměti, že i když stavíme ve spolupráci s architekty, stavíme především pro koncové zákazníky. A rádi bychom se podíleli na projektech takových domů nebo kanceláří, kde lidé budou chtít bydlet a pracovat.

Děláte tedy i zakázkovou výrobu?

Nejenže ji děláme, my ji přímo preferujeme. Navíc tím eliminujeme odpad, který by následně vznikal při krácení prken standardních délek. Odpad je totiž další věc, kterou řešíme. Odřezky z naší výroby, a dokonce i od našich partnerů, recyklujeme a vyrábíme z nich nosiče, na něž se pak terasy stavějí. Odpad tedy nemáme v podstatě žádný.

Vraťme se ale k samotné podobě prken. Jaké jsou barevné a rozměrové možnosti?

Barvené možnosti jsou téměř nekonečné. Do Dubaje jsme na zakázku dodávali bílá prkna, která lépe odrážejí sluneční záření, umíme je ohýbat nebo je zhotovit v extrémní délce. Variabilita je v tomto skutečně obrovská.

Tím se dostáváme zpět k úvodní otázce. Je to právě to, co vás odlišuje od konkurence?

Rozhodně! Ale nelišíme se jen možnostmi výroby, ale také skladbou materiálu a výrobní technologií. Spousta výrobců totiž z ekonomických důvodů produkuje profily duté, do nichž může zatékat nebo se na slunci či vlivem mrazu mohou kroutit. Také podíl plastu u nich může být výrazně vyšší – někdy je plast dokonce jedinou složkou výsledného produktu. Naše profily jsou oproti tomu plné, se stejnou strukturou na povrchu i v řezu. A naši zákazníci to vědí. Přestože je jejich okruh poměrně rozmanitý, od montážních firem přes projektanty až po koncové zákazníky, jedno mají společné: jsou to lidé, kteří chtějí dokonalé dílo, dílo s přidanou hodnotou, do něhož chtějí investovat, protože vědí, že se jim to vyplatí a že jim to přinese nejen užitek, ale především radost. A z toho máme radost i my, protože podstatou naší práce je vlastně zpříjemňovat lidem prostředí, kde tráví svůj čas.

Pozvánka (nejen) pro architekty: přijďte posnídat do Café Louvre a zapojit se do diskuze na téma WPC v architektuře!

Kdy? 12. května 2022 v 10 hodin
Kde? Café Louvre, Národní 22, 110 00 Praha
Více informací: https://www.woodplastic.cz/wpc-v-architekture/

WPC-WOODPLASTIC