Vše

Města bychom rádi viděli zelenější


Benjamin Raich, business development manažer firmy Němec
Lenka Koenigsmark, 21.2.2020
Foto Kateřina Němcová
132 vidělo         1 se líbí




Společnost Němec, s. r. o., se v České republice stala průkopníkem v segmentu vertikálních zahrad a chytrých zelených laviček. Business development manažer Benjamin Raich v následujícím rozhovoru přibližuje výhody zelených stěn, hovoří o jejich údržbě i svých osobních přáních spojených se zelení ve městech.


Jaké byly začátky vertikálních neboli zelených stěn v Česku?


Původně jsme chtěli zastupovat italskou společnost, která již vertikální stěny realizovala. Po měsících čekání na to, až se nám někdo ozve, a nejistoty, jak vůbec bude výsledek vypadat, jsme usoudili, že tudy cesta nevede, a rozhodli jsme se do vývoje investovat vlastní prostředky. Experimentovali jsme s rostlinami, geotextilií a vlastním zavlažovacím systémem tak dlouho, dokud jsme nebyli spokojeni. Poté co jsme realizovali i několik velkých projektů, například sídlo KKCG, Main Point Karlín či budovu Metrostavu v Libni, jsme zjistili, že hydroponický systém není dokonalý. Tížilo nás, že stěny mají velkou spotřebu vody a relativně složitě se udržují. Chtěli jsme systém zjednodušit, zlevnit a zpřístupnit většímu množství klientů. Josef Němec se následující dva roky věnoval vývoji nového systému Vertical Cascade Garden, který jsme si nechali patentovat. Od té doby jsme zrealizovali více než čtyři tisíce metrů čtverečních vertikálních stěn po celé Evropě.


Téma zeleně je v dnešní době aktuální. Ozeleňují se střechy, fasády… Jak to celé funguje?


Vedle estetického účinku mají vertikální zahrady řadu dalších výhod. Zvyšují biodiverzitu ve městech, zachycují sluneční záření, izolují a zabraňují přehřívání měst. V kombinaci s retenční nádrží na střeše zachycují a využívají dešťovou vodu a zároveň částečně pohlcují hluk vně budovy. V interiéru zase vyrovnávají relativní vlhkost vzduchu, která je v administrativních budovách nízká. Při správné skladbě rostlin může vertikální stěna zbavovat místnosti nečistot, jako jsou benzen, formaldehyd a malé prachové částice.



Vertikální zahrada v interiéru sídla KKCG


Jsou nějaké konkrétní studie měřící přínos vertikálních zahrad v Česku?


Právě proto, že žádné ucelené studie neexistují, úzce spolupracujeme s VUT v Brně, kde zkoumáme vliv vertikálních stěn na vnitřní i vnější prostředí. Ke konci roku budeme mít kvalitní dlouhodobá data na téma pohlcování CO2, regulace vlhkosti v místnosti, snižování hluku, zlepšování akustiky a zachycování prachových částic. Dále tepelné vlastnosti – v případě, že je vertikální stěna použita na fasádě. Projekt trvá čtyřiadvacet měsíců, a tudíž máme data za všechna roční období, a to ze dvou vertikálních systémů – hydroponického i substrátového.


Jak vidíte osud vertikálních zahrad v budoucnu?


Rádi bychom města viděli zelenější, ať už díky zeleným střechám, stěnám, parkům, či zeleným smart lavičkám. V posledních letech zažíváme během léta tropické počasí a rozpálené město není ideálním místem pro život. Pokud bychom do měst dokázali dostat více stínu ve formě zeleně, všem by se nám žilo lépe. Překážku vidím v tom, že zelené místo je z pohledu developerů „nevyužité“ místo a legislativně je zatím nic netlačí k tomu, tyto zelené prvky implementovat. Dobrá zpráva je, že sama společnost, obzvláště mladí lidé, začínají zeleň v developerských projektech vyžadovat. Změna legislativy by určitě pomohla. Jednoduše řečeno – v každém novém developerské projektu se musí vystavět určité procento zeleně ve formě zelených střech, stěn či parků. V rámci spolku Czech Green Building Council se o to pokoušíme a snad se nám to v budoucnu podaří prosadit.


Kdybychom měli neomezené možnosti, přáli bychom si, aby Česká republika byla jako Singapur. Třeba panelové domy bych opláštil rostlinami a z každé střechy udělal komunitní zahradu. Voda z retenčních nádob by zahrady zavlažovala. Každý panelový dům by měl svou vlastní čističku vody a použitou vodu by vracel zpět do oběhu formou uzavřeného okruhu. Čidla by sama vyhodnotila okamžik, kdy voda už není pitná, a sekundárním potrubím by se použila na závlahu rostlin či splachování toalety. Jsem zelení trochu posedlý, já vím.



Zelená fasáda v exteriéru


Na závěr jedna praktická otázka – co potřebuji jako zákazník vědět, když po vertikální stěně toužím?


Klienti by si měli uvědomit, že vertikální zahrada jim do jejich domovů přinese kus přírody. A k tomu se vážou i jisté povinnosti. Žádný systém, kromě umělých rostlin, není bezúdržbový. Vertikální zahrady pravidelnou údržbu potřebují. Bez toho to nejde. Co se týče nákladů – náš systém vertikálních zahrad spotřebuje denně asi dvě stě mililitrů vody na metr čtvereční v interiéru, v exteriéru je to na stejnou plochu litr. Je to zanedbatelné množství oproti tomu, co se spotřebuje sanitou. Světla, která vertikální zahrada v interiéru potřebuje, mají spotřebu okolo osmadvaceti wattů a používá se jedno světlo na každý běžný metr zahrady. Co se týče nákladů za servis, záleží na vzdálenosti, náročnosti údržby, časovém intervalu a velikosti stěny. Obecně lze počítat s částkou mezi 210 a 380 korunami na metr čtvereční za měsíc včetně dopravy. Rostliny jsou vždy hrazeny zvlášť.


Němec, s. r. o.
V Štíhlách 2031/12, 142 00 Praha 4
www.nemec.eu






FacebookSdílet
Líbil se vám článek? Nemusíte dávat like, dejte nám
o tom vědět kliknutím na ikonku srdce.



Podobné články







< zpět na přehled článků