Jan Kotěra, celým jménem Jan Karel Zdenko Kotěra, jehož stopadesáté výročí narození si připomínáme 18. prosince 2021, byl kromobyčejně nadaný muž. Nejde jenom o překrásné stavby, které navrhl, počínaje Peterkovým domem na Václavském náměstí (1900), prostějovským Národním domem (1907), královéhradeckým městským muzeem (1912), domy pro pražské nakladatele Laichtera (1909) a Urbánka (známý jako Mozarteum, 1913) a konče budovou Právnické fakulty Univerzity Karlovy, jež byla postavena v péči Ladislava Machoně až v roce 1927, tři roky po Kotěrově smrti. To, co je součástí jeho odkazu a co nás neustále přitahuje, je jeho všestrannost. Snoubí se v něm nejméně deset různých oborů, které k sobě sice mají víceméně blízko, ale obvykle to znamená, že každý z nich vyžaduje práci na plný úvazek. Jak to Kotěra mohl stihnout? Tato otázka je nabíledni, zvláště když si uvědomíme, že období největšího Kotěrova rozkvětu je rozprostřeno jenom do dvou desetiletí, navíc přervaných první světovou válkou, během níž byly stavební aktivity utlumeny na minimum.

PRÉMIOVÝ ČLÁNEK

Chcete číst dál?