INTRO diskurz No. 23: Ženy v architektuře

Rozesláno 3. června 2025, úterý

31 vidělo

0 se líbí

Tereza Šváchová začala psát své newslettery v srpnu 2023. Její úvahy o tématech, která hýbou světem architektury nebo kterým by naopak měla být věnována pozornost, můžete měsíc co měsíc číst ve svých e-mailových schránkách. Protože nám přišlo škoda, aby tato zamyšlení končila kdesi v hlubinách kyberprostoru, řekli jsme si, že je budeme pravidelně zveřejňovat na našem webu. Budou k nim tak mít přístup i ti, kdo se k odběru newsletteru přihlásili třeba teprve včera. Zajímá vás, o čem Tereza psala ve svém třiadvacátém newsletteru z června 2025?

Milí čtenáři,

u psaní newsletteru si často říkám, že jde o tak krátký formát, že mi neumožní víc než jen klouzat po povrchu a do daného tématu opravdu jen tak šťouchnout. Přitom každé z témat by si zasloužilo mnohem širší pohled a rozsáhlejší analýzu. Ale je to zkrátka diskurz. To, kolem čeho zrovna jdu, zvednu, několikrát to otočím v ruce a podívám se na to z několika úhlů, čistě svýma očima a v omezeném čase. A přesně tak je to i s dnešním tématem.

Budu ráda, když mi k němu zase něco napíšete i vy.

Je nad slunce jasné, že téma žen v architektuře dřív nebo později přijít muselo. Už jsem ho dokonce měla párkrát rozepsané – měla jsem potřebu věnovat se mu vždycky, když mě na mojí profesní cestě praštilo přes nos něco, co smrdělo už trošku moc. Pokaždé jsem si ale řekla, že je to příliš tenký led, na nějž se nechci pouštět, protože jsem si vědoma toho, že i já mívám názory, které nemusejí být úplně „populární“, a protože i já sama, když se představuji, často říkám, že jsem architekt, protože se mi slovo architektka špatně vyslovuje. A tak je mi jasné, že bych danému tématu mohla udělat medvědí službu. Nicméně…

Tím nedávným podnětem k tomu, abych se k tomuto tématu vrátila, se stal příspěvek z minulého týdne na instagramovém profilu jednoho z českých časopisů o architektuře, který začínal slovy: „Kdo rozhoduje o tom, co je kvalitní architektura? Kdo udává směr, kdo rozpozná kontext, kdo vnímá detail?“ a uváděl jména devíti porotců, kteří měli rozhodovat o tom, kdo jsou pro letošní rok nejlepší tuzemské architektonické ateliéry. Zmíněných bylo osm mužských jmen nebo dvojic. Do toho devátého, trojice zakladatelů studia ORA, jedna žena přece jen pronikla – architektka Barbora Hora. 11:1. Debakl podobný sobotnímu finále Ligy mistrů. Ten je ale v závěrečné fázi fotbalového svátku velmi výjimečný. Podobný výsledek na poli architektury se však opakuje bohužel až moc často.

Chcete pokračovat ve čtení? Přihlaste se k odběru newsletteru nebo se staňte předplatitelem INTRA.

O mýtu architekta génia, který je svým estetickým cítěním posedlý natolik, že své umění obsedantně upřednostňuje před potřebami svých klientů, jsem psala v nedávném newsletteru na téma architekti ve filmech, které i v dnešní době toto klišé podporují a vytvářejí obraz, do nějž architektka tak nějak logicky ani zapadnout nemůže. Třeba proto, že je žena.