Objekt ležící v hodonínské lokalitě Bažantnice bude sloužit jako informační a návštěvnické centrum, jež ve své expozici představí národní přírodní památku Hodonínská Dúbrava. Na stávající betonové podnoži vzniká kubus překlenující přízemní objekt téměř jako dřevěná mostní konstrukce obalená do skleněného pláště. Projekt patří mezi pětici dalších, které v prostoru zasaženém tornádem podporuje Nadace Karel Komárek Family Foundation (KKFF).

Stavba se nachází na severním okraji Hodonína v těsné vazbě na přírodní památku Hodonínská Dúbrava a místní zoo. V blízkém dosahu je také sportovní hala a venkovní sportovní areál s parkovištěm. Dům přírody vzniká v rámci obnovy veřejného prostoru, který byl v roce 2021 zničen tornádem.

„Ve spojitosti s obnovou města po tornádu se toho u nás děje opravdu mnoho. V nedávné době jsme například veřejnosti představili studii obnovy parku před ZŠ U Červených domků, kterou vypracovali architekti z kanceláří Arkytek a Atelier V 8 ve spolupráci s nadacemi manželů Komárkových. Podařilo se nám také vypořádat důležité majetkové záležitosti, abychom naplnili základní ideu vzniku prostoru, v němž jsou jednotlivé části propojeny v jeden funkční celek,“ uvedl Libor Střecha, starosta Hodonína, a dodal, že park před základní školou se nachází v blízkosti Domu přírody.

Při tvorbě konceptu této stavby vycházeli autoři ze studia Létající inženýři z předpokladu, že jde o veřejnou instituci – muzeum. Takový objekt vyžaduje také jasný a dostatečně dimenzovaný veřejný předprostor, který architekti vytvořili otevřením původně oplocené zahrady v severovýchodním rohu parcely. Celková hmota původní stavby, jež dříve sloužila jako mateřská škola, je doplněna o výrazný kubický tvar ve druhém nadzemním podlaží, do nějž bude umístěno jádro expozice. Toto těleso zároveň vytváří „nadstřešení“ hlavního vstupu ze severu a krytý venkovní prostor z jihu. Zde bude možno v létě, ve stínu či v úkrytu před deštěm, pořádat výuku, přednášky či besedy.

Dominantu celé budovy tvoří celoprosklená dřevěná konstrukce, krytá pohyblivými žaluziemi. Samostatnou kapitolu představuje statické řešení – dřevěná konstrukce kubické hmoty druhého nadzemního podlaží je usazena na nové betonové základy, posílené sérií mikropilot, které kopírují linii těch původních. Daná lokalita je totiž pro zakládání velice problematická. Dřevěná konstrukce je navržena jako soustava vylehčených dřevěných panelů, stěnových i stropních.
Uspořádání vnitřního prostoru má představovat volně stylizovaný světlý les – „Hodonínskou Dúbravu“. Prostor se tak sám o sobě stane prvním exponátem budoucí expozice. Ta je přístupná schodištěm nebo výtahem a měla by atraktivním způsobem představovat charakter přírodní památky, flóry a fauny a také vliv zásahů člověka do této lokality v průběhu věků.

Na střechu druhého nadzemního podlaží je nejen z ekonomických, ale také z didaktických důvodů navržena fotovoltaická elektrárna. Panely budou zároveň chránit střešní plášť před nemilosrdným hodonínským sluncem.

„Při obnově areálu Bažantnice zužitkovává nadace ve spolupráci s městem Hodonín dlouhodobé zkušenosti s tvorbou veřejného prostoru. Organizujeme mimo jiné setkávání architektonicko-krajinářských studií, která budoucí podobu důležité části města vytvářejí. V Bažantnici vzniká unikátní místo, kde se s ohledem na jeho původní charakter protnou sportovní, relaxační nebo vzdělávací aktivity. Důraz klademe také na zeleň. Proběhlo již několik kol výsadby stromů,“ doplnil Luboš Veselý, ředitel Nadace KKFF.

Otázky pro Tomáše Havlíčka ze studia Létající inženýři

V hodonínském Domě přírody pracujete hodně se dřevem, a to jak v konstrukčním systému, tak v interiéru učebny a návštěvnického centra. Bylo dřevo vaší první volbou a proč?
Určitě ano, dřevo bylo jasnou volbou. Především se samo nabízí už v zadání. Pro realizaci prvotní vize – expozičního kubusu ve druhém podlaží – bylo potřeba použít lehký a pevný konstrukční materiál, což dřevo bezezbytku splňuje. Dřevěné skelety jsou mojí nejoblíbenější disciplínou, máme s nimi dlouhodobé zkušenosti. Dělali jsme kulturní domy, školu anebo třeba velký supermarket…

V interiéru jsou uplatněny BSH nosníky. Proč jste sáhli právě po nich a vyhovuje vám jejich statická únosnost?
Konstrukce Domu přírody je docela náročná a vyžaduje stabilní prvky s jasnými statickými charakteristikami a dobrou únosností. Proto jsou jednotlivé konstrukční díly zhotoveny z BSH hranolů. Jde o primární konstrukci, která ale zároveň zakládá charakter interiéru stavby.

Bylo možné zpracovat i něco z nuceně vytěženého dřeva po tornádu v roce 2021?
Na nosné konstrukce, kde je nutné kalkulovat se všemi statickými i dynamickými charakteristikami konstrukčního materiálu, dřevo z „polomů“ použít nelze. Vlivem takové bouře se dřevo ohýbá a kroutí všemi směry a uvnitř kmenů vznikají napříč léty praskliny, které jsou na povrchu mnohdy neviditelné. Ale… Vytěžené kmeny plánujeme využít na „přírodní“ mobiliář ve vstupním vestibulu objektu.

Nadace Karel Komárek Family Foundation
www.komarekfoundation.org