Bíle omítnutý dům stojící v původní zástavbě vil na pražském Spořilově působí navenek velmi solidně, až nenápadně. V interiéru je však navržený koncept čitelný ihned: copility, roxorové tyče, pohledové povrchy ponechané v syrovém stavu. Kancelářský punk – bez ohledu na to, že zde sídlí seriózní advokátní kancelář.
Pozemek se nachází na okraji zástavby v zeleném pásu a těsné blízkosti Spořilovské spojky, vůči které je díky značně vyvýšené terénní nivelitě vhodně hlukově odstíněn. Figura domu byla dána již dříve platným územním rozhodnutím. Pražský ateliér m4 architekti dostal od původního investora jasné zadání konkrétní podoby novostavby: industriální prvky, barevnost ve stupních šedi a materiály ve své ryzí podobě. To vše s ohledem na optimalizaci stavebních nákladů.
Exaktní kubickou hmotu domu tvoří dvě plná a jedno ustupující patro. Fasáda je navržena z bílé omítky, která v soudobé variantě architektonické superpozice mění s přibývajícími patry svou zrnitost. Měřítko fasády určují posuvné pororoštové okenice ze žárového zinku doplněné zábradlím z drátoskla a stěna z copilitových profilů.
Analogicky k exteriéru postupuje barevná gradace v interiéru: od výmalby vestavěných obslužných prostor ve 3. patře nejtmavší šedou barvou až ke světle šedé ve vstupním podlaží. Zde se za vstupem nachází částečně oddělená kancelář, velká jednací místnost a kuchyňka s technickým zázemím. V obou zbývajících podlažích jsou vždy dvě malé uzavřené kanceláře, pracovní open space a toalety.
Všechna patra jsou propojena sochařsky tvarovaným křivočarým betonovým schodištěm s dominantním zábradlím z roxorových tyčí. Podlahy všech prostor tvoří strojně hlazený beton, stěny v komunikacích a provozních místnostech jsou z pohledových betonových tvárnic, lokální podhledy jsou navrženy ze šedého heraklitu a na ostění oken a dřevěné prvky byla použita smrková biodeska. Veškeré technické rozvody jsou vedeny po povrchu, tvarovky spiro potrubí pro vzduchotechniku jsou použity i pro světla, která si vyrobil sám investor.
Dům se nachází v těsné blízkosti dopravně zatížené Spořilovské spojky. Museli jste tento faktor v návrhu nějak zohlednit?
Klára Náglová: Ano, přítomnost této dopravní stavby kladla zvýšené nároky na akustickou neprůzvučnost stavebních otvorů orientovaných k obchvatu, proto je tímto severozápadním směrem umístěno pouze jedno neotvíravé okno, které splňuje požadované parametry.
Na severní fasádu jste použili průsvitné copilitové profily. Jak se vám toto řešení osvědčilo z tepelnětechnického hlediska?
Klára Náglová: Copilitová stěna ze skládaných skleněných profilů je vyplněna izolačními polštáři, které snižují součinitel prostupu tepla na hodnotu běžného okenního skla.
Matyáš Sedlák: Severní orientace naopak zajišťuje, že v letních měsících není stěna přehřívána a nezvyšuje tak nároky na chlazení.
V interiéru jsou použity vesměs relativně odrazivé plochy. Čím jste dosáhli akustické pohody v otevřeném pracovním prostoru?
Klára Náglová: Ve všech podlažích jsou na stropech umístěny heraklitové desky, ostění oken jsou obložena smrkovými biodeskami, které jsou také použity na dveřní křídla a dělicí příčky.
Matyáš Sedlák: Po uvedení do provozu, kdy do interiéru přibyl kancelářský nábytek z běžných materiálů, se navržené řešení z akustického hlediska ukázalo jako dostatečné.
Do jaké míry je dům ve svém vnitřním uspořádání variabilní? Mysleli jste i na to, že by se časem mohl změnit jeho uživatel?
Matyáš Sedlák: Dispozice pro původního investora/stavebníka, které tvořil open space doplněný malými kancelářemi, se ukázala jako vhodně zvolená a univerzální, objekt má nyní již dalšího majitele a pro novou firmu nebylo třeba žádných stavebních úprav.
Přihlaste se, zaregistrujte nebo se staňte našimi předplatiteli a zařaďte se do exkluzivního klubu fanoušků architektury.