Železniční stanice v Tapachule byla uvedena do provozu na počátku 20. století. Její původně eklektický vzhled s nádechem art deca se v sedmdesátých letech proměnil v modernistickou stavbu. V říjnu 2005 ale bohužel území Mexika zasáhl hurikán Stan, který způsobil zhroucení železničního systému v několika úsecích. Vzhledem k rozsahu katastrofy se ukázalo jako nemožné drážní systém obnovit, a tak se místo, které po dlouhou dobu sloužilo jako vstupní brána do Mexika a zároveň srdce Tapachuly, proměnilo ve skládku a v neoficiální přístřeší pro lidi bez domova.

Cílem nového projektu bylo obnovit charakter významného městského centra a přilehlého veřejného parku, doplněného o strategicky navržené flexibilní prostory, jež mohou sloužit jako krytá sportoviště, komunitní jídelna nebo plochy pro rekreaci.

Koncepční podstata nové architektury vychází z principu repetice, kterou evokují ubíhající železniční koleje a která je řešena prostřednictvím jednotného modulárního konstrukčního prvku, jenž umožňuje rozmístit po svých stranách menší prostory určené pro sportovní, kulturní a komunitní využití. Tyto prostory slouží jako otevřený parter, který nad sebou ve výšce devatenácti metrů nese lehkou střechu s rozpětím dvaatřicet metrů. Jde tak o dostatečně rozměrný prostor pro pořádání velkolepých společenských akcí.

Krajina kolem stavby vytváří svahy, veřejná náměstí a komunitní zahrady, jež nabízejí mimořádně pestrou vegetační paletu lokálních rostlin, čímž se stírá hranice mezi interiérem a exteriérem, mezi tím, co je postaveno, a tím, co již existovalo.

Konstrukce využívá subtilních tahových prvků, které dokážou i přes velké rozpětí vzdorovat a odolávat seizmickým i povětrnostním vlivům. Barevná škála vychází z přírodních daností samotného místa – Tapachula je největším producentem bambusu v Mexiku. Bambusové prvky doplňují a zpevňují ocel a beton. Díky otvorům v konstrukci je prostor přirozeně napříč větrán i dostatečně osvětlen.

Stará stanice znovu získala svůj původní charakter. Byly odhaleny konstrukční prvky i původní textura obvodových stěn. Jádro Tapachuly začala již dávno oživovat místní komunita, kulturní centrum tedy dnes tvoří logické doplnění, jaké si taková obec zaslouží a jaké využije. Stejně jako Dům hudby a Molo v San Blas je i stanice Tapachula součástí programu PMU (Programa de Mejoramiento Urbano – Program zlepšování měst) vládní iniciativy zaměřené na řešení vysoce zranitelných oblastí země, vedené ministerstvem SEDATU (Secretaría de Desarrollo Agrario, Territorial y Urbano – Ministerstvo pro zemědělský, územní a obecní rozvoj).