Pod Hvězdou

martin cenek architecture






Pod Hvězdou


Obytný soubor v pražské Liboci, realizovaný podle návrhu studia martin cenek architecture, tvoří tři objekty: rodinná vila investora, bytový dům o čtyřech jednotkách a menší rodinný dům. Cílem bylo minimalistickou formou doplnit vesnickou strukturu a reagovat na specifický pozemek se skálou, jenž je z jedné strany sevřen ulicí s relativně vysokým provozem a z druhé svahem a oborou Hvězda.



Libocká ulice, která lemuje historickou oboru Hvězda ze severní strany a svažuje se z Petřin dolů k Libockému rybníku a Litovickému potoku, není na první pohled moc přívětivá. Z jižní strany ji vymezuje fragmentovaná původní řadová zástavba doplněná o pozůstatky honosných příměstských vil z konce 19. století. Její severní hranu tvoří v části délky terénní zlom a sráz dolů. Těsně nad místem, kde ulice zatáčí a prudce se svažuje k libockému kostelu sv. Fabiána a Šebestiána, se nachází zajímavá, velká a dříve téměř neprostupně zarostlá parcela, na níž před lety stála secesní Eysseltova vila připisovaná Bohumilu Hübschmannovi. Dlouhodobě opuštěný dům byl v roce 2018 zničen požárem, po němž se majitel rozhodl pozemky prodat. Vedle pohnuté historie měl pozemek ještě několik atypických vlastností. Rozdíl výšky mezi ulicí a patou zdi obory Hvězda, jež ho uzavírá z jižní strany, činí až čtrnáct metrů, jelikož zhruba v polovině hloubky dělí parcelu téměř svislá pískovcová skála s výškou pohybující se od osmi do deseti metrů. Původní vilka dříve stála dole pod ní, těsně u silnice, utopená pod její dnešní úrovní. Takové umístění však pro nové domy nebylo reálné, a tak se architekti snažili vhodně doplnit stávající strukturu a kompozici staveb v území, jež má vesnický charakter.


Navržená trojice objektů svým tvarem, velikostí i střechami s hřebenem orientovaným rovnoběžně s ulicí reflektuje v lokalitě obvyklé formy. Výrazná přítomnost odhaleného pískovcového masivu je určující pro umístění staveb vůči sobě i s ohledem na celkové urbanistické řešení – tak jak to v historii bylo při formování rostlé vesnické zástavby obvyklé. Jednotlivé domy jsou vůči sobě pootočeny a vzdáleností od uliční čáry i orientací reagují na skalní stěnu, která jim tvoří záda jižním směrem. Postupným dialogem s klienty i úřady se vyprecizovala jejich minimalistická podoba.


Střechy obou krajních domů jsou řešeny jako valbové za účelem zjemnění celkové hmoty. Rozšiřujícími se předěly mezi objekty je viditelná skalní stěna. Předprostor staveb směrem k ulici má spíše městský charakter (kamenná dlažba, nově vysazené stromy), zatímco prudce se svažující zahrada na skále nad domy je divočejší a využívá původní vzrostlou vegetaci. Limitována je zdí obory Hvězda.


Všechny tři objekty jsou vizuálně vyzdviženy o podlaží nad úroveň parteru; bílé archetypální abstrahované hmoty tedy pomyslně levitují nad půdorysně menším a materiálově odlišeným spodním podlažím. Kombinována je prostá bílá vápenná omítka, přírodní dřevo (svislé laťování upravené olejem) a bílý děrovaný vlnitý plech. Tyto materiály jsou v exteriéru ještě doplněny o zámečnické detaily z pozinkované oceli a šedě lakované plaňkové uliční oplocení.


Vyvýšená pozice v terénu, celé jedno obytné podlaží v kontaktu se skalní stěnou a nabídka výhledů na Liboc i do dálky na šárecké skály znamenaly, že na sever, do rušné úzké ulice, bylo potřeba orientovat okna. Na první pohled náhodně navržená kompozice různých typů bezrámových zasklení v líci fasády vymezují výhled, často na libocký kostel či na obzor, jemuž dominuje příroda Divoké Šárky.


Všechny tři stavby mají dvě běžná obytná podlaží a podkroví. Spodní podlaží slouží u obou rodinných domů jako vstup, u středního bytového domu se zde nachází společné zázemí a nástup na centrální exteriérové schodiště, které spolu s výtahem obsluhuje vstupní podlaží bytových jednotek – dvou mezonetů a dvou podkrovních bytů. Rodinná vila investora je charakteristická odlišným řešením zahradní partie, kde je doplněna o objemy vnitřního bazénu a venkovní kuchyně s vegetačními střechami vymezujícími mezi sebou terasu.


Důležitými prvky domů jsou jejich schodiště. U domu investora jde o točité monolitické železobetonové schodiště spojující všechna podlaží a umožňující vertikální průhled celým domem. Toto na místě realizované schodiště bez vřetene bylo pojato jako hmotná skulptura v prostoru. Doplněno je extrémně subtilním zábradlím z ohýbané, svařované a bíle lakované tyčoviny. Menším rodinným domem pro změnu prochází lehké ocelové, bíle lakované schodiště se zalamovanou subtilní konstrukcí schodnic a stupňů. Prostřední bytový dům protíná venkovní ocelové schodiště s nášlapy z průsvitných roštů, jež umožňuje kontakt s mohutnou skalní stěnou.


Interiéry všech domů byly v základních principech řešeny obdobně: pohledový beton, bílé omítky, dubové podlahy a vestavěný nábytek v kombinaci bílého laku a přírodní dubové dýhy. Podlahy v servisních prostorách jsou dlážděny hexagonální mozaikou ve dvou odstínech šedé, stěny všech prostor hygienického zázemí i bazénu v domě investora byly opatřeny světle šedou stěrkou.


Stavba byla realizována jako převážně monolitická železobetonová s pohledovým spodním lícem stropních desek, v kombinaci s ocelovými sloupy. Zdrojem tepla jsou tepelná čerpadla vzduch/voda, vytápění je teplovodní podlahové. Všechny objekty jsou vybaveny nuceným větráním s rekuperací tepla a klimatizačními jednotkami. Všechny tři domy byly provedeny v pasivním standardu jako mimořádně energeticky úsporné.



+

Kredity


Pod Hvězdou
Místo: Libocká, Praha-Liboc, ČR
Ateliér: martin cenek architecture
Autor: Martin Čeněk
Spoluautor: Tomáš Minarovič
Spolupráce: František Denk (statika); Tomáš Balažovič (zdravotechnika); Ondřej Zikán (vytápění, větrání); Petr Bürger (elektrotechnika); Jindřiška Hüttnerová (požární bezpečnost); Tomáš Sklenář (zahradní úpravy)
Projekt: 2019–2021
Realizace: 2022
Zastavěná plocha: 716 m²
Hrubá podlahová plocha: 1 910 m²
Užitná plocha: 1 396 m²
Plocha pozemku: 2 883 m²
Foto: Martin Čeněk; Marek Jehlička (záběry z dronu)

Sdílet
Facebook