Pivovar Proud

Elektrárna prošla za dobu svého provozu několika změnami technologie, žádná z nich však samotnému objektu nepřinesla výraznější prospěch, spíše naopak. Nejhůře se na něm podepsala léta komunistického režimu, kdy se z dřívějšího „chrámu pokroku“ stala špinavá kotelna. V roce 2019 se objekt mění v pivovar s plánovaným výstavem 10 tisíc hektolitrů ročně. Aktuálně je dokončena první fáze – objekt je staticky a technicky zajištěn a pivovar vaří pivo v jedné ze dvou hal. Pokračování rekonstrukce a přestavby, zahrnující především sál s kapacitou 500 návštěvníků, je ve fázi projekční přípravy. V budoucnu se budou návštěvníci v prostoru bývalé strojní haly moci účastnit koncertů, výstav, přednášek, festivalů minipivovarů nebo sem přijít ochutnat stálice i novinky ze sklenic s logem Proud.

Architekti se během návrhu snažili pochopit minulou funkci budovy a v souladu s tím pro ni najít tu budoucí. Rozhodli se, že zachovají historické prvky, které dávají smysl i z hlediska dnešního využití, a že se vyhnou zbytečnému bourání. Podstatnou část jejich návrhu tvoří náprava toho, jak bylo s objektem zacházeno v době po druhé světové válce. K výraznějším zásahům přistoupili jen v případě, že mají v hierarchii objektu velmi vysokou pozici; navrhli tak nový vstup akcentovaný velkorysým venkovním schodištěm a nové prosklení hlavního štítu deklarující jeho novou funkci průhledem na varnu. V interiéru plánují využít vybavení dřívější elektrorozvodny i mostový jeřáb a další objekty a povrchy.

Otázky pro Petra Moráčka

V jaké fázi rekonstrukce se objekt nyní nachází?
Aktuálně je zcela funkční přibližně polovina objektu – díky čemuž se v pivovaru může vařit pivo – a druhá část, která bude otevřena veřejnosti, je ve fázi projekční přípravy. V tuto chvíli je možné pivovar navštívit v rámci návštěvnických prohlídek a degustací, plány pro druhou fázi jsou ale mnohem větší – jejich středobodem je multifunkční sál pro pět set návštěvníků. V první fázi rekonstrukce bylo potřeba objekt „osvobodit“ od všemožných potrubních vedení, nefunkční technologie a během let nahromaděných dostaveb. Uvnitř původní kotelny bylo nutné vytvořit prostory pro technologii pivovaru a technické zařízení dimenzované pro finální kapacitu objektu.

V rámci rekonstrukce dojde k přeměně průmyslové stavby na výrobně-kulturní objekt. Jaké konkrétní prvky z původní elektrárny jste se tedy rozhodli zachovat?
Díky turbulentnímu vývoji historie elektrárny se příliš autentických prvků z doby výstavby nedochovalo. Budova byla vždy především výrobním objektem, vybavení bylo v průběhu provozu pravidelně nahrazováno novějším a výkonnějším, až bylo nakonec při ukončení činnosti samotné elektrárny zcela demontováno a odvezeno. Z vlastního původního zařízení elektrárny tak zbyla prakticky jen nevyužívaná transformátorovna, jejíž komponenty jsou opětovně využity jako součást barového pultu se zázemím funkčně oddělujícím degustační a multifunkční část haly. Vzhledem k uvedenému pracuje návrh především s charakterem industriální budovy jako takové, který navrací a posiluje, ale zároveň se nebojí soudobých vstupů. Původní členění okenních výplní se tak potkává s velkoformátovým zasklením varny a původní keramické obložení stěn s florálními motivy se prolíná s obkladem novým, tvarem identickým, avšak v kresbě zjednodušeným, a dává tak návštěvníkům tušit, kde je hranice mezi původním a soudobým…

Pracujete v oblasti energií s nějakým sofistikovaným, tedy udržitelným řešením, jako jsou například solární kolektory, tepelná čerpadla či naopak venkovní zastínění velkých prosklených ploch a podobně, nebo to klient nepožadoval?
Energetický koncept budovy využívá výhod plynoucích z umístění objektu v areálu Plzeňského Prazdroje, a tedy i možnosti napojení na jeho infrastrukturu. Vedle obvyklých zdrojů energie využíváme napojení na areálový parovod, pro vytápění objektu je tak využito odpadní teplo z vaření piva. V další fázi bude podobně řešen i ohřev vody. Chlazení objektu je zajištěno tepelnými čerpadly. V průběhu projektu bylo prověřeno osazení fotovoltaických panelů na střechu. Vzhledem k její únosnosti by bylo nutné ztužit konstrukci způsobem, který by nebyl ekonomicky, ekologicky a ani vizuálně akceptovatelný, a tak se od tohoto záměru upustilo. Vzhledem k závazku Plzeňského Prazdroje být do roku 2030 uhlíkově neutrální lze očekávat další energetické zefektivnění jak na straně Plzeňského Prazdroje, tak Proudu.

Budete klást důraz i na akustické řešení „koncertního“ sálu, nebo se počítá s tím, že jde primárně o výrobní areál?
Vzhledem k vlastnímu industriálnímu charakteru objektu a maximální přípustné zatížitelnosti stávajících konstrukcí bylo nutné přistoupit k akustickému řešení méně razantně a obejít se bez velkých stavebních zásahů. Použity jsou akustické stropní panely vsazené do současných kazet stropu a akustická předstěna v čele sálu. Obě opatření jsou navržena s cílem minimalizovat jejich dopad na celkové čtení haly jako otevřeného a prosvětleného prostoru s výraznými příhradovými nosníky.