Na hřbitově v Mořicích na Hané byla v letošním roce dokončena stavba oboustranného kolumbária. Unikum tohoto objektu, jejž navrhl student Fakulty architektury VUT v Brně Jan Albert Peřina pod vedením akademických pracovníků, spočívá zejména v technologii výstavby z dusané nepálené hlíny, která symbolizuje počátek i konec lidského života. Na realizaci se podíleli jak řemeslníci, tak obyvatelé Mořic, univerzitní profesoři i studenti architektury.
Haná je území na Moravě historicky charakteristické úrodnou půdou. Tato materie symbolizuje v křesťanské tradici stvoření člověka i místo jeho věčného odpočinku. Autor kolumbária Jan Peřina vycházel při tvorbě jeho konceptu z myšlenky, že z objemu hlíny, který bývá při tradičním křesťanském pohřbu vykopán ze země a po uložení rakve opět navrácen na své místo, vznikne kvádr, jenž naopak zůstane nad povrchem země, a do něj se uloží ostatky. Použitím neomítané dusané hlíny chtěl docílit toho, že stavba bude v průběhu času přirozeně stárnout a měnit se tak, jak se i člověk mění v průběhu svého života. Způsob, jakým autor uchopil tuto funerální architekturu, tedy vychází ze symboliky pomíjivosti. Zároveň chtěl zvoleným materiálem odlišit kolumbárium od nedaleké hřbitovní zdi a zajistit i environmentální šetrnost výstavby.
Svou formou odkazuje kolumbárium na lidové stavby na Hané. Zjednodušeně jde o kvádr vysoký 2,5 metru, jenž stojí na půdorysu o rozměrech 7 × 1,1 metru. Bednění bylo provedeno na místě z desek a trámků a dusáno pouze pomocí lidské síly a ručních dusadel. Střed objektu je vtlačen dovnitř, což dává vyniknout krajům, které tvoří sokl a pilastry na kratších stranách. Tyto části, jež jsou více namáhány povětrností, jsou stabilizovány vápnem. Niky jsou provedeny jako ztracené bednění z překližkových boxů, které byly zadusány do kolumbária v průběhu realizace. Naopak plechové lucerny ve výklencích, vytvořených po vytažení zadusaných kónických dřevěných kopyt, byly osazeny až po odbednění. Střechu představuje odsazená LVL deska, na níž je vytvořena zaatiková skrytá pultová střecha ústící do chrliče. Oplechování je provedeno z mědi patinované dočerna. Díky výškové dilataci střechy a vrchní hrany stavby vzniká dojem levitující desky přesahující kolumbárium. Objekt poskytuje 15 nik a 15 luceren z obou stran, tedy 30 boxů o rozměrech 40 × 40 × 40 centimetrů na uložení uren.
Architektonický návrh i projekce probíhaly v rámci specifického výzkumu Fakulty architektury VUT v Brně s názvem „Hlína pro lidi. Ekologické a ekonomicky příznivé komunitní stavby z nepálené hlíny“. Aby bylo dosaženo optimálních vlastností hliněné směsi, byly použity polní zkoušky hlíny. Způsob výstavby byl zvolen natolik snadný, aby s realizací (míchání směsi, vyhrabávání kamenů z hlíny, převážení směsi, dusání) mohli pomoci dobrovolníci všech věkových kategorií i schopností. Kolumbárium je tak nejen příkladem komunitní výstavby, ale také důkazem toho, že i lidé bez specifické kvalifikace mohou vytvořit hodnotnou stavbu.
Místo: Mořice, Olomoucký kraj, ČR
Autor: Jan A. Peřina, Svatopluk Sládeček
Spoluautor: Zdeněk Vejpustek (stavbyvedoucí, hlavní projektant a koordinátor stavby), Jan Müller (projektant)
Konzultace: Rowland Keable (dusací práce)
Klient: obec Mořice, FA VUT v Brně
Stavitel: Fakulta architektury, VUT v Brně formou workshopů a letní školy za přispění obyvatel obce Mořice a účastníků workshopů, WaVe Structural design, Metal ZooM, řemeslníci různých specializací
Projekt: 2020–2021
Realizace: 2022–2025
Technologie: dusaná hlína – směs místní hlíny doplněná dovezeným jílem a kamenivem, na okrajích a v soklu stabilizace vápnem
Foto a výkresy: Dagmar Dvořáková, Milada Gabrielová, Jan A. Peřina, Jan Müller, Zdeněk Vejpustek, FA VUT v Brně