Návrh haly vychází z jasného zadání vytvořit skladovací plochu, zázemí, administrativní část a prodejnu. Všechny tyto provozy jsou spojeny v jeden funkční celek. Provozy jsou řazeny pragmaticky „salámově“ za sebou. Tato koncepce je podpořena vertikálním členěním fasády v opakujícím se rastru a opláštěním budovy pomocí vertikálně orientovaného vlnitého plechu.

Vzhledem k velkému objemu je hala horizontálně členěna na dvě barevné části. Toto řešení halu opticky zmenšuje a dodává jí výraz. Spodní díl je do výšky vstupních dveří (asi 2,2 metru) opatřen bílým nátěrem, zbylá část je tmavošedá.
Objekt je rozdělen na dva provozní segmenty: skladovací halu s regálovým systémem na uskladnění palet a administrativu. Hlavní vstup vede do prostorné prodejny, kde je vystaveno zboží. Mezi prodejnou a halou je provozní část, ve které jsou ukryty veškeré místnosti nutné pro provoz (toalety pro zaměstnance i pro veřejnost, technická místnost, denní místnost pro zaměstnance, sklady a dobíjecí místnost baterií).

Druhé nadzemní podlaží je přístupné po kruhovém schodišti z centra prodejny. Ve druhém patře se nacházejí kanceláře ředitele a zaměstnanců, jednací místnost, zázemí a venkovní terasa.

Otázky pro Radovana Vacíka

Proč jste jako plášť budovy zvolil vlnitý plech, uvažoval jste ještě o jiném řešení a co rozhodlo?
Nabízelo se několik možností. Nejčastěji používaným materiálem jsou PUR panely, které se vyrábějí v různých vzorech. Toto systémové řešení ale postrádá plasticitu, která byla pro koncepci domu důležitá. Fasáda je tedy o něco náročnější. Použit je skládaný systém, který umožnil volit velikost plechové vlny, a tím vytváří charakter detailu budovy.

Jakým způsobem jste řešil energetické hodnoty budovy? Uvažoval jste například o zelené střeše?
Vzhledem k dobré orientaci ke světovým stranám jsme si mohli dovolit větší prosklení, aniž bychom museli kancelářské prostory výrazně chladit. Navíc bylo pro zasklení použito reflexní sklo Stopsol s nízkým solárním faktorem. Výsledkem je, že budova funguje v podstatě pouze na tepelné čerpadlo. Bohužel zelená střecha byla v takto velké ploše nad finanční možnosti klienta.

Měl jste možnost pracovat i s pozemkem v blízkém okolí stavby a navrhnout například přistiňující výsadbu stromů?
S pozemkem jsme na začátku hodně pracovali z hlediska usazení budovy do táhlého kopce a s ohledem na případnou budoucí výstavbu v okolí. Pozemek byl ze strany komunikace zarostlý a spíše jsme se snažili, aby společnost byla vidět. Hlavní prosklená fasáda je orientovaná na sever. O stínění pomocí stromů jsme proto neuvažovali.

Je stavba součástí území, které se bude rozvíjet směrem k tomuto typu budov, nebo jde o samostatnou stavbu pro konkrétního investora?
Na jižním okraji Milevska se počítá do budoucna s komerčními objekty. Pravděpodobně zde tato hala nezůstane sama, jde o rozvojové území. V návrhu jsme počítali i s možností růstu společnosti.