Dvanáctivoltová útulna

Mariana de Delás






Dvanáctivoltová útulna


Pilotní projekt s názvem 12 Volt Retreat demonstruje možnosti obnovy řady tradičních přístřešků a útulen v extravilánu španělského města Palma de Mallorca na proslulém středozemním ostrově.



Tradiční kamenné přístřešky byly budovány poblíž polí, kde fungovaly jako útočiště před špatným počasím, jako místa k odpočinku pro rolníky a pastýře nebo jako sklady nástrojů k obdělávání půdy. Díky materialitě (stěny tvoří jednoduché zdivo z místních kamenných kvádrů a střechu keramická krytina) a malému měřítku (půdorysná stopa zabírá pět, maximálně dvacet metrů čtverečních) jsou ve volné krajině lehce rozpoznatelné. V současné době je řada z nich nevyužitá. Místní obyvatelé však typické přístřešky chápou jako součást kulturního dědictví, a tak je alespoň udržují a opečovávají. Architektka Mariana de Delás si jeden z takových přístřešků vybrala a rozhodla se vybudovat z něj svépomocí soběstačnou útulnu pro ty, kdo chtějí uniknout z města.


Červené okno


Hlavním architektonickým zásahem je vložení jasně červeného arkýřového okna (tzv. bow window), které skýtá výhledy do starého lomu. Nový otvor rámuje krajinu a vytváří příležitost pro spojení interiéru s exteriérem, které zde doposud chybělo. Okno, na jehož vnitřní parapet se dá posadit, projektovala architektka společně se studiem 2monos, pro které bylo největší výzvou navrhnout co nejsubtilnější kovové profily a jednoduchý, elegantní a funkční otevírací mechanismus.


Všechny stavební zásahy i jednotlivé kusy nábytku architektka řešila tak, aby bylo možné je realizovat vlastními silami. Lavice, stoly i stoličky jsou vyrobeny z typového druhu řeziva a použity v různých kombinacích a polohách.


V rámci filozofie stavění svépomocí je žádoucí, aby i útulna byla soběstačná a aby fungovala na principu, který bude přenositelný v prostoru i čase. To předpokládá, že veškerá elektronická zařízení budou schopna pracovat při napětí pouhých 12 voltů. Jednak proto, aby odpovídala požárněbezpečnostním standardům (okolí útulny je velice suché), a jednak aby podporovala udržitelný a nenáročný životní styl. Tyto požadavky vedly autorku k bezpočtu experimentů a výzkumu mobilních dobíjecích baterií.


Solární kolečko


Vzhledem k tomu, že útulna stojí uprostřed borového háje, nepronikne k ní dostatečné množství slunečních paprsků, které by dokázaly uspokojivě nabít solární panely instalované na střeše. Díky tomu přišla Mariana de Delás s důvtipným konceptem mobilního zařízení, jakéhosi solárního kolečka. To má za úkol optimalizovat pozici nabíjení solárních panelů vzhledem k poloze slunce. Hledání vhodného postavení má zároveň fungovat jako ranní rituál.


Všechna vnitřní elektrická zařízení jsou opatřena bateriemi, které lze nabíjet přenositelnými powerbankami, jež využívají elektřinu ze solárního panelu přímo v kolečku. Například světla a ventilátory jsou napájeny proudem z devítivoltových dobíjecích baterií, notebook nebo vodní čerpadlo nabíjí dvanáctivoltová baterie určená do elektrických skútrů.


Nomádská revoluce


Solární kolečko je prototypem a symbolem budoucnosti mobilních dobíjecích stanic, které v následujících letech mohou zjednodušit princip mobilního bydlení. Jakmile budou vysokokapacitní baterie lehčí, elektrická síť bude moci cestovat s uživatelem. Ten nebude fixován na pevnou stavbu, což mu umožní „nomádský“ způsob života, v němž bude energie přenositelná a oddělená od ohraničeného prostoru. Vzestup komfortu v podobě mobility přináší nové možnosti bydlení a práce v širším spektru prostorů, jako jsou dodávky nebo útulny, které si samy generují energii. Tím přispívají k udržitelnosti a nabízejí příležitost vymanit se z uspěchaného způsobu života v rušných a hlučných ulicích velkoměst.


Otázky pro Marianu de Delás


V jakém stavu byl dům před vaší intervencí?
Přístřešek původně neměl žádné okno. Bylo třeba opravit střechu a kompletně dům vybavit nábytkem.


Zdrojem energie v domě jsou baterie. Je objekt napojen i na jiné sítě?
Kanalizace zde není, WC je suché a oddělené od domu. Voda je získávána pomocí čerpadla ze studny.


Solární kolečko je velice důmyslné řešení. Za jak dlouho se při slunečném dni všechny baterie nabijí?
Powerbanky mají různé kapacity a napětí. Osvětlení a čerpadlo spotřebují velice málo energie, jejich powerbanky nabíjíme zhruba pět hodin každé čtyři dny. Nejvíce energie potřebuje ventilátor a notebook – každé zařízení má spotřebu pětaosmdesát wattů. Tyto powerbanky nabíjíme asi dvanáct hodin a vydrží zhruba pětkrát nabít počítač. Když je potřebujeme nabít rychleji, nabíjíme je v autě například cestou na nákup.


Červenou vnímám jako barvu, která je se Španělskem spjata tak nějak přirozeně. Měla jste pro její použití i jiný důvod než tradici?
To je legrační otázka. V žádném případě nebylo mým prvoplánovým záměrem, aby červená působila tradičně. Ale možná je v nás ta barva tak hluboce zakořeněna, že její výběr byl automatický. Mám červenou v přírodě ráda. Je to barva, která tam podle mě vnáší kus něčeho lidského a zároveň vytváří přirozený kontrast.


Slouží vaše úspěšná rekonstrukce jako příklad pro ostatní přístřešky?
Ano, hodně jsme se naučili a připravujeme projekt druhé útulny. Brzy vám ho ukážeme!



+


Chcete vidět celý text a 9 dalších fotografií?

Přihlaste se, zaregistrujte nebo se staňte našimi předplatiteli a zařaďte se do exkluzivního klubu fanoušků architektury.

Žijeme architekturou a jsme v kontaktu s těmi nejlepšími architekty v Česku i ve střední Evropě. Píšeme o tom, jak o architektuře přemýšlejí, a přinášíme vám stavby, které vytvářejí.

Protože na architektuře záleží!




Přidat se k předplatitelůmPřihlásit seZískat přístup