Ke známým paradoxům života patří to, že nejlepší projekty často vznikají z nouze, ve ztížených podmínkách a s minimálními prostředky. Dne 7. září 2017 postihlo Mexiko jedno z nejintenzivnějších zemětřesení za posledních sto let. Katastrofa napáchala ohromné škody jak na psychice, tak na majetku tisíců rodin, které v několika okamžicích přišly o vše, včetně střechy nad hlavou.
Krátce po řádění přírodního živlu se dokázala zformovat spolupráce neziskových organizací a architektů, kteří poskytli tolik potřebnou pomoc při návrhu a stavbě nových domů pro postižené obyvatele. Dům pro Melani vznikl z potřeby vytvořit důstojné místo pro život pro čtyřčlennou domácnost: otce, matku a dvě dcery, kteří v tentýž okamžik ztratili domov i veškeré své rodinné dědictví. Nenadálá situace donutila celou rodinu žít několik měsíců v improvizovaných podmínkách ve stanu, který nabízel horší než minimální podmínky pro život, přičemž netušili, zda je přírodní katastrofa nezasáhne znovu.
Projekt usiluje o to, co nejvíce využívat přirozených klimatických podmínek a integruje i ekologicky úsporné systémy, které mají život obyvatelům usnadnit. Navržený dům se přirozeně snaží i svojí architekturou reflektovat lokální stavební tradice a odpovídat místnímu životnímu stylu.
Charakteristickou siluetu domu tvoří dva objekty vizuálně propojené portikem, který zároveň zajišťuje přirozené provětrávání obou prostor a zároveň přístup světla. Příčným otevřením celého objektu do exteriéru lze docílit maximální možné cirkulace vzduchu. Jednoduchý nápad mírní extrémní klima, které v této oblasti jižního Mexika vládne.
Plán je velice jednoduchý. Dům blíže k ulici slouží ke společenskému setkávání, vaření a společnému stolování. Ve druhém domě se nacházejí dvě ložnice. Estetika domu spočívá ve funkčnosti a užívání materiálů v přirozené podobě. Konstrukční systém je replikovatelný, ekonomický a snadno se udržuje.
Realizace takového projektu byla možná díky práci několika aktérů, kteří Melaniině rodině umožnili vybudovat solidní střechu nad hlavou. Zásadním faktorem byla ale především účast vlastní rodiny a lokální komunity. Cílem nebylo vybudovat pouze místo pro život, ale i nové dědictví, které se bude předávat z generace na generaci. Účast a pomoc neziskových organizací také znamenala posilování významu výstavby sociálního bydlení a posilování vztahů v komunitě, která vzala celou stavbu za svou.
Kolik času uběhlo mezi prvním kontaktem s klientem a předáním domu?
Původní dům Melaniiny rodiny se zřítil během zemětřesení 7. září 2017. Prakticky okamžitě byla rodina zařazena do charitativního programu a přijala pomoc v podobě stavby nového domu. My jsme se s nimi poprvé potkali v říjnu 2018 a nový dům jsme předávali v lednu roku 2019.
Jak postupujete, aby výsledná podoba domu odpovídala vaší architektonické představě, když své představy má jistě i klient? Jaká fáze diskuse s ním byla nejobtížnější?
Vzhledem k tomu, že byl tento projekt financován ze sbírek a darů, měl velmi omezený a specifický rozpočet. Vycházeli jsme tedy především z prostředků, kterými rodina v ten moment disponovala a které byly nezbytně nutné pro vybudování základního bezpečného přístřešku, soukromí a plnohodnotného hygienického standardu. Museli jsme navrhnout místo, kde se dá jednoduše a hygienicky připravovat jídlo, kde existuje přístup k nezávadné vodě, a prostor, který lze v případě potřeby rozšiřovat. Tento kontext byl naší první výzvou. Očekávání rodiny bylo totiž vyšší, než rozpočet dovoloval, což ústilo v řadu společných schůzek a neustálé překreslování celého návrhu. Naslouchali jsme jejich potřebám, prezentovali různé nápady, přehodnocovali projekt. Museli jsme obhajovat každou položku v rozpočtu. Estetika stavby byla generována několika skutečnostmi: dům musí odpovídat přáním a potřebám jeho obyvatel a měl by jim poskytovat pohodlný a plnohodnotný život. My už jsme se pak jen snažili, aby návrh využíval přirozené krásy použitých materiálů.
Jaké máte zkušenosti s řemeslnou kvalitou a prací profesí?
Melaniin dům se nachází ve venkovském sídle Chipas v Mexiku. V době jeho výstavby zde bylo více než tisíc lidí, kteří stále žili v budovách poškozených zemětřesením. V té době nebyli dostupní žádní řemeslníci. Rodina sama musela odklízet suť zříceného domu a budovat základy nové stavby. Po určité době jsme již schopné řemeslníky našli a ti ve stavbě pokračovali. Hlavním problémem, na který jsme narazili, bylo vysvětlit rodině, že tradiční způsob, jakým jsou zvyklí své domy stavět, je tou pravou příčinou zhroucení konstrukce během zemětřesení.
O kolik celková cena domu přesáhla původní přání klienta – v přibližných procentech – a v jaké položce klient obvykle nejvíce podhodnocuje náklady?
Abychom mohli splnit přání rodiny, potřebovali jsme rozpočet zvýšit zhruba o třicet procent. Nejdražší se klientovi zdála cena pozemku a zakládání.
Na co byste u vašeho řešení tohoto projektu zvlášť poukázala?
Způsob neustálého překreslování návrhu a přepočítávání rozpočtu s klienty vedl k velmi kreativnímu řešení, které nezbavuje projekt estetických hodnot a zároveň plní očekávání rodiny.
Byla předmětem debaty s klientem i ekologická stránka stavby, například hospodaření s vodou, energetická bilance nebo provozní náklady?
Bohužel jsme neměli možnost s klientem tyto skutečnosti diskutovat.
Dům pro Melani
Místo: Cintalapa, Chiapas, Mexiko
Autor: BIOSARQS (Brenda Guillén, Yohali Moreno, Alexander Cigarroa, Rolando Guillén)
Architekt: Hábitat para la Humanidad México, A. C., ONG Cuidemos.org
Spoluautor: Dignidad y Solidaridad A.C., Melani Trinidad, Esteban Natarén, Cayetano Torres, Beatriz Pérez, Pablo González, Fernanda Aguilar, Roberto Ruiz, Jazmín Brindis, Luis Trinidad, Delio Morales, Vania Villanueva, Ana Velasco, Lennin Indili, Fabio Chacón
Zastavěná plocha: 64 m2
Stavba: 2019
Foto: Fabio Chacón, Rolando Guillén, Alexander Cigarroa