Dům bez zahrady na Znojemsku

Zásadní otázka, na kterou se Miroslav a Jana Stachovi snažili najít odpověď, zněla, jak zajistit výhled ze všech pokojů v domě, když se pozemek směrem k výhledům kónicky zužuje.

Základem návrhu domu se stala jednoduchá obdélníková hmota volně položená na svahu. Díky tomu ve spodní části přirozeně vzniklo kryté parkovací stání a na něj navazující krytý vstup do obytného prostoru. Dům dodržuje sice veškeré prvky tradiční vesnické architektury, jako je právě obdélníková hmota se sedlovou střechou, ale zároveň se jí vymyká například velkorysým proskleným průčelím nebo vyosenými střílnami v ložnicích.

Za vstupem do domu byla navržena předsíň, na niž navazuje menší chodba, která propojuje soukromou a veřejnou část domu. Obytný prostor je řešen velkoryse; je převýšený a otevřený až do krovu, celé průčelí je prosklené a otevřené směrem k návsi.

Ložnice se nacházejí v zadní části domu a díky tomu, že jsou v půdorysu mírně pootočeny, se také otevírají směrem k výhledům. Výrazně menší prosklení jim však dodává zcela odlišnou a velmi útulnou atmosféru navozující pocit bezpečí.

Spodní část domu je postavena na stěnách ze ztraceného bednění, zatížení je vyneseno přiznanými ocelovými profily. Návrh pracuje s dřevěným obložením fasády a plechovou krytinou na střeše. Dominantním materiálem je kámen, který zde byl použit například ve formě gabionových opěrných stěn nebo v podobě dláždění a skládané suché zídky.

Dům nemá zahradu. Zastupuje ji však velkorysá terasa, nabízející ty nejkrásnější výhledy na vesnici.