Dětský hospic Dům pro Julii

Vnitřní klid, vyrovnanost, pokora a harmonie. To jsou pocity, jež chtěli architekti do návrhu dětského hospice propsat. Dům pro Julii je i přes svou velikost docela nenápadný, citlivě zasazený do okolního prostředí a otočený do chráněného vnitřního atria s původními stromy. Do něj se obracejí společné místnosti i soukromé pokoje pro děti. Na vegetační střechu byl navržen vyhlídkový chodník s panoramatickým výhledem na Brno, vedoucí k místu pro rozjímání na vrcholku svahu. Z pokojů rodičů v horním podlaží se na něj dá vyjít ve kteroukoli denní i noční hodinu.

Hlavní podlaží je rozděleno na čtyři části s různým účelem. Vpravo od vstupu je velká společenská místnost s jídelnou a pobytovými terasami. Kolem menšího atria vlevo je poskládána část pro denní a rehabilitační aktivity – fyzioterapie, arteterapie, muzikoterapie, bazén pro watsu terapii nebo snoezelen – a malý kinosál. Třetí částí má podobu dlouhého pobytového křídla, jež se obtáčí okolo velkého atria. V pobytovém křídle jsou pokoje dětí s terasami, sesterna a samostatný byt posledního rozloučení s malým pietním atriem. Okruh kolem atria uzavírá velkoryse prosklená pobytová chodba, odkud jsou krásné výhledy a na jejímž stropě se mihotají odrazy z hladiny jezírka.

Okružní charakter chodeb s pobytovými zákoutími a mnoha průhledy ven je jedním z nejdůležitějších prvků návrhu. Domem se lze pohybovat pěšky, s kočárkem i na vozíku, střídat prostředí a trávit čas o samotě i ve společnosti. Můžete mít kontakt s přírodou, výhled na stromy, oblohu i na vodu v jezírku, a to za jakéhokoli počasí a bez ohledu na provoz v okolním parku.

Schodiště a výtah ze vstupní haly vedou nahoru do patra pro rodiče a dolů do administrativní části. Patro pro rodiče je záměrně odděleno od zbytku provozu hospice. Nabízí soukromí a oddech s pocitem, že o dítě je na chvíli dobře postaráno. V patře jsou rodinné pokoje s terasami a výhledy do okolního parku i společná místnost pro neformální setkávání s ostatními rodiči. Ta bude sloužit pro společenské akce pořádané Domem pro Julii, ale také pro cvičení, pozorování hvězd nebo zkrátka jen jako místo k relaxaci.

Administrativní část v podzemním podlaží je výrazně zapuštěna do terénu, má vlastní vstup i zásobovací příjezd a zajišťuje provoz zařízení. Zde jsou situovány kanceláře, jednací místnosti, technické zázemí i sklady. Podél východní fasády domu je nenápadný venkovní přístup do pietního atria a pokoje posledního rozloučení.

Stavba domu je z velké části zapuštěna do terénu, takže hlavním konstrukčním materiálem je monolitický železobeton. Jeho estetika se propisuje do interiéru i na fasádu domu, kde betonově šedé broušené omítky doplňují obklady z modřínových biodesek a velkoformátové prosklení v dřevěných rámech. Výrazné přesahy monolitických stropů kryjí pobytové terasy, u každého vstupu vytvářejí zvenčí závětří a zároveň slouží jako pasivní stínění.

Vytápění i chlazení budovy řeší rozvody skryté v betonových stropech a sádrovláknitých podhledech. Zdrojem tepla i chladu je soustava tří tepelných čerpadel vzduch/voda, skrytých v nikách fasády podzemního podlaží. Střecha je navržena jako zelená, aby dům snadno splynul s terénní vlnou, do níž je zasazen. Vegetační střecha zároveň brání přehřívání interiéru, akumuluje dešťovou vodu a zpomaluje její odtok. Přebytek dešťové vody sbírá podzemní nádrž, ze které je dopouštěno zahradní jezírko a zavlažovány stromy a trávník v atriu.