Chata Lejčkov

Skvadra architekti




Chata Lejčkov


Lejčkov – Dolní Hořice, Česká republika

Předmětem zadání bylo navrhnout jednoduchý rekreační objekt pro samotného investora, případně pro možnost sezonního pronájmu domu. Měl být prostorově úsporný, ale umožňující ubytování až osmi lidí (dvou rodin).



Objekt leží v malé vesničce v okrese Tábor. I když obcí prochází poměrně rušná komunikace, poloha domu v blízkosti rybníka nabízí velmi klidné místo k odpočinku. Tomu pomáhá i celková orientace budovy a usazení do torza obvodových zdí původního statku. V době, kdy jsme se na místo jeli podívat poprvé, stála ještě na pozemku stavba původního kravína. Byla ale v dezolátním stavu a pro daný záměr v podstatě nepoužitelná, přesto jsme chtěli silné smíšené kamenocihelné zdivo částečně ponechat jako originální pozůstatek dřívější doby. Využili jsme celkové rozlehlosti půdorysné stopy a vymezili jí soukromou intimnější zónu, jakýsi vnitřní dvůr, chráněný od okolí vizuálně i hlukově. Tento prvek zároveň umožnil neoplocovat klientův pozemek, jenž tak může volně prolnout s krajinou. Terén průběžně klesá od vesnice do otevřené krajiny na jihovýchod.


Hlavní koncepcí se staly dvě zcela odlišné tváře domu. Jedna je orientovaná směrem k vesnici a tváří se nenápadně jako klasická stavba s vyšší proporcí a sedlovou střechou. Až když ji člověk obchází, dům zcela změní výraz a směrem do klidové zóny se z něho stane široký „objektiv“ namířený do volné krajiny. Propojením těchto dvou průčelí vzniká objekt atypického krystalového tvaru s jednotným dřevěným pláštěm. Ten je zároveň vpasován do původní kamenné zdi tak, že leží zčásti uvnitř dvora a zčásti je vystrčený ven ze svahu. Tím se také vnitřní dvůr zónuje na vstupní prostor ze severozápadu, větší prostor s bazénem a drobným objektem skladu na jihozápadní straně a intimnější zákoutí s původním oknem ve zdi a výhledem na rybník na severovýchodní straně.


Půdorysně jde o rovnoramenný lichoběžník, kde jsou ke straně kratší základny umístěny vstupní chodba, koupelna a technická místnost, hlavní obytný prostor se pak rozšiřuje a otevírá ke straně delší základny, tedy směrem do údolí k panoramatickému výhledu skrze hlavní čelní prosklení. Široký parapet tohoto prosklení funguje jako místo pro sezení na vnitřní i vnější straně, aby si obyvatelé mohli užít výhledu za všech okolností. Z obytné místnosti je zároveň možno vystoupit na obě terasy vnitřního dvora. V patře jsou umístěny čtyři pokoje, osově ozrcadlené. Dva menší pokoje jsou situovány do štítu, kde je střecha nejvyšší. Zde se počítá s využitím výšky pro umístění patrových postelí. Dvě větší (manželské) ložnice mají okna v hlavní střešní rovině.


Objekt je založen na betonových patkách s betonovými pilířky. Konstrukčně je celý objekt řešen jako sloupková dřevostavba. Stěny používají modul nosných prvků 40 x 100 asi po 415 mm. Vedle minerální izolace mezi sloupky je použita čedičová izolace mezi latě v tloušťce 80 mm. Na všech fasádách i střeše je použit obklad ze sibiřského modřínu.


Otázky pro Milenu Kubiszovou


Kolik času uběhlo mezi prvním kontaktem s klientem a předáním domu?
Mezi první konzultací s klientem a realizací uplynulo zhruba dva a půl roku. To považujeme z praxe u jiných projektů za poměrně slušný čas. Přispělo k tomu několik faktorů. Investorovi se koncepce líbila hned od začátku a studii odsouhlasil v podstatě po první konzultaci. Dále měl jasnou představu o konstrukčním řešení – mělo jít o dřevostavbu – a na projektu jsme spolupracovali se specialistou na dřevostavby, Reném Svobodou, který následně realizaci také dozoroval. Vzhledem k tomu, že ani na úřadech se projekt nikterak nezdržel, jedna fáze přecházela do druhé plynule a bez prodlev.


Jak postupujete, aby výsledná podoba domu odpovídala vaší architektonické představě, když své představy má jistě i klient? Jaká fáze diskuse s ním byla nejobtížnější?
Obecně se snažíme klienta co nejvíce vyslechnout a na začátku vyzpovídat, udělat si představu o jeho vizi a s tou pak pracovat. V tomto případě jsme měli opravdu volné ruce, protože vedle kapacitního zadání a principu fungování domu jako rekreačního objektu neměl klient vůbec žádnou představu a čekal na naše nápady. Jak jsem již uvedla, diskuse nad koncepcí a studií byla nad míru hladká a pozitivní. Jediné, co nás v rámci tohoto projektu mrzí, je, že se nepodařilo návrh dotáhnout až do fáze interiéru, protože se investor rozhodl interiér dořešit sám.


Jaké máte zkušenosti s řemeslnou kvalitou a prací profesí?
Obecně spíše negativní než pozitivní. Na tomto projektu ale můžeme, co se týče hrubé stavby, řemeslníky jen chválit. Vzhledem k tomu, že nebyla vypracována prováděcí dokumentace a detaily jsme řešili vzájemnými konzultacemi, stavba zrealizovala naše představy bez jakýchkoli změn a kompromisů a s výsledkem jsme spokojeni i s ohledem na složitější atypický tvar.


O kolik celková cena domu přesáhla původní přání klienta – v přibližných procentech – a v jaké položce klient obvykle nejvíce podhodnocuje náklady?
Investor prováděl stavbu svépomocí, v kombinaci se subdodávkami. Cena hrubé stavby odpovídala odhadům a kalkulaci. Položky, které ho zaskočily, byly paradoxně terénní úpravy a některé profese v rámci interiéru.


Na co byste na vašem řešení u tohoto projektu zvlášť poukázala?
Máme velkou radost, že se investor s koncepcí domu ztotožnil natolik, že přistoupil na realizaci pohledového pláště střechy ze dřeva, aby byl zachován kompaktní objem domu, bez rozčleňování na střechu a fasádu, i když toto řešení není v našich končinách běžné. Dnes již má střecha krásnou patinu, těšíme se, až zešedne i celá fasáda a dům ještě více „zceliství“.


Byla předmětem debaty s klientem i ekologická stránka stavby, například hospodaření s vodou, energetická bilance nebo provozní náklady?
Vzhledem k tomu, že jde o malý rekreační objekt, nebylo to určitě téma číslo jedna…
Nicméně na pozemku jsou realizovány jímky na dešťovou vodu. Dům je primárně vytápěn krbovými kamny, jen pro případ nutnosti se počítá s elektrickými přímotopy. Objekt je dostatečně izolován. Celková ztráta činí asi šest kilowattů a celkové náklady by se měly pohybovat okolo dvaceti tisíc korun za rok.



+


Chcete vidět celý text a 5 dalších fotografií?

Přihlaste se, zaregistrujte nebo se staňte našimi předplatiteli a zařaďte se do exkluzivního klubu fanoušků architektury.

Žijeme architekturou a jsme v kontaktu s těmi nejlepšími architekty v Česku i ve střední Evropě. Píšeme o tom, jak o architektuře přemýšlejí, a přinášíme vám stavby, které vytvářejí.

Protože na architektuře záleží!




Přidat se k předplatitelůmPřihlásit seZískat přístup