Objekt leží v malé vesničce v okrese Tábor. I když obcí prochází poměrně rušná komunikace, poloha domu v blízkosti rybníka nabízí velmi klidné místo k odpočinku. Tomu pomáhá i celková orientace budovy a usazení do torza obvodových zdí původního statku. V době, kdy jsme se na místo jeli podívat poprvé, stála ještě na pozemku stavba původního kravína. Byla ale v dezolátním stavu a pro daný záměr v podstatě nepoužitelná, přesto jsme chtěli silné smíšené kamenocihelné zdivo částečně ponechat jako originální pozůstatek dřívější doby. Využili jsme celkové rozlehlosti půdorysné stopy a vymezili jí soukromou intimnější zónu, jakýsi vnitřní dvůr, chráněný od okolí vizuálně i hlukově. Tento prvek zároveň umožnil neoplocovat klientův pozemek, jenž tak může volně prolnout s krajinou. Terén průběžně klesá od vesnice do otevřené krajiny na jihovýchod.

Hlavní koncepcí se staly dvě zcela odlišné tváře domu. Jedna je orientovaná směrem k vesnici a tváří se nenápadně jako klasická stavba s vyšší proporcí a sedlovou střechou. Až když ji člověk obchází, dům zcela změní výraz a směrem do klidové zóny se z něho stane široký „objektiv“ namířený do volné krajiny. Propojením těchto dvou průčelí vzniká objekt atypického krystalového tvaru s jednotným dřevěným pláštěm. Ten je zároveň vpasován do původní kamenné zdi tak, že leží zčásti uvnitř dvora a zčásti je vystrčený ven ze svahu. Tím se také vnitřní dvůr zónuje na vstupní prostor ze severozápadu, větší prostor s bazénem a drobným objektem skladu na jihozápadní straně a intimnější zákoutí s původním oknem ve zdi a výhledem na rybník na severovýchodní straně.

Půdorysně jde o rovnoramenný lichoběžník, kde jsou ke straně kratší základny umístěny vstupní chodba, koupelna a technická místnost, hlavní obytný prostor se pak rozšiřuje a otevírá ke straně delší základny, tedy směrem do údolí k panoramatickému výhledu skrze hlavní čelní prosklení. Široký parapet tohoto prosklení funguje jako místo pro sezení na vnitřní i vnější straně, aby si obyvatelé mohli užít výhledu za všech okolností. Z obytné místnosti je zároveň možno vystoupit na obě terasy vnitřního dvora. V patře jsou umístěny čtyři pokoje, osově ozrcadlené. Dva menší pokoje jsou situovány do štítu, kde je střecha nejvyšší. Zde se počítá s využitím výšky pro umístění patrových postelí. Dvě větší (manželské) ložnice mají okna v hlavní střešní rovině.

Objekt je založen na betonových patkách s betonovými pilířky. Konstrukčně je celý objekt řešen jako sloupková dřevostavba. Stěny používají modul nosných prvků 40 x 100 asi po 415 mm. Vedle minerální izolace mezi sloupky je použita čedičová izolace mezi latě v tloušťce 80 mm. Na všech fasádách i střeše je použit obklad ze sibiřského modřínu.

Otázky pro Milenu Kubiszovou

Kolik času uběhlo mezi prvním kontaktem s klientem a předáním domu?
Mezi první konzultací s klientem a realizací uplynulo zhruba dva a půl roku. To považujeme z praxe u jiných projektů za poměrně slušný čas. Přispělo k tomu několik faktorů. Investorovi se koncepce líbila hned od začátku a studii odsouhlasil v podstatě po první konzultaci. Dále měl jasnou představu o konstrukčním řešení – mělo jít o dřevostavbu – a na projektu jsme spolupracovali se specialistou na dřevostavby, Reném Svobodou, který následně realizaci také dozoroval. Vzhledem k tomu, že ani na úřadech se projekt nikterak nezdržel, jedna fáze přecházela do druhé plynule a bez prodlev.

Jak postupujete, aby výsledná podoba domu odpovídala vaší architektonické představě, když své představy má jistě i klient? Jaká fáze diskuse s ním byla nejobtížnější?
Obecně se snažíme klienta co nejvíce vyslechnout a na začátku vyzpovídat, udělat si představu o jeho vizi a s tou pak pracovat. V tomto případě jsme měli opravdu volné ruce, protože vedle kapacitního zadání a principu fungování domu jako rekreačního objektu neměl klient vůbec žádnou představu a čekal na naše nápady. Jak jsem již uvedla, diskuse nad koncepcí a studií byla nad míru hladká a pozitivní. Jediné, co nás v rámci tohoto projektu mrzí, je, že se nepodařilo návrh dotáhnout až do fáze interiéru, protože se investor rozhodl interiér dořešit sám.

Jaké máte zkušenosti s řemeslnou kvalitou a prací profesí?
Obecně spíše negativní než pozitivní. Na tomto projektu ale můžeme, co se týče hrubé stavby, řemeslníky jen chválit. Vzhledem k tomu, že nebyla vypracována prováděcí dokumentace a detaily jsme řešili vzájemnými konzultacemi, stavba zrealizovala naše představy bez jakýchkoli změn a kompromisů a s výsledkem jsme spokojeni i s ohledem na složitější atypický tvar.

O kolik celková cena domu přesáhla původní přání klienta – v přibližných procentech – a v jaké položce klient obvykle nejvíce podhodnocuje náklady?
Investor prováděl stavbu svépomocí, v kombinaci se subdodávkami. Cena hrubé stavby odpovídala odhadům a kalkulaci. Položky, které ho zaskočily, byly paradoxně terénní úpravy a některé profese v rámci interiéru.

Na co byste na vašem řešení u tohoto projektu zvlášť poukázala?
Máme velkou radost, že se investor s koncepcí domu ztotožnil natolik, že přistoupil na realizaci pohledového pláště střechy ze dřeva, aby byl zachován kompaktní objem domu, bez rozčleňování na střechu a fasádu, i když toto řešení není v našich končinách běžné. Dnes již má střecha krásnou patinu, těšíme se, až zešedne i celá fasáda a dům ještě více „zceliství“.

Byla předmětem debaty s klientem i ekologická stránka stavby, například hospodaření s vodou, energetická bilance nebo provozní náklady?
Vzhledem k tomu, že jde o malý rekreační objekt, nebylo to určitě téma číslo jedna…
Nicméně na pozemku jsou realizovány jímky na dešťovou vodu. Dům je primárně vytápěn krbovými kamny, jen pro případ nutnosti se počítá s elektrickými přímotopy. Objekt je dostatečně izolován. Celková ztráta činí asi šest kilowattů a celkové náklady by se měly pohybovat okolo dvaceti tisíc korun za rok.