Už jsem to mnohokrát vyprávěl… Občas se mi stává, že někdo zaklepe na dveře či mě osloví na ulici a říká mi: „Museli jsme porazit veliký strom. Vy prý se dřevem pracujete, nemáte o něj zájem?“ Pokaždé bych se měl zaradovat. Budu mít dostupný materiál na své sochy. Já ale vždycky zpozorním! „Jak to, že jste museli pokácet velký strom? Proč?“ ptám se vždy a odpovědi jsou často prapodivné: „Byl už starý… Padalo z něj listí… Hrozilo zřícení na dům… Překážel tomu či onomu…“

Ale já se nikdy nenechám odradit. Dřív, než strom přijmu či koupím, chci znát opravdový důvod. Proč? Překážel vám? A čemu že to překážel? Vaší garáži nevhodně hyzdící venkovský domek? Ne, to vaše garáž překážela tomu stromu. To ta vaše garáž měla ustoupit. A proč musely padnout dvě stoleté lípy u křížku ve středu vesnice? Ááá, jejich větve plné včel se nebezpečně dotýkaly drátů jakéhosi vedení? A vás teď zneklidněly ty dva nádherné lipové kmeny popravené na vaší návsi. Co kdybychom je věnovali sochařovi, napadlo vás, ať z nich alespoň něco je.

PRÉMIOVÝ ČLÁNEK

Chcete číst dál?