Vše

Srub do města


Připravili Petr Šmídek a Martin Verner pro INTRO 11 – DŘEVO, 4.8.2023
Foto Michael Tomeš
60 vidělo         1 se líbí




Rozhovorem s Pavlem Rydlem a Pavlem Valentou z ateliéru d3D navazujeme na představovaný dům v Horních Počernicích. Autoři stavby rozkrývají podrobnosti související se stavbou, ale hovoří i o mnohem širších aspektech stavění ze dřeva.


Pokud vím, Pavel Rydlo dříve v Archteamu stavěl nejen ze dřeva, ale i z cihel a jiných materiálů. Dobře si pamatujeme typové projekty lehce dostupného bydlení, čehož bylo docíleno nestandardním konstrukčním řešením. Hledali jste podobnou cestu i u domu v Horních Počernicích?
Pavel Rydlo: Už tehdy jsem se zabýval odlišnými způsoby stavění, než byly tradiční zděné a omítané konstrukce. Snažili jsme se pracovat s materiály, které se v devadesátých letech objevily na trhu. Prostřednictvím nových materiálů a konstrukcí jsme se snažili snížit cenu domu a nabídnout člověku dostupnější bydlení. Hlavní výzvou pro nás bylo navrhnout dům za cenu bytu.


Systém dřevěného stavění d3D neboli dřeva ve třech dimenzích je patent Pavla Valenty. Mohl byste okolnosti jeho vzniku trochu popsat?
Pavel Valenta: Kdykoli se řeklo dřevostavba, málokdo dokázal odlišit mezi dřevěným domem a domem stavěným ze dřeva. Systém ze špejlí, který jsme převzali z Ameriky, nebo jakákoli jiná panelová technika vychází z velkoplošných dřevěných materiálů a izolace, jež jsou ale vždy rozvrstveny. Konstrukce není ucelená v plné síle obvodového pláště. Kdežto my tu máme ucelenou stěnu z masivního dřeva. Myšlenka systému d3D mě napadla, když jsem si prohlížel rakouský katalog, kde mají dřevěný dům z vyfrézovaných profilů, dovnitř pak vloží izolaci, laťky a sádrokarton a tvrdí, že bydlí ve dřevě, což je nesmysl, protože jsou obklopeni parotěsným igelitem, který přirozeně nedýchá.


Řekl jsem si, proč stavět na odiv, že mám dřevěný dům, a raději to celé neotočit naruby, tedy abych já sám těžil z benefitů dřevostavby. Pracovně tomu říkám srub naruby, kde mám dřevo uvnitř a naplno využívám všech jeho pozitivních vlastností, ale zbytek skladby, potřebné k doizolování, umísťuji ven. V našem případě jsme ale pro izolaci a vnější obklad také použili materiály na bázi dřeva. U naší konstrukce nedochází ke kondenzaci. Naopak u staveb opláštěných OSB deskami musíte pečlivě zaizolovat všechny spáry, aby se do konstrukce nedostávala vlhkost a nedocházelo k degradaci materiálu.


Pavel Rydlo: Minerální vlna přichází o své vlastnosti, když zvlhne, a když je tam polystyren, začne plesnivět. U našeho návrhu jsme použili izolační desky na bázi dřevěných třísek.


Ještě připomeňme, že základním nosným prvkem je masivní dřevěná stěna z vodorovně vrstvených trámků. Jak je konstruovaná?
Pavel Rydlo: Dvaceticentimetrová tloušťka vodorovných trámků je vždy stejná. V závislosti na statice a požární odolnosti se pak liší tloušťka svislých konstrukcí. Vodorovné prvky jsou identické, jen se otočí naležato a osazují na pero a drážku. Na rozdíl od technologicky náročných rakouských systémů dokážeme ušetřit, a navíc nám nevzniká odpad frézováním spojů.


Jak vychází tento systém stavění d3D cenově?
Pavel Valenta: Cenu nemám přesně spočítanou, ale když jsem ji v době dokončení porovnával s domem stavěným klasickou zděnou technologií, vycházely nám při stejné tloušťce stěny stejné finanční částky, ale lepší tepelné vlastnosti. U zděné stavby by se musela ještě navíc dod



PRÉMIOVÝ ČLÁNEK

Chcete číst dál?



Přihlaste se, zaregistrujte nebo se staňte našimi předplatiteli a zařaďte se do exkluzivního klubu fanoušků architektury.




Přidat se k předplatitelůmPřihlásit seZískat přístup




FacebookSdílet
Líbil se vám článek? Nemusíte dávat like, dejte nám
o tom vědět kliknutím na ikonku srdce.



Podobné články







< zpět na přehled článků