Už od roku 1861 se v Bystřici pod Hostýnem vyrábí ohýbaný nábytek. Ve stejné továrně, na stejném místě, s kontinuitou, jež nemá obdoby. Právě odtud se do světa rozšířila kavárenská židle č. 14, jejíž podoba se stala univerzálním standardem. Letos si toto místo připomíná 165 let nepřerušené výroby. Jde o příběh, který patří k českému průmyslovému i kulturnímu dědictví a který dodnes ovlivňuje podobu interiérů po celém světě.

„Značku Ton zná téměř každý. Málokdo si ale uvědomuje, že to, co považujeme za samozřejmost, je výsledkem sto šedesáti pěti let nepřetržité práce,“ říká Milan Dostalík, CEO společnosti Ton. „Naším cílem není vzpomínat, ale ukázat, že ohýbaný nábytek má i dnes v interiéru své místo.“

Už v 19. století šlo o výjimečný průmyslový fenomén. Továrna v Bystřici pod Hostýnem dokázala vyrábět desítky tisíc kusů nábytku ročně, zaměstnávala stovky lidí a nabízela desítky modelů. Ohýbání dřeva zde nebylo dekorací, ale technologií, tedy způsobem, jak vyrábět lehký, pevný a dostupný nábytek v měřítku, které bylo na svou dobu revoluční.

„Ohýbání dřeva není jen výrobní postup. Je to způsob přemýšlení o nábytku, jenž v sobě nese zkušenost mnoha generací,“ doplňuje Dostalík. „Naší ambicí je tuto zkušenost dál rozvíjet – s respektem k místu, lidem i materiálu, ale bez nostalgie.“

Právě odtud se do světa vydaly židle, které se staly ikonami. Modely jako č. 14, 18, 30, 33 nebo 811 změnily každodennost kaváren, restaurací i domácností. Jejich jednoduchost, promyšlená konstrukce a minimální spotřeba materiálu z nich udělaly globální produkt natolik samozřejmý, že si jeho původ často ani neuvědomujeme. Přesto se židle č. 14 objevila i tam, kam se běžný nábytek nedostane: v polovině devadesátých let ji zaměstnanci značky vynesli až na vrchol Mont Blancu.

Výroba zároveň formovala i samu Bystřici pod Hostýnem. Továrna se stala přirozenou součástí města – ovlivnila pracovní příležitosti, bydlení i podobu veřejného prostoru. Know-how, které se zde předává z generace na generaci, zůstává dodnes jednou z nejcennějších hodnot místní výroby.

Na tento základ navazuje značka Ton od roku 1953. Opírá se o stejné místo a stejnou technologii ohýbání masivního dřeva, ale interpretuje ji v současném kontextu. Výrazný posun přišel po roce 2010, kdy se výroba v Bystřici pod Hostýnem znovu otevřela designu, spolupráci s externími tvůrci a mezinárodnímu publiku. Vznikly kolekce v součinnosti s českými i zahraničními designéry a značka se znovu prosadila na evropské i světové scéně, což potvrdila ocenění jako Red Dot Design Award, German Design Award nebo Good Design Award.

Ohýbání je zde vnímáno jako kontinuální proces, v němž se setkává materiál, čas a lidská práce. Podobně o něm uvažuje i Alexander Gufler, dlouholetý spolupracovník značky Ton a mimo jiné i autor kolekce Merano: „Ohýbané dřevo je technika s bohatou tradicí a historií. Dokud bude nábytek vznikat ze dřeva, bude jeho součástí i ohýbání, právě díky svému charakteru, tradici a odkazu,“ říká designér.

Ton je dlouhodobě spojován především s židlemi z ohýbaného dřeva, které se staly součástí interiérů po celém světě. Současná produkce značky je ale výrazně širší – zahrnuje také stoly, křesla nebo věšáky určené pro náročné pracovní i veřejné prostory. Právě zde dnes výrobky Ton nacházejí uplatnění i u globálních značek, jako jsou BMW, White & Case, Google, Starbucks, Apple nebo Amazon.

Součástí této ambice je i způsob, jakým Ton přemýšlí o budoucnosti. Firma dlouhodobě pracuje s udržitelností jako s přirozenou součástí výroby – od práce se dřevem a jeho životností až po odpovědnost k místu, kde nábytek vzniká. Nejde o rychlá řešení, ale o dlouhodobý proces. „Lidé budou vždy potřebovat židle a stoly. Naší rolí je vyrábět je tak, aby obstály co nejdéle – technicky, esteticky i hodnotově,“ říká Milan Dostalík.

Výročí výroby v Bystřici pod Hostýnem se letos promítá do řady aktivit. Vzniklo výroční logo pracující s motivem ohybu a letokruhů dřeva a připravuje se dokument mapující historii ohýbaného nábytku. Součástí oslav je i otevřenost, kdy Ton zve odbornou i širokou veřejnost, aby se do Bystřice pod Hostýnem přijela podívat, jak se dřevo ohýbá dnes. „Výrobky z tohoto místa zná téměř každý. Málokdo ale vidí lidi, technologie, historii a rozhodnutí, které za nimi stojí,“ uzavírá Dostalík a dodává: „Právě to chceme v letošním roce ukázat.“