Dřevo je materiál, který tu byl odjakživa. Přesto si nelze nevšimnout, že k němu současné stavebnictví upírá pozornost více než kdy předtím. A přestože ze dřeva stavěli již naši předci, zdá se, že dnes tento materiál vyvolává více otázek než kterýkoli jiný. Proč? Proč ho jedni staví na piedestal a druzí jsou vůči němu skeptičtí? Co všechno z něj ve skutečnosti dokážeme postavit – a na jak dlouhou dobu? A nelimituje jeho opravdový potenciál jen naše nedůvěra v něj jako plnohodnotný stavební materiál?

Říjnové INTRO otevírá otázkou i jeho kurátor, architekt a pedagog Ján Stempel, který se ptá, zda samotný materiál může určit kvalitu architektury. Je dřevěný dům automaticky dobrým domem? Ve svém textu zároveň odpovídá: i z dobrých ingrediencí lze uvařit špatné jídlo. Tedy i ze dřeva mohou vzniknout špatné stavby. Výběr z těch dobrých vám představíme na stránkách našeho časopisu.

Jednou z nich je střední škola ze dřeva a slámy, jež letos vznikla ve francouzské obci Neung-sur-Beuvron. „Projekt se nachází v chráněné přírodní oblasti Sologne, krajině lesů a jezer s mimořádně bohatou biodiverzitou,“ říká Hervé Potin, jeden z autorů návrhu, který je pozoruhodný i díky úpravě šikmých konstrukcí a dřevěných rámů tak, aby v nich mohli hnízdit ptáci a netopýři.

Také mezinárodní studio Hello Wood momentálně zajišťuje realizaci školy postavené bez použití betonu. Jeho zakladatel, architekt András Huszár, v rozhovoru pro INTRO popisuje, že jde o vůbec první školu tohoto typu v Maďarsku. Dále hovoří například o tom, jak vznikl festival a mezinárodní letní škola architektury, proč je pro něho stavění stejně důležité jako navrhování nebo o jak dodržet stanovený rozpočet: „Když se začne šetřit až během stavby, dodavatel obvykle nešetří promyšleným přepracováním, ale kvalitou: obklad nahradí omítka a dům začne působit lacině. My šetříme na začátku. Zmenšíme plochu a odstraníme nadbytečné, ale zachováme prvky, které jsou pro investora a architekturu podstatné. Stále více architektů k nám proto přichází už v rané fázi,“ vysvětluje Huszár.

Vedle toho se můžete těšit i na rozhovory s architektem Tomášem Pilařem, spoluautorem jednoho z prvních tuzemských projektů vícepodlažních bytových dřevostaveb, jenž byl loni postaven ve Žďáru nad Sázavou, dále s průvodcem lesní terapií Alešem Miklíkem nebo s Jitkou Beránkovou, ředitelkou Výzkumného a vývojového ústavu dřevařského.

Představíme vám ale i například helsinskou budovu Katajanokan Laituri (Anttinen Oiva Architects), v níž sídlí kanceláře a hotel, návštěvnické centrum věnované švédské automobilce Volvo (Henning Larsen Architects) či projekt obnovy stanice kabinové lanovky v lichtenštejnském Malbunu, jehož součástí je i nová restaurace a vyhlídka, kterou navrhl Filip Štefánik, dnes již absolvent Fakulty architektury ČVUT. Na stránkách připravovaného INTRA dále najdete šumavskou rybářskou baštu (Huť architektury Martin Rajniš), knihovnu ve dvoře historického domu v jihomoravské Nedvědici (Fránek Architects) nebo již dokončené Muzeum Lesních Finů (Lasovsky Johansson Architects, LIPINSKI Architects), o jehož projektu jsme psali v INTRU 11 v roce 2020. A mnoho dalšího!

Říjnové číslo si již nyní můžete předplatit, a to dokonce i s podpisem jeho kurátora Jána Stempela!

Více o předplatném ››