V devatenáctém čísle INTRA z roku 2022, které se věnovalo hlíně, zaznělo v rozhovoru s představiteli ateliéru RCNKSK, že „v Čechách převládá názor, že hlína, sláma nebo konopí jsou pro ,etnolidi‘ a nedá se z toho stavět“. Filip Kosek, jenž před lety spolu se svým kolegou Janem Říčným použil hlínu na podzemní přístavbu sedlecké kostnice a podlahu v kapli v Nesvačilce, rovněž podotkl, že „neexistuje žádná velká firma, která by za hlínu lobbovala“.

Dnes, v roce 2026, můžeme napříč Evropou pozorovat velmi jasný trend: návrat surové hlíny jako životaschopného stavebního materiálu. Důkazem toho jsou nejen konkrétní realizace nejrůznějších měřítek, ale také rozvoj společností specializujících se na prefabrikaci hliněných stěnových prvků. Mezi ně patří například španělská Fetdeterra, belgická firma BC materials nebo francouzská společnost Terrio, s jejímž představitelem Stéphanem Kirklandem, odborníkem na biomateriály, najdete rozhovor v březnovém INTRU. Jeho přípravou byl pověřen architekt Martin Žižka, který se rozhodl propojit téma hlíny ještě s jedním přírodním materiálem, a sice slámou. Podle jeho slov jsou si totiž tyto suroviny v mnoha ohledech překvapivě blízké – například kvalitou vnitřního prostředí, jež vytvářejí, nebo tím, že prakticky nezanechávají uhlíkovou stopu. O tom, jak je z roviny experimentu posunout do průmyslově realizovatelného měřítka, pohovořil s Jakobem Stromannem-Andersenem, ředitelem pro inovace a udržitelnost dánského ateliéru Henning Larsen. A právě od tohoto studia vám v březnovém INTRU představíme školu ve Feldballe, realizovanou ze dřeva a slámy, a projekt logistického centra pro firmu Bestseller v Nizozemsku, které se má stát největší dřevěnou stavbou svého druhu v Evropě.

Vedle toho vám přiblížíme například tvorbu designérského studia JanskyDundera, které spolu s kreativní platformou kolemhlíny vytvořilo monumentální stůl z dusané hlíny, pocházející z výkopu nové linky pražského metra.

Těšit se můžete také na rozhovor s Emmanuelle Déchelette, architektou ze studia Déchelette Architecture, která se domnívá, že návrat k přírodním systémům není regresí, ale radikálním přehodnocením současné praxe, a popisuje, jak se staví z hlíny v samém centru Paříže.

Na to, co dnes přírodní konstrukce skutečně znamenají pro architekty, investory i uživatele, se zeptal Honza Hejhálek Bjørna Kierulfa, CEO společnosti EcoCocon, která vyvíjí prefabrikované stavební systémy ze slámy.

Dále v INTRU najdete třeba dvanáctipatrový bytový dům ve švédském Malmö, postavený z dřevoslaměného konstrukčního systému, kampus svatého Michaela v Německu navržený Studiem Anna Heringer a další stavby, jež jsou příkladem střídmosti, udržitelného nakládání se stavebními materiály, ale i technologického pokroku v oblasti přírodních surovin.

Pokud chcete mít březnové číslo ve schránce ještě dřív, než se objeví na našem e-shopu, předplaťte si INTRO ještě dnes a využijte mnoha dalších výhod. Časopis vychází 27. března 2026.