Desáté vydání časopisu INTRO se věnuje realizacím, které souvisejí s vodou – ať už jde o mosty, zdymadla, pevnosti, akvária, stavby na vodě, či u vody –, a projektům týkajícím se revitalizace krajiny. Toto číslo zároveň vyzývá architekty, aby navrhovali v souladu s přírodou a vodu se do ní snažili navracet.
Formát vydání 230 × 295 mm, rozsah 144 stran
Vytištěno na nenatíraný ofsetový papír
Jazyk vydání čeština
EDITORIAL
Přátelé,
v poslední době hned po zimě přichází léto. Už bude pomalu končit, je konec října. Co se mezitím událo? Například Slováci mají sympatickou prezidentku. Aktivistka Greta doplula lodí do OSN. Herec Kevin Spacey byl zproštěn obžaloby za sexuální obtěžování, přesto má po kariéře. Náš premiér nebude stíhán za podvod, dál předsedá vládě. Praha vypověděla partnerskou smlouvu Pekingu (nebo Peking Praze?)… Příjemnější půlrok je tedy za námi, začíná zima.
Všichni jistě rozumíte mé narážce na klimatické změny, ačkoli ji občerstvuji zábavnými postřehy. Bojím se totiž, že kdybych byl navýsost seriózní, mohli bychom vůči frekventovanému tématu začít pociťovat otupělost. A přitom jde o téma fatální. Začíná totiž boj o vodu (tam, kde je sucho) a s vodou (tam, kde stoupne moře) ve všech jeho formách a souvislostech.
Neexistuje jednoduchý návod, jde o propojené pletivo mnoha vrstev života globální společnosti na přelidněné planetě. Přesto jsou architekti jedny z nejlépe vybavených osob erudicí i možnostmi projevy klimatických změn bleskurychle zohlednit. A hned nás proti nim začít chránit. Jde jen o to, aby si to všichni uvědomili. Proto jsme se v tomto čísle INTRA snažili o dvě věci – upozornit na to a ukázat stavby, jichž je voda nedílnou součástí. V rozhovorech, které jsou v obsahu fluidně rozmístěny, se téma ze všech stran obrábí. Mluví o něm odborníci ve věci zkušení, jejichž názory jsou v mnohém inspirativní.
Šetřme vodou, zadržujme ji, pod okapy stavme sudy na dešťovku, pokud nejsme troškaři, zakopávejme nádrže. Sázejme tisíce a tisíce stromů a keřů, budujme zelený stín, kde to jen jde. Spádujme správně plochy, nechávejme vsakovací spáry… Protože i kdyby se ukázalo, že přijdou deštivé roky, ničemu to neuškodí. Co uškodí, je otálení, byrokratické průtahy a takové to přezíravé mávnutí rukou. Přesto přitom nezapomínejme na zdravý selský rozum, abychom se nedopouštěli lapsů, kdy ve jménu dobré vůle způsobíme jen další zhoršení.
A když se vyvarujeme sexuálního obtěžování a pletek s Pekingem (a ke Gretě ať už máme vztah jakýkoli), mám dojem, že pokud to tak budeme dělat, zasloužíme si pochvalu za zodpovědnost.
Martin Verner, šéfredaktor