Inspirace

Když si termiti stavějí termitiště, nemají mnoho prostředků – jen svá tělíčka, půdu a sliny. Navíc se musejí vypořádat s proměnlivým větrem různé intenzity a směrů a velkými výkyvy teplot – v závislosti na tom, jestli pálí slunce, nebo je noc.

Konstrukce vs. sezonní bouřky

Konstrukci domu tvoří několik vrstev stěn z perforovaných cihel, uspořádaných zdánlivě náhodně jako v termitišti, za nimiž se nachází velká podlahová plocha. Otvory napomáhají větru pronikat dovnitř a cirkulovat domem, jako by šlo o řízenou ventilaci. Čerstvý vzduch se tak dostane do každého koutu a vytváří příjemné vnitřní klima.

Zvolená konstrukční technika „dvojité kůže“ sestává skutečně jen ze dvou vrstev: vnější (jako pevná ochrana) je cihlová, druhou představují posuvné skleněné stěny v obou průčelích a fungují jako tlumicí. Během bouřkového období zabraňuje skleněná vrstva pronikání prudkého větru a deště do interiéru. Zároveň v závislosti na šíři škvíry, na kterou je otevřena, je regulována síla proudění vzduchu.

Autoři umístili schodiště, komoru a záchod k východní, resp. západní stěně, aby jednak zabránili přímému svitu slunce do interiéru (z důvodu „nízkého“ slunce ráno a večer) a jednak aby konstrukci zpevnili proti tajfunům.

Dispozice

Dispozičně je uprostřed domu umístěna kuchyně, jídelní stůl a místo pro setkávání s hosty. Z této „haly“ se pak vchází do prostorů s různou funkcí – ložnic, obývacího pokoje a na toaletu. V patře se nachází další ložnice, modlitebna a malá knihovna. Přesto nejsou prostory odděleny stěnami tak, aby na sebe členové rodiny neviděli, ale naopak aby spolu mohli komunikovat skrze otvory perforovaných cihel a společně tak sdílet celý prostor domu. V dnešní uspěchané době to rodině napomáhá, aby si byla blíž.

Světlo a osvětlení

Přes den proniká do domu přirozené světlo a na vnitřních zdech vzniká rastr stinných a osvětlených míst. Relativně malé a úzké světlíky přivádějí denní světlo do každé místnosti a umožňují přímé větrání. Zároveň odvádějí horký vzduch a prakticky tak chladí interiér. Navíc je jimi vidět nebe a svěží vegetace zelené střechy. V závislosti na denní době se mění intenzita světla, jež proniká mezi patry a ovlivňuje barevnost cihlových stěn. Proměny jejich odstínů tak ovlivňují proměny emocí. Večer dům vypadá jako obří zářící lampion z perforovaných cihel.

Cena a ekonomický přístup

Celkové náklady dosáhly sedmadvaceti tisíc amerických dolarů. Podlahová plocha činí 140 metrů čtverečních. Z celkových nákladů představovaly stavební náklady dvaadvacet tisíc dolarů. Náklady na vybavení interiéru, sítě a mobiliář činily pět tisíc. Aby klient ušetřil, byly použity trámy a fošny ze starého domu, jež nábytku propůjčily lapidární výraz. Architekti též minimalizovali vnitřní ustrojení domu, nadbytečnými stěnami počínaje a dveřmi a nátěry konče. Stejně obezřetně postupovali i při výběru mechanických a elektrických instalací, což pomohlo ušetřit nemalou částku.
Autoři si vždy primárně kladli otázku, zda eliminace určitých prvků nemá vliv na funkci celého prostoru. Pokud byla odpověď záporná, považovali své rozhodnutí za správné a ušetřili klientovy prostředky. Omezený rozpočet považoval celý tým za výzvu a její zdolání mu potvrdilo tezi, že dobrý dům nemusí být drahý.

Užitý materiál

Pálená cihla je oblíbený místní materiál, což lidem mimo jiné připomínají zdejší záhadné stúpy, postavené z cihel před stovkami let. Pod tropickým sluncem se barva cihel mění a tuto proměnu doprovázejí změny nálad. A právě užití cihel, zasazených v podobě nového domu do staré zahrady, pomáhá jeho majiteli dobře se s domem sžít.

Cihla je ekologicky udržitelný, lokální a snadno dostupný (tudíž levný) stavební materiál. Má absorpční schopnosti, což pomáhá regulovat vlhkost v domě. Tato její vlastnost je v zemích s tropickým klimatem velmi důležitým faktorem. Po dlouhá léta bylo ve Vietnamu zvykem všechny hrubé stavební materiály skrývat pod finální vrstvu omítky. Tím, že se architekti rozhodli postavit dům z prosté cihly, odhalili její přirozenou rustikální krásu.

Dýchající dům

Idea je založena na úvaze, že kdyby každý dům byl navržen jako termitiště, které přirozeně ventiluje a absorbuje sluneční svit, v ulicích a celých obytných čtvrtích by proudil vítr a slunce se dostalo tam, kam má. Ve výsledku by to pomohlo uspořit energii.

Autorský tým chce přinést jiný pohled na nakládání s životním prostředím jak nyní, tak v budoucnu. Termitary House skutečně sám „dýchá“ díky přirozené ventilaci a světlu. Nejdůležitější však je, že konstrukčně je koncipován jako maximálně šetrný. Tento typ stavby může sloužit jako rodinný dům pro lidi s nižšími příjmy v předměstských oblastech zemí s tropickým klimatem. Protože autoři považují koncepci za natolik silnou, ověřují tento model i pro jinou typologii, například bytové domy, lázně, hotely či kliniky.

Otázky pro Tropical Space

Vietnamská komunita je v České republice třetí největší – žije zde přibližně osmapadesát tisíc vašich krajanů. Přesto je zde téma vietnamské architektury velice málo frekventované. Jaké má ve Vietnamu architekt, potažmo architektura renomé?

Ještě před dvaceti lety si Vietnamci stavěli své domy jen na základě vlastní představivosti nebo s využitím nápadů odkoukaných od sousedů a to pak po stavitelích vyžadovali. Nicméně v poslední době si zdejší lidé začínají důležitost spolupráce s architekty uvědomovat a troufáme si říct, že Vietnamci se do architektury doslova zamilovali.

Pozorujete tedy v poslední době změnu postavení architekta ve společnosti?

Image architekta je v životě zdejší společnosti přímo závislá na tom, jak moc dbá na životní prostředí a přírodu a jak moc se snaží o udržitelný přístup.

Upřednostňujete ve své práci tradiční vietnamskou architekturu a zapojujete ji do vlastní tvorby, nebo se ji snažíte propojit s „globální“ architekturou?

Chceme, aby architektura šla s dobou a aby tak mohla reflektovat společenský kontext. Tradiční architektura může být někde ukryta, ale nemusí se vystavovat na odiv.

Co vás při práci nejvíce ovlivňuje?

Spolupráce se zákazníkem. To oni inspirují architekty.

Jakou architekturu od vás požadují?

Jejich požadavky jsou velice jednoduché: aby to bylo levné, ekologicky udržitelné a hezké.

Získáváte více zakázek veřejných, nebo soukromých?

Většinou od privátních klientů. Dostáváme od nich více tvůrčí svobody bez spousty svazujících omezení.

Které jméno vás napadne jako první, když se vás zeptám na váš architektonický idol?

Je jich mnoho, ale nejspíš to pro nás bude Louis Kahn.