Hlavní principy

Návrh vychází ze snahy zachovat historickou identitu domu včetně autentických detailů a citlivě ji doplnit o současnou vrstvu. Historická hmota se sedlovou střechou si zachovává své postavení v urbanistické struktuře obce. Původní objem doplňuje nová třípodlažní věžovitá přístavba s plochou střechou, umístěná v místě bývalých garáží. Její forma odkazuje k původní funkci domu a vrací Komínu symbolickou hasičskou věž. Dostavba se nesnaží skrývat svou současnost – nové důstojně doplňuje staré a společně vytvářejí novou dominantu dolní části Komína. Toto pomezí mezi starým a novým, které je rozlišeno jak hmotově, tak použitými materiály, je hlavním nosným prvkem návrhu.

Prostorové řešení

Objekt je navržen jako flexibilní komunitní dům s pěti samostatně pronajímatelnými prostory. Nízká spojovací část vizuálně odděluje novou a starou hmotu a doplňuje historický vstupní portál o bezbariérový přístup. Na střeše krčku je umístěna terasa, která rozšiřuje pobytové možnosti jedné z kluboven. Původní objekt obsahuje víceúčelový sál otevřený až do krovu, menší sál využitelný jako klubovna a nad ním multifunkční prostor, jenž je velkou prosklenou stěnou s otevíravými křídly vizuálně propojen s hlavním sálem. Součástí domu je plně vybavená kuchyně, která může fungovat i jako bufet s výdejním okénkem směřujícím přímo na náměstí.

Materiálové řešení

Původní budova pochází z konce 18. století a její konstrukce byly z velké části tvořeny nepálenými cihlami a smíšeným zdivem. Z historické budovy se proto zachoval pouze suterén, zatímco zdivo nadzemních podlaží bylo nahrazeno autentickými nosnými plnými cihlami. Novostavba je z vápenopískových cihel a monolitického betonu.

Interiér pracuje s kontrastem původní stavby a nově vložené věže. Historickou část zdůrazňují přiznané dřevěné prvky, pohledová konstrukce krovu a teplé materiály. Dominantním materiálem je zde dřevo, které doplňuje probarvená stěrka v komunikačních prostorách, zázemí a hygienických místnostech. Barevné akcenty v hygienickém zázemí a kuchyni pomáhají orientaci v domě a zároveň odlišují obslužné prostory od hlavních pobytových místností.

Nová věž je naopak pojata jako soudobý technický objekt – „stroj“, který doplňuje chybějící provozní zázemí historické hasičské zbrojnice. Její interiér je záměrně syrovější: přiznané instalace, pohledové rozvody, hrubší materiálové řešení a ocelové detaily otevřeně vyjadřují současný charakter dostavby a kontrastují s historickou částí objektu.

Okolní veřejná prostranství

Významnou součástí projektu je proměna přilehlého náměstí. Nově je pojato jako otevřený a flexibilní prostor pro každodenní život i velké společenské události. Souvislá dlážděná plocha umožňuje konání trhů, hodů i koncertů, zatímco nové stromořadí, mobiliář a terasovité uspořádání vytvářejí prostředí pro běžná setkávání obyvatel. Automobilová doprava zůstává zachována, ale náměstí je režimu pěší zóny, pohyb aut je tedy zklidněn a přirozeně integrován do veřejného prostoru, jehož životaschopnost se naplno projevila ihned po odstranění stavebního oplocení.

Udržitelnost

Při návrhu byl kladen důraz na udržitelnost a minimalizaci provozních nákladů. Veškeré konstrukce jsou zatepleny a vytápění zajišťuje tepelné čerpadlo země/voda. Distribuce tepla do jednotlivých místností probíhá prostřednictvím podlahového vytápění, které lze v letních měsících využít také pro pasivní chlazení. Všechna okna jsou osazena izolačními trojskly a chráněna exteriérovými screenovými roletami.

Dešťová voda ze střech Staré hasičky i okolních objektů je svedena do výsadbových pásů, v nichž je vysazeno stromořadí rezistentních jilmů. Pásy ústí do záhonu trvalek a cibulovin se solitérním javorem. Přestože jsou možnosti vsakování v Brně kvůli jílovitým zeminám omezené, akumulační prostor výsadbových pásů umožňuje zadržovat značné množství dešťové vody přímo v prostoru náměstí.