Nejcennější části regionu Herdla jsou sice chráněny a spravovány úřadem pro ochranu životního prostředí, ale fungují také jako pastviny původní farmy se živočišnou i zemědělskou produkcí. Logicky je zde na ochranu životního prostředí kladen veliký důraz. Architekti z bergenského studia byli postaveni před zadání navrhnout pozorovatelnu, která bude nabízet ty nejlepší výhledy a bude spojovat síť nově vytvořených stezek. Ty byly odborníky důkladně navrženy tak, aby se oblast stala pro návštěvníky prostupnější a zároveň aby nehrozilo poškození krajinného rázu a přirozeného života v takto výjimečné krajině.

Ocelová konstrukce věže s dřevěným obložením se nachází v blízkosti rybníků i pláže a tyčí se sedm metrů nad úrovní pole. V betonových základech je umístěna přečerpávací stanice, která funguje jako drenážní zařízení pro zemědělská pole a vyrovnává hladinu vody v okolních rybnících.

Pozorovatelna má dvě patra; spodní je díky rampě přístupné i handicapovaným návštěvníkům, do horního se člověk dostane pomocí točitého schodiště uloženého ve středu stavby. Obě plošiny chrání před přímým sluncem i nepříznivým počasím konzolové konstrukce nad nimi. Strohé dřevěné opláštění reaguje na změny počasí a mění svou barvu. Stavbě zároveň pomáhá vizuálně se začlenit do kontextu okolního prostředí.

U vstupu na pozorovatelnu vznikl amfiteátr k sezení, který je hmotou přístupové rampy chráněn před ostrým větrem. Organický tvar horní části stavby nabízí panoramatické výhledy do všech světových stran, zatímco spodní část tvaroslovně odkazuje ke stavbám, které na tomto místě stály v nedávné historii.

Celý ostrov sloužil v době druhé světové války jako vojenská základna pro německé luftwaffe. Herdla byla díky rovinatému profilu vybrána jako ideální místo pro letiště, které hrálo důležitou roli pro obranu západního pobřeží Norska před spojeneckými útoky. Po původních armádních stavbách zbyly na místě mj. prefabrikované betonové panely. Ty použili architekti na zpevnění přístupových cest, a tím docílili snížení rozpočtu.

Otázky pro Larse J. Bergeho

Panuje všeobecný předpoklad, že základním stavebním materiálem severských zemí je dřevo. Je tomu tak? Je tomu přizpůsobena už i výuka na vysokých školách zaměřených na architekturu a stavebnictví?
Odpověď je velice jednoduchá: používáme materiály, kterými jsme obklopeni. Norové odjakživa „žili“ v lese a přirozeně ze stromů stavěli také svá obydlí. Je to velmi silná tradice. Dnes dřevo vnímáme jako konkurenceschopný materiál i pro větší a komplexnější stavby hlavně díky možnostem, které nabízejí masivní dřevěné CLT panely. Myslím, že zájem mladých architektů o stavění ze dřeva souvisí také s velmi rozvinutou debatou o klimatické krizi. My architekti, jako součást stavebního průmyslu, máme v této oblasti velkou zodpovědnost.

Objevují se ve stavění ze dřeva nějaké nové trendy? Co vás konkrétně v této oblasti zajímá nejvíce?
V současné době pracujeme na několika nových projektech, které by dřív byly přirozeně postaveny z oceli a betonu, nyní je navrhujeme právě z CLT panelů. Klienti jsou si vědomi hodnoty dřeva a přejí si bydlet nebo pracovat právě v takovém prostředí.

Ostrov Herdla byl vyhlášen přírodní rezervací. Byli jste zde v návrhu omezeni nějakými speciálními předpisy nebo regulacemi?
Herdla je trochu speciální oblast a ptačí observatoř vznikla jako kompromis mezi přáním dovolit návštěvníkům vstup do regionu a zároveň je udržet v dostatečné vzdálenosti od hlavních hnízdících oblastí. Právě proto nešla municipalita proti nám, ale snažila se celý proces co nejvíce usnadnit. Svou roli hrály samozřejmě klimatické podmínky – silný vítr a relativně velký podíl dešťových srážek. Žádné jiné velké regulace nás neomezovaly.

Observatoř se nachází na planině, kde je vystavena tvrdým severským podmínkám a dřevěné obložení stárne. Je nějak speciálně chráněno?
Přirozené stárnutí je ta nejhezčí věc a je krásné sledovat, jak se barvy dřeva mění v závislosti na počasí a ročním období. K obložení jsme použili borovicová prkna impregnovaná vysokým tlakem, v tomto případě produkt s názvem Kebony.