O Invalidovně

Komplex pražské Invalidovny byl vystavěn z prostředků nadace hraběte Petra Strozziho v letech 1731 až 1737 podle projektu předního českého barokního architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Objekt sloužil k ubytování válečných invalidů a péči o ně, šlo o vůbec první sociální zařízení tohoto typu u nás. Takto byl využíván až do třicátých let 20. století, kdy odtud odešli poslední chovanci do nově postaveného moderního zařízení v Hořicích. Invalidovna byla dána do užívání Vojenskému ústřednímu archivu a později zde v roce 1941 získalo zázemí také Národní technické muzeum. Do areálu se příliš neinvestovalo, a stavba tak postupně chátrala. V roce 1958 se Invalidovna stala kulturní památkou a od roku 2017 má nejvyšší status ochrany jako národní kulturní památka. V roce 2002 postihly Karlín i Invalidovnu ničivé povodně, z budovy se definitivně vystěhovalo technické muzeum a postupně ji opustila i zařízení ministerstva obrany. Správu Invalidovny převzal Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Ten v květnu 2018 převedl právo hospodaření na Národní památkový ústav s podmínkou, že areál bude do roku 2027 obnoven a zpřístupněn veřejnosti. Pro Invalidovnu se tím naskytla příležitost pro komplexní obnovu a zcela nové využití.

Podmínkou rekonstrukce bylo umístit do komplexu řadu nových provozů. Jedním z nich jsou i prostory Pražského filharmonického sboru, který patří k nejvýznamnějším pěveckým ansámblům na světě, a přesto nemá v současné době důstojné místo, kde by mohl zkoušet a tvořit. Nové dostavby mají za cíl integrovat v sobě rozměrné sály a zkušebny filharmonického sboru a technologie pro obsluhu historických budov.

Historický areál Invalidovny a jeho dochované části budou rekonstruovány a restaurovány. Poté budou do autentických historických prostorů budov vloženy prvky soudobé architektury z moderních materiálů. Samostatnou částí návrhu jsou dvě novodobé dostavby sálů Pražského filharmonického sboru při západním a východním křídle. Dostavby jsou tvarovány s ohledem na sousední budovy, archeologické nálezy, požadavky památkové ochrany a požadavky akustiky. Fasáda dostaveb je sestavena ze šestiúhelníkových dlaždic. Každá z nich nese informaci zapsanou formou binárního kódu. Výška a geometrie dostaveb byla ověřována na modelech v řadě variant. Po konzultacích s odborníky na památkovou péči byla jejich výška snížena pod hlavní hřeben střech areálu.

Centrální nádvoří a fragmenty bočních nádvoří nedostavěných křídel budou upraveny stejným způsobem vycházejícím z historického rozvrhu. Při západním křídle bude moderním novotvarem obnovena dvoupodlažní arkádová chodba. Na východní straně je navržena hospodářská zahrada. Celý areál je uzavřen za obnoveným historickým plotem.

Urbanistické řešení

Areál je obsluhován komunikačním křížem, který zajišťuje jeho obslužnost bez nutnosti jej obcházet. Do každého křídla lze vstoupit samostatným vchodem a případně projít přes vnitřní dvůr. Úprava ploch vnitřního nádvoří a jeho rozvržení vychází z dochovaného stavu. Stejnou úpravu navrhujeme u fragmentů nedokončených nádvoří při západním a severním průčelí. Z původního záměru byla realizována devítina zamýšleného rozsahu a navržená úprava má tuto skutečnost připomínat. Vzrostlé stromy se předpokládají ve vnitřním nádvoří a ve východní zahradě. Při východním průčelí je navržena zahrada evokující původní hospodářské využití. Zahrada má navrženou podélnou páteřní komunikaci, ze které vedou příčné pěšiny. Ty dělí plochy na jednotlivé funkční části (záhony, travnaté plochy, terasu kavárny…).

Architektonické řešení historického komplexu

Historický areál budov Invalidovny včetně všech dochovaných uměleckořemeslných prvků z různých období bude zrestaurován a konzervován. Míra restaurátorských a konzervačních prací je zvolena s ohledem na zachování autenticity. Nežádoucí jsou tedy celoplošná řešení, opravy původních materiálů či jejich výměna za nové, byť ve stejné technologii a jakosti. Do takto opravené a konzervované budovy jsou kontrastním způsobem vestavěny nové servisní části (jednotky sociálního a technického zázemí, technologie, nové stavební konstrukce…).

Provozní rozvrh

Ze severní strany se vstupuje do křídla s kaplí, konferenčního centra, laboratoře, depozitářů a administrativy. Ze západní strany se vchází přes nádvoří do expozičního křídla, kde jsou exponáty umístěny do čtyř podlaží. Z východní strany se vstupuje do křídla s informačním centrem, prodejnou, kavárnou, prohlídkovým okruhem, místnostmi odpadového hospodářství, správy budovy a administrativním zázemím Pražského filharmonického sboru. Z jižní strany se vchází do křídla s dílnami a výstavními prostory. Dlouhodobé parkování je navrženo v podzemním robotickém zakladači při jižním průčelí.

Architektonické řešení moderní dostavby

Dostavby v jižní části areálu jsou provedeny ze současných materiálů a současným názorem na architekturu. Minimalistické objekty dostaveb jsou dotvarovány s ohledem na historická křídla, archeologické nálezy a provozní koridory. Základy objektů jsou koncentrovány do jednoho svazku železobetonových pilot. Základ je umístěn tak, aby se vyhnul archeologickým nálezům. Hmota dostaveb je v nadzemní části asymetricky vykonzolována nad pozemek a zastavuje jej jen v místě dotyku. V interiéru budovy byl uplatněn pohledový beton v kombinaci s akustickými obklady ze světlého dřeva. Vnější plášť je navržen ze skleněných průsvitných tvarovek. Skleněná fasáda je odsazena od hlavní konstrukce přibližně o 600 milimetrů. V tomto prostoru je umístěna nosná konstrukce, technologie a soustava technických lávek pro čištění a údržbu.

Dostavba A – koncertní a multifunkční sál

Zásadním prostorem dostavby A je koncertní a multifunkční sál s navrženou kapacitou 160 až 200 osob. Hlediště je motoricky výsuvné a umožňuje uvolnit a využít celý prostor v jedné úrovni. Pod stropem je umístěna lávka posuvná na kolejnici pro nastavení světel a další scénické technologie. Sál je vybaven technologií proměnné akustiky a mobiliářem pro různé produkce. Prostor se dá nastavit a využít jako konferenční, přednáškový nebo koncertní sál, kino… Boční stěny sálu jsou tvořeny přetáčivými panely (trojstěny). Podle potřeby produkce se panel otočí směrem do nteriéru pohltivou, difuzní nebo odraznou stranou. Jednotlivé povrchy mají i různou barevnost a materiálové řešení: pro kino tmavě šedou barvu, pro přednášky a konference světlé dřevo.

Dostavba B – zkušebny Pražského filharmonického sboru

Administrativní prostory jsou umístěny v historické budově ve 3. a 4. NP. V nové dostavbě jsou zkušebny a šatny. Do velké zkušebny se vstupuje z úrovně 3. NP. Šatny sboru jsou umístěny pod zkušebnou ve 2. NP. Velká zkušebna je vybavena prvky proměnné akustiky. Obklady stěn jsou navrženy z posuvných panelů. Mezi stropní průvlaky jsou v některých částech vloženy motoricky přetáčivé panely s odraznou, difuzní nebo pohltivou plochou. Čelní stěna zkušebny je otevřená a umožňuje průhledy na štítovou stěnu Invalidovny. Nad velkou zkušebnou jsou umístěny malé zkušebny a drobné servisní a administrativní místnosti. Prostor v horní části je určen pro strojovny technologických souborů.