Finnskogen Hus, Dům Lesních Finů, je muzeum úzce spjaté nejen s okolní zalesněnou krajinou, ale i s lokální historií a místní komunitou. Lesní Finové jsou finští migranti, kteří přišli do Norska a Švédska v pozdním 16. a na počátku 17. století z východní části Finska. Vyznačovali se technikou žďáření, při které do popela z vypáleného lesa seli zrno.

Stavba jednoduchou strukturou a „lesem“ sloupů možná odkazuje na mytickou slavnostní síň germánských kmenů raného středověku, určitě však na přirozené prostředí lesa, ve kterém Lesní Finové žili. I ve funkční náplni lze hledat jasné paralely. Prostor hustě osazený sloupy má vyvolávat zvědavost a vybízet návštěvníky k interakci s domem a okolím.

Budova, kterou navrhli architekti žijící v Kodani, sestává ze zelené sedlové střechy a jednoduchého obdélného otevřeného půdorysu, který je protkán množstvím dřevěných sloupů, na první pohled nahodile rozmístěných. Ty nesou mimo jiné tíhu rozložité střechy, což umožnilo zachovat volné fasády. Přechod z exteriéru do interiéru oddělují pouze velké prosklené plochy. Návštěvník tak může bloudit mezi kmeny stromů přilehlého lesa a téměř nevědomky se ocitnout uvnitř a zase vně.

Sloupy dávají budově jedinečný charakter, a to zvláště během večerních hodin, kdy světlo prostupující rastrem kmenů osvětluje bezprostřední okolí. Vstup do objektu připomíná mýtinu, z níž lze postoupit do recepce, knihovny a výstavní části. I uvnitř muzea jsou kmeny přítomny a provázejí návštěvníka celým prostorem. Světlo pronikající skrze strop je analogií k technice Lesních Finů, kteří využívali kouř k vytápění budov a poté jej poklopem ve stropě odváděli ven.

Otázky pro Juráše Lasovského

Jak se v Dánsku dokázali spojit Čech, Švéd a Švédka a vyhrát soutěž v Norsku?
Poznali jsme se v Kodani, kde jsme určitý čas pracovali společně pro stejnou architektonickou kancelář. Shodli jsme se na tom, že bychom si společně rádi vyzkoušeli účast v architektonické soutěži. Měli jsme několik úspěchů, které nakonec vedly ke spolupráci na budově muzea.

Téma dřeva je do vašeho návrhu vepsáno na první pohled. Bude se s ním nějakým způsobem pracovat i v samotné expozici?
Dřevo a les jsou jedním ze základních témat našeho projektu. V návrhu pracujeme s kmeny stromů i v interiéru a ve výstavní části, kde se snažíme zmírnit přechod mezi vnitřkem a venkovním lesem. Návštěvník by měl mít jasno, že se prochází Muzeem Lesních Finů, a proto je dřevo použito na podlahu, stěny i podhled.

Dozvěděli jste se během projektování, jakou architekturu navrhovali Lesní Finové? Byli jistě zvyklí používat všudypřítomné dřevo. Jakým způsobem to dělali?
Během soutěže, hlavně při práci na konceptu, jsme samozřejmě studovali kulturu Lesních Finů a jejich architektonické dědictví. V našem návrhu jsme zohlednili některé prvky, které ve svých budovách používali. Byla to například typologie střechy, kouřový poklop ve střeše, ohořelé a zakouřené dřevo. Lesní Finové totiž své domy pomocí kouře vytápěli. V bezprostřední blízkosti muzea se dokonce nachází místo s budovami ze šestnáctého století, označované za kulturní dědictví Lesních Finů.

V jaké fázi se projekt nyní nachází?
Projekt čeká na povolení od norské vlády, která by měla uvolnit finance pro stavbu muzea v roce 2021.

Máte představu, jak budou probíhat další fáze?
Představu máme, bude to hlavně výběr dodavatele stavby, ale to hodně předbíháme. Jsme v kontaktu s lokální projektovou kanceláří, se kterou budeme spolupracovat na projektu pro stavební povolení a na samotné realizaci stavby. V současné době vedeme s klientem diskuze o etapizaci stavby a dolaďujeme celkový program a koncept výstavních prostor.