Byt Mlékárenská

Investorka oslovila architekty ze studia RDTH se zadáním navrhnout moderní, „čistý“ a komfortní byt pro ni a její dva syny. Autorům návrhu dala v hledání optimálního řešení volnou ruku. Ti tak využili jednu z největších výhod panelových bytů, a sice možnost téměř kompletně je přeprogramovat. Ze společné diskuze navíc vyplynulo, že rodina vyznává minimalistický, až asketický přístup k životu, chce se zbavit prvoplánových dekorací a nechat prostor pouze racionálním potřebám a netrvá na zažité organizaci prostoru. Obývací pokoj je tak zároveň ložnicí investorky, které stačí k dosažení vizuálního soukromí zatemňovací závěs. Sleduje-li televizi se sluchátky, ostatní členové rodiny mohou vedle v klidu večeřet nebo si povídat, jako by to bylo za stěnou. Možných scénářů a vzájemných kombinací je mnoho. Tyto dva světy – před závěsem a za ním – jsou tak propojeny, avšak při vzájemném respektu mohou dobře fungovat i autonomně. Když je závěs odsunut, stává se nejen dekorací, ale zlepšuje i akustiku velké místnosti.

Investorka si zároveň přála, aby její synové měli své vlastní pokoje. Ty jsou navrženy jako symetricky identické. V každém je stůl přes celou šířku místnosti, zabudovaná skříň a výsuvná postel, kterou lze používat jako klasické jednolůžko, sedačku nebo při vysunutí jako skromnější dvojlůžko. Když je potřeba, lze ji snadno přemístit do středu místnosti nebo ji naopak celou přesunout pod stůl, jenž nemá žádné podnože a je kotven na ocelových konzolách ze stěny. Vznikne tak volný prostor například pro cvičení. Nastavitelná nástěnná lampa dobře slouží při jakékoli poloze postele. Světlíky nad skříněmi propuštějí denní světlo až do vstupní haly a koupelny, kde bývá v panelových domech spíše vzácností. Světlo v opačném směru – z koupelny do pokoje – lze regulovat pomocí zatemňovacích rolet.

Přes celý byt, od podlahy až ke stropu, vede jednotná lineární sestava bílého utilitárního nábytku. Integruje v sobě kuchyni, mnoho skladovacího prostoru, místo pro pračku a sušičku i samostatnou toaletu. Strohost, která provází celý projekt a je panelovému domu vlastní, se projevila i v řešení zabudovaného nábytku. Ten je – stejně jako veškeré další povrchy kromě závěsů a podlah z marmolea – bílý a vytváří tak neutrální pozadí umožňující svobodný výběr volně stojícího nábytku, doplňků a pokojových rostlin. Dřevo, jež je příjemné na dotek, je použito na jídelním stole a pracovních stolech v pokojích chlapců. V bytě hraje důležitou roli i modrá barva, která je všude a současně nikde. Je skrytá a objeví se vždy, když se cokoli otevře. Je uvnitř každé skříně, kuchyňské skříňky, WC nebo v koupelně. Modrá je ornament, jejž dále rozvíjí různorodost vybavení, které uvnitř nábytku rodina uskladní. Druhá vrstva ornamentu je méně nápadná, ale dá se najít. Jsou jí styky panelů a ošetřené „jizvy“ po odstranění příček. Podobně jako původní a stále dobře fungující článkové radiátory nebo trubkové rozvody vytápění představují paměť a charakter původního panelového bytu. Proto se je architekti nesnažili skrýt, neboť jsou jeho přirozenou součástí.