Odborná porota soutěže Architekt roku 2024 vybrala pět finalistů. Soutěž již 16. rokem oceňuje architekty, kteří se svým přístupem významně zasloužili o rozvoj architektury v České republice, ať už její podporou, nebo vynikající tvorbou. Ocenění laureáta a slavnostní vyhlášení výsledků soutěže proběhne 30. září 2024 od 19.00 hodin v Centru architektury a městského plánování (CAMP) v Praze. I tentokrát bude předáno také ocenění Architekt obci 2024, určené architektovi a zároveň představiteli obce, kteří společně dlouhodobě usilují o dobrou architekturu a zvýšení kvality života obyvatel obce.

Každoročně udělované ocenění Architekt roku upozorňuje na význam a důležitost architektury pro náš život a pro rozvoj společnosti a rovněž na výjimečnou roli architektů, kteří svou činností úroveň výstavby zásadně ovlivňují. Od svého založení se cena snaží profilovat jako prostředek k šíření osvěty a propagace současné kvalitní architektury. Není tedy oceněním za celoživotní dílo ani by neměla připomínat životní jubilea. Její snahou je ocenit významný počin v oblasti architektury z posledních pěti let. „Ocenění je určeno především praktikujícím architektům, ale nejen jim. Laureátem se může stát každý, kdo svým počínáním usiluje o příjemný prostor k bytí,“ říká Zdeněk Fránek, laureát ceny za rok 2020 a současný porotce. O desítce letošních nominací s ním rozhodovali vítězové předchozích ročníků soutěže – architekti Ivan Kroupa, Petr Stolín, Stanislav Fiala a Ladislav Kuba s Tomášem Pilařem. Do finále se po zevrubné diskuzi o přínosech jednotlivých osobností probojovalo pět nominací. „Snažili jsme se sledovat komplexní přístup k tvorbě a její kontinuální kvalitu a zároveň profesní a morální integritu posuzovaných architektů a architektek. Důležité také je, jak se angažují, jak spolupracují s ostatními odborníky, jaký je jejich vliv na rozvoj společnosti a prostředí,“ říká profesor Ivan Kroupa, člen poroty a loňský laureát.

Pět finalistů

● Atelier bod architekti / Vojtěch Sosna, Jakub Straka, Jáchym Svoboda

Tři mladí architekti, tři spolužáci z FA ČVUT v Praze, jeden společný sen. Tak by se dal ve zkratce popsat příběh Atelieru bod architekti, který společně založili Jakub Straka, Jáchym Svoboda a Vojtěch Sosna v roce 2015, jejich spolupráce však sahá ještě dál do minulosti. Zakladatelé ateliéru jsou aktivními porotci v soutěžích, přednášejí, Vojtěch Sosna v současnosti vede ateliér Sosna–Filsak na FA ČVUT v Praze. Od skromných začátků, kdy navrhli rekonstrukci hospody v Máslovicích, se vypracovali mezi elitu české architektury. Dnes se mohou pochlubit prestižními realizacemi, jako jsou radnice pro Prahu 7 či sportovní hala v Modřicích, jejichž návrhy vznikly na základě vítězství v architektonických soutěžích. Ze soutěže vzejde také například polyfunkční dům do Slivence, řešení podchodů železniční stanice Praha hlavní nádraží, soubor obytných domů v Kutné Hoře a polyfunkční dům V Botanice na pražském Smíchově. Uvedení architekti mají za sebou řadu ocenění. Jejich úspěch není náhodný – stojí za ním nejen profesní shoda a dlouholeté přátelství, ale i zkušenosti nabyté pod vedením renomovaných architektů. S každým novým projektem dokazují, že mladý věk není překážkou pro velké vize a odvážná řešení. Bod architekti tak představují novou generaci českých architektů, kteří mění tvář našich měst a obcí.

● Ellement architects / Jitka Ressová, Hana Maršíková, Helena Víšková, Jan Pavézka

Ateliér založený v roce 2002 ve Zlíně vedou tři architektky – Jitka Ressová, Hana Maršíková a Helena Víšková – a designér Jan Pavézka. Jejich práce zahrnuje širokou škálu projektů od rekonstrukcí baťovských domků po revitalizaci veřejných prostorů, jako je třeba oceňovaný Gahurův prospekt nebo rekonstrukce tržiště Pod Kaštany ve Zlíně. Za zmínku určitě stojí také vstupní objekt firmy Sporten v Novém Městě na Moravě. Studio se vyznačuje komplexním přístupem k architektuře a designu s důrazem na detail a kontext. Vedle návrhářské činnosti se Ellement architects aktivně podílí na vzdělávání veřejnosti prostřednictvím spolku aArchitektura. Organizují přednášky, architektonické procházky a vedou projekt Zlínského architektonického manuálu. Ellement architects se zaměřuje nejen na estetiku, ale i na funkcionalitu a společenský dopad svých projektů. Jeho cílem je vytvářet prostory, které zlepšují kvalitu života a respektují místní architektonické dědictví. Tímto přístupem se studio etablovalo jako významný hráč na české architektonické scéně. Mezi finalisty soutěže Architekt roku se objevil ateliér již v roce 2019.

● EHL & KOUMAR ARCHITEKTI / Lukáš Ehl, Tomáš Koumar

Společnost EHL & KOUMAR ARCHITEKTI vznikla v roce 2015 jako pokračování práce ateliéru Šrámková architekti, který v roce 2005 založila profesorka Alena Šrámková společně se svými žáky, architekty Lukášem Ehlem a Tomášem Koumarem. Mezi nejvýznamnější a mnoha cenami ověnčené realizace patří například lávka v Litomyšli, hasičská zbrojnice v Líbeznicích nebo Corso Pod Lipami v Řevnicích. V současné době pracují na projektech z architektonických soutěží, jako je třeba Nové výukové centrum 3. lékařské fakulty UK nebo Tři v jednom v Libčicích nad Vltavou. Veřejných architektonických soutěží se ateliér účastní pravidelně, stejně tak se podílí na jejich propagaci, přípravě a hodnocení. Při návrhu architekti kladou důraz na velkorysost, osobitý charakter a důstojnost domu ve svém prostředí. Upřednostňují jednoduché a koncepční řešení. Dlouhodobě se snaží o zapojení umění do veřejného prostoru. Práce ateliéru EHL A KOUMAR ARCHITEKTI vychází z tradice a principů kvalitní a odpovědné architektury. Tu posouvají a aplikují nadčasově, bez toho, aby podlehli tlaku aktuálních trendů. Jejich práce má dlouhou mentální životnost.

● Tomáš Hradečný

Docent Tomáš Hradečný je jedním z bývalé legendární trojice ateliéru HŠH Architekti, s nímž realizoval vítězné návrhy architektonických soutěží – náměstí U Svatého Jiří na Pražském hradě a Arcidiecézní muzeum v Olomouci. Stejnou kvalitu si udržuje i ve své samostatné architektonické praxi i v roli pedagoga. V roce 2015 založil ateliér IXA, mezi jehož pilotní projekty patří úpravy kláštera v Emauzích, areál Wikov MGI a Vrbatova bouda. Ve své přednáškové a publikační činnosti se zabývá tématy veřejného prostoru, krajiny a památek, na FA ČVUT v Praze vede od roku 2013 ateliér. Společným znakem jeho realizovaných prací je hledání vztahu mezi starým a novým, původním a přidaným, historickým a současným – vždy v rámci sebevědomého užití soudobých technologií současně s naplněním požadavků na nové funkční využití prostorů a staveb. Na prvním místě však zůstává zachování, nebo spíše posílení identity místa a pravdivost architektury. Poslední dobou zaujal mimořádným dílem – Památníkem tří odbojů – zdařilou mumifikací rodného statku Josefa Mašína, kde ukázal, jak široké může být pojetí architektury.

● Roman Koucký

Cesta profesora Romana Kouckého k architektuře je jiná, než je obvyklé – vedla od truhlářského řemesla přes střední průmyslovou školu stavební na Fakultu architektury ČVUT v Praze. Snad právě tato nepřímá cesta vytvořila předpoklady pro mimořádně široké a komplexní Kouckého pojetí architektonické a urbanistické tvorby. Pracoval u Martina Kotíka a Ivo Obersteina v Projektovém ústavu výstavby hlavního města Prahy a působil jako odborný asistent na Škole architektury AVU v Praze u Emila Přikryla. V roce 1991 založil architektonickou kancelář, rok poté spoluzaložil vydavatelství Zlatý řez. Na FA ČVUT v Praze byl vedoucím Ústavu nauky o budovách, přednáší zde a vede ateliér. Od roku 2012 byl vedoucím Kanceláře Metropolitního plánu a následně ředitelem Sekce rozvoje města na Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy. Práce Romana Kouckého zahrnuje nebývale rozsáhlou škálu témat a měřítek od architektonického detailu až po velký urbanismus. Samostatně nebo se svými spolupracovníky zpracoval více než 200 projektů různého charakteru, z nichž asi čtvrtina byla realizována. Jeho Besídka a Fárův dům ve Slavonicích překvapují výtvarnými detaily, ve kterých lze objevovat stále nové významy a odkazy k historii a řemeslu. Řešení náměstí ve Slavonicích je dokonalým předobrazem současného přístupu k tomuto tématu, na nějž volně navazují mnozí následovníci. Velké stavební realizace mostů, například v Ústí nad Labem, Českých Budějovicích a v Praze, jsou vždy svébytné a nekompromisně důsledné. Absolutní urbanistické vize Romana Kouckého jsou zcela originální a nemají obdoby nejen v českém prostředí. Úsilí o absolutno s sebou současně nutně nese i jistotu nikdy nekončícího zápasu, ve kterém nelze zvítězit – přesto je nutné vytrvat. Mezi finalisty soutěže Architekt roku se objevil již v roce 2022.

Slavnostní vyhlášení výsledků

Slavnostní ceremoniál s předáním cen Architekt roku 2024 a Architekt obci 2024 se uskuteční 30. září 2024 od 19.00 hodin v Centru architektury a městského plánování (CAMP) v Praze. Vedle toho udělí porota rovněž jedno čestné uznání.