Vše

O Českou cenu za architekturu se letos uchází 307 realizací – dosud nejvíce s výjimkou prvního ročníku


Tisková zpráva ČCA, upraveno, 16.5.2024
Foto archiv ČCA
46 vidělo         0 se líbí




V letošním, v pořadí 9. ročníku České ceny za architekturu (ČCA) se letos uchází 307 staveb realizovaných v posledních pěti letech na území České republiky. Mezinárodní odborná porota z nich vybere užší okruh nominovaných, který bude oznámen během nominačního večera 27. června v Holešovické tržnici v Praze. Nejvyšší ocenění, tedy finalisté ČCA a vítěz hlavní ceny ČCA, budou vyhlášena během galavečera 7. listopadu. Uděleny budou také Ceny partnerů. Součástí přehlídky je i ocenění za výjimečný počin, jehož výběr provádí Akademie ČCA. Generálním partnerem přehlídky je již pošesté společnost Central Group.


Do soutěžní přehlídky České komory architektů se letos mohla přihlásit díla realizovaná na území České republiky mezi lety 2019 a 2023. „Máme velkou radost, neboť se letos přihlásil druhý nejvyšší počet realizací – více přihlášených bylo jen v prvním ročníku,“ přiznává Jan Kasl, předseda České komory architektů.


Více než polovina přihlášených realizací (163) byla dokončena loni, téměř čtyři pětiny dohromady za poslední dva roky (240). V dřívějších ročnících převládaly novostavby nad rekonstrukcemi, letos však, stejně jako loni, podíl rekonstrukcí vzrostl a s ohledem na to, že některá díla zahrnují obě kategorie, je rozdělení téměř rovnocenné. I letos se také potvrzuje, že důležitým tématem výstavby v České republice je bydlení. Rodinné a bytové domy, rezidenční komplexy, chaty i chalupy tvoří stejně jako v předchozích ročnících dvě pětiny přihlášených děl (157). Zároveň pokračuje trend budování školských a vzdělávacích zařízení, sportovních hal a tělocvičen se zázemím i v menších městech, budov občanské vybavenosti včetně kulturních a společenských zařízení, knihoven, divadel a komunitních center, administrativních budov či zdravotnických zařízení. Své stálé místo mezi přihlášenými mají také rekonstrukce a konverze památek či významných historických budov i sakrální stavby. Zajímavostí je, že ve srovnání s loňským ročníkem dvojnásobně vzrostl počet přihlášených krajinářských počinů, zejména úpravy veřejných prostranství, a výstavba budov zajišťujících služby, jako jsou například hotely, penziony, kavárny, restaurace či vinotéky. Více než dvojnásobně se také zvýšil počet přihlášených výtvarných děl, designových počinů a drobných staveb. Patrná je i snaha zachraňovat a rekonstruovat zdánlivě bezvýznamné stavby, jako je třeba zastávka v Janských Lázních či Trafajda v Lipnici nad Sázavou.


Přehled všech přihlášených děl je volně přístupný na webu soutěžní přehlídky. Najdete mezi nimi například i realizace některých členů redakční rady časopisu INTRO, jako třeba rodinný dům v Řepích (Stempel & Tesař architekti), o němž jsme psali v INTRU 23 – Cihla, dále vilu Sidonius od téhož studia nebo koncertní sál v Císařských lázních v Karlových Varech, za nímž stojí ateliér Petr Hájek ARCHITEKTI.



Vila Sidonius, Stempel & Tesař architekti


Významný nárůst podílu veřejných investic, jsou mezi nimi i realizace ze soutěže


Oproti předchozím ročníkům opět vzrostl počet děl financovaných veřejným investorem (120). Některá z nich přitom vzešla z architektonické soutěže s potvrzením regulérnosti od České komory architektů. Tento způsob hledání zpracovatele projektové dokumentace umožňuje vybrat z většího počtu předložených různorodých řešení nejvhodnější návrh stavby na základě kvality. Architektonických soutěží každoročně přibývá a se vzrůstající tendencí vypisovat architektonické soutěže logicky roste i počet realizací z nich vzešlých. Investiční náklady staveb v polovině případů nepřesahují částku 30 milionů korun (158), na druhou stranu téměř o pětinu narostl počet realizací s náklady vyššími než 100 milionů korun (66), přičemž tyto stavby byly realizovány spíše v krajských městech a v metropoli.


Dvě třetiny autorů sídlí v Praze a Brně


Dvě třetiny přihlášených děl navrhli architekti sídlící v Praze či Brně (Praha 159, Brno 42). Stavby realizované v Praze přitom tvoří více než čtvrtinu děl (81), realizací v Brně je 19. Z krajů (s výjimkou Prahy) jsou nejvíce zastoupena díla na jižní Moravě a ve středních Čechách (v obou 41). Následuje kraj Plzeňský (23) a Moravskoslezský (20). Nejméně realizací je přihlášených z Ústeckého kraje (6).


Realizace trvá v průměru tři až čtyři roky


Průměrná délka realizace stavby (od projektu po dokončení stavby) činí stejně jako loni tři až čtyři roky, což je o něco déle, než bývalo obvyklé v prvních letech přehlídky.



Koncertní sál v Císařských lázních v Karlových Varech, Petr Hájek ARCHITEKTI


Udržitelnost


Pořadatel ČCA sleduje i aspekt udržitelnosti soutěžících děl, který letos autoři potvrdili u 38 procent realizací (což však nemusí znamenat, že ostatní díla udržitelná nejsou). Většina autorů posuzovala udržitelnost přihlášené stavby z pohledu energetických úspor, kterých je dosaženo především orientací budovy vůči světovým stranám, minimalizací tepelných ztrát (kompaktností obálky a jejím zateplením), využíváním obnovitelných zdrojů (pomocí fotovoltaických panelů, slunečních kolektorů či tepelných čerpadel), minimalizací umělého osvětlení (pokud je umělé osvětlení, pak s úspornými žárovkami), co možná největším využitím denního světla, řízeným větráním s rekuperací a podporou přirozeného proudění vzduchu. U mnohých staveb jsou realizována opatření modro-zelené infrastruktury – pomocí zasakování a rezervoárů je na místě zadržována dešťová voda, jež je pak využita k zalévání či splachování; mnohdy jsou instalovány čistírny odpadních vod; je snížena spotřeba pitné vody u toalet a kohoutků; jsou navrženy vegetační střechy zlepšující klima i biodiverzitu a další. Někteří autoři nenaplňovali principy udržitelnosti jen z pohledu energetických úspor, ale sledovali celý životní cyklus stavby – tedy i proces výstavby, při níž upřednostňují rekonstrukci, konverzi či revitalizaci stávající stavby před demolicí, využívají recyklovaných a recyklovatelných materiálů, stavebních materiálů šetrných k životnímu prostředí, dbají na minimalizaci stavebního odpadu, využívání lokálních materiálů a zdrojů, snížení emisí CO2 a tak dále. Pro snižování dopadu dopravy jsou v některých projektech zvažovány sdílené elektromobily, v některých stavbách je instalován systém měření a regulace s automatickým ovládáním vnitřního klimatu (topení, chlazení, větrání, stínění…). Řada staveb získala certifikáty BREEAM, LEED a podobně.



Rodinný dům v Řepích, Stempel & Tesař architekti


Mezinárodní odborná porota


Letošní díla přihlášená do České ceny za architekturu bude hodnotit sedmičlenná mezinárodní porota, kterou tvoří architektka a lektorka na Milánské polytechnice Adriana Granato (Itálie; studio ibsen), architekt a urbanista Peter Moravčík (Slovensko; PMArchitekti), krajinářský architekt Neil Porter (Velká Británie; Gustafson Porter + Bowman), architekt, publicista a lektor Andrius Ropolas (Litva; Office De Architectura), architekta a urbanistka akcentující udržitelný rozvoj Silja Tillner (Rakousko; Architekten Tillner & Willinger), architekt Alexandros Vaitsos (Řecko; DECA Architecture) a architektka a předsedkyně představenstva Švýcarské konference architektů Doris Wälchli (Švýcarsko; Brauen Wälchli Architectes).


Díla přihlašovali sami architekti či je nominovali odborníci


Své práce mohli do soutěže přihlásit jak sami autoři, tak mohlo být jejich přihlášení iniciováno členy Akademie České ceny za architekturu. O ocenění se mohla ucházet i díla přihlášená do předchozích ročníků, kromě těch, které se v nich dostaly do užšího okruhu nominovaných. Podrobnější seznámení s jednotlivými projekty přinese katalog nominovaných projektů a následné výstavy v regionech.






FacebookSdílet
Líbil se vám článek? Nemusíte dávat like, dejte nám
o tom vědět kliknutím na ikonku srdce.



Podobné články







< zpět na přehled článků