Publikovaná čísla

Proč máme tendenci stavět si kolem svých obydlí často neprůhledné, až dva metry vysoké zdi? Logicky, prvním důvodem může být středověká potřeba ochránit svůj hrad před nepřítelem. Mám ale dojem, že zrovna tím, jaký plot pro svůj „hrad“ zvolíme, nastolíme úroveň a styl komunikace. Nešlo by ji zahájit jinak? Druhým důvodem je zajisté určitý pocit soukromí. Dovolte mi ale podotknout, že v naprosté většině autorských zpráv píší autoři rodinných domů o touze klientů v maximální míře propojit interiér s exteriérem, a to ideálně pomocí těch největších možných prosklených ploch. To jim pak ale nevadí, že jediné, co vidí, je vysoká hradba? Třetí důvod může být velice prozaický. Na návrh a stavbu plotu častokrát již nezbydou síly ani peníze a betonové prefabrikáty z diskontní prodejny jsou v tu chvíli zkrátka nejjednodušší volbou.
Například v Dánsku nebo Nizozemsku chybějí ploty kolem rodinných domů skoro úplně. Výsledkem je krajina téměř bez hranic, ale zároveň velmi kultivovaná a čitelná. Je to radikálně jiný přístup, který z pohledu obyvatel naší země může působit téměř utopicky, ale v tamním kulturním a urbanistickém kontextu funguje skvěle.
Přitom i plot může být svébytnou architekturou, prostředkem sebe­vyjádření, hrou, milou interakcí s kolemjdoucími bez nutnosti konverzace. Nutí mě to připomenout ploty z nedávné historie vznikající v našem prostředí prakticky z nouze: plotové dílce tvořené děravými kovovými pláty, zbytky z výroby lisováním, kterých svého času chrlily místní podniky tuny. Byl to jistý půvab op-artu v mezích tehdejší doby.
Hranici přece není potřeba tvořit. Stačí ji zkrátka vymezit. Dalším prostorem. Prostorem k obývání, konverzaci, interakci, k nadechnutí.
Každý z členů redakční rady pro vás vybral a okomentoval jeden z domů, které za poslední rok prošly prostorem INTRA. Další tři jste zvolili vy, čtenáři, hlasováním na webu. Pusťte se do čtení, budeme rádi, když se necháte inspirovat!
Tereza Šváchová