Published issues

Ve speciálním vydání INTRA – v pořadí už pátém –, které v rámci daného ročníku vychází vždy jako poslední, najdete tedy stavby různorodé. Ty s kinetickou fasádou zastupuje polský pavilon na Expu v Dubaji, který je v našem výběru vlastně nejvíce se pohybující stavbou. V záloze jsme ještě měli větrný mlýn s dostavbou k bydlení, ale ten propadl sítem. Na opačném konci ­spektra, tedy snad nejvzdáleněji od tématu pohybu, leží zázemí pro tenisty – šatny, sprchy a toalety. V tomto případě se pohyb frekventantů – ten rychlý, usilovný – odehrává dokonce mimo objekt, na přilehlém kurtu. Ale ten dům je tak prostý, a přesto kultivovaný, že jsme si jeho přináležitost k tématu zdůvodnili.

A také se nelze nezmínit o velkém prostoru, který tentokrát dostali ­„kolečkáři“. Parky pro skejťáky projektují autoři z U / U Studia a daří se jim kultivovat lecjaký plácek a podchod. Veterány sbírají, designu a domům se věnují David Karásek a Michal Froněk. Ne, nezaložili spolu nové studio, to jen Zdeněk Fránek s nimi hovořil, protože se místně sešli ve Slavonicích a k tématu pohybu mají co říci. Zdeněk Fránek je autorem nejen rozhovoru, ale také elegantního parkovacího domu v Dolních Břežanech. A pak je tu člověk, který na Slovensku vymyslel, vyprojektoval, postavil a úspěšně testuje létající automobil – Štefan Klein. S ním pro změnu hovořil Petr Hájek, který vás v úvodu ještě osloví svými inspiracemi a na konci vzpomínkou (nikoli osobní) na sovětského avantgardistu Melnikova. Trochu teorie přidají ve svých textech Pavla Melková a Jiří Tourek. A Fabrizio Barozzi, Ital ve službách španělského ateliéru Barozzi Veiga, je taky pěkný úlovek. Na udičku ho chytil Filip Šenk v českobudějovickém Domě umění (ano, u Michala Škody, kde jinde).

Když si tak rekapituluji obsah, myslím, že speciální číslo INTRA o pohybu je opravdu hodně dynamické. A to jsme vynechali létající kolo Jana Tleskače…

Martin Verner, šéfredaktor